V Detroitu zemřel v pátek pozdě večer místního času jeden z účastníků tamních protestů. Do davu, který se shromáždil v reakci na pondělní násilnou smrt Afroameričana George Floyda, někdo střílel z auta. Podle mluvčí místní policie Nicole Kirkwoodové žádný policista zbraň nepoužil.
Střelba se udála ve 23:30 místního času (5:30 SELČ) v centru města, kde se policisté střetli s desítkami protestujících. Obětí byl 19letý muž, za mrtvého byl prohlášen v nemocnici. Podezřelý přijel ve sportovně-užitkovém voze (SUV) a vypálil do davu, řekla Kirkwoodová. Podrobnosti o oběti ani útočníkovi neuvedla.
George Floyd zemřel ve městě Minneapolis poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku. Policista Derek Chauvin, který kolenem držel Floyda na zemi, byl v pátek zatčen a obviněn z vraždy. Hrozí mu až 25 let vězení.
Násilná smrt vyvolala demonstrace v řadě amerických měst, některé z nich násilné. Podle CNN se v pátek večer demonstrovalo v 25 amerických městech.
V Detroitu byl v pátek jeden policista zasažen kamenem a musel být hospitalizován. Jeho kolegové zatkli na desítky lidí. Nemálo ze zatčených přitom podle policie nebylo z Detroitu.
Tamní demonstrace měla ve dne klidný průběh, s večerem začali být někteří účastníci protestu agresivní. Okolo půlnoci policie nasadila slzný plyn a dav prořídl.
V Minneapolisu pokračovaly protesty i přes noční zákaz vycházení
Starosta amerického Minneapolisu Jacob Frey vyhlásil ve městě noční zákaz vycházení v obavách z pokračujících protestů. Demonstrace ale ve městě pokračovaly i po pátečních 20:00 místního času (dnešních 3:00 SELČ), kdy začal zákaz vycházení platit.
Na televizních záběrech bylo vidět, že demonstranté procházejí ulicemi Minneapolisu, ačkoli mezi 20:00 a 6:00 místního času (mezi 3:00 a 13:00 SELČ) je stanoven zákaz vycházení. Policisté nakonec proti davu zasáhli slzným plynem, gumovými projektily a ohlušujícími granáty. Zákaz vycházení má platit také následující noc.
V tu dobu se podle starosty Freye nesmí pohybovat venku nikdo kromě pracovníků záchranných složek, lidí potřebujících lékařskou pomoc, těch, kteří prchají před nebezpečím, a bezdomovců. Tomu, kdo nařízení poruší, hrozí pokuta až 1000 dolarů nebo až devadesátidenní vězení.
Situace ve městě je stále „velmi nebezpečná“, konstatoval na sobotní tiskové konferenci guvernér státu Minnesota Tim Walz. V noci na sobotu někdo v Minneapolisu střílel na policisty. Při incidentu ale nebyl nikdo zraněn.
V Minneapolisu bude také v případě nutnosti nasazena vojenská policie. Vojáci z posádek Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York mají být na místě do čtyř hodin po případném rozkazu; vojáci z Fort Carson v Coloradu a Fort Riley v Kansasu do 24 hodin. Rozhodnutí nasadit vojenskou policii padlo v pátek na popud amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ve Phoenixu, Denveru, Las Vegas, Los Angeles, New Yorku a dalších městech se v pátek večer shromáždily v ulicích tisíce demonstrantů, kteří žádali pohnání viníků ke spravedlnosti. „Říkal, že nemůže dýchat. Spravedlnost pro George,“ citovala agentura AP jeden z transparentů. „Bez spravedlnosti nebude klid,“ skandovali protestující jinde.
V Atlantě po několika hodinách poklidných demonstrací začala část rozhořčeného davu rozbíjet policejní auta a jedno z nich zapálila. Radikální demonstranté rovněž nastříkali sprej na logo televize CNN na jejím sídle. Na policisty útočili radikálové láhvemi a vyzývali je, aby „opustili své zaměstnání“.
S policisty se střetli protestující v newyorské městské části Brooklyn. Několik mužů zákona bylo raněno. V Dallasu musela policie, po níž demonstranti házeli kameny, nasadit slzný plyn. Protestující blokovali silnice mimo jiné v Los Angeles a v Oaklandu.
