V atmosféře rychle se šířící druhé vlny koronavirové nákazy se ve čtvrtek v Bruselu sejdou prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, aby udali další směr vrcholícím rozhovorům s Británií či klimatickým závazkům své unie. Jednání se budou točit i okolo možné další koordinace cestovních koronavirových omezení či vývoje vakcín, která je podle některých zemí zatím nedostatečná.
Úvodní část dvoudenního summitu bude ve čtvrtek patřit stále bezvýslednému jednání o budoucích vztazích s Británií, která opustila evropský blok na konci ledna. Britský premiér Boris Johnson sice minulý týden označil jednání lídrů za mezní termín, do kterého by mělo být jasno o osudu dohody, unijní lídři však mají na věc jiný názor. Podle návrhu závěrů summitu by prezidenti a premiéři měli konstatovat, že smlouva vzhledem k rozdílným pohledům na klíčová témata zatím není na dohled. Političtí vůdci zároveň vyzvou ke zvýšení tempa rozhovorů a k tomu, aby se úřady i firmy začaly pečlivěji připravovat na možný rozchod s Británií bez dohody, který by vzájemný obchod od ledna zatížil cly a kvótami.
„Zatím jsme neviděli na britské straně žádný zásadní vývoj k postoji ke třem klíčovým tématům. Zvláště otázka férové hospodářské soutěže je klíčová pro všechny unijní lídry. Neférová konkurence může zničit vaši ekonomiku,“ řekl dnes novinářům vysoce postavený unijní činitel, podle něhož jsou státy EU stále jednotné v požadavcích na britské ústupky. Vedle konkurenčních podmínek pro firmy jsou nevyřešenými otázkami dohled nad dodržováním pravidel budoucí úmluvy a práva na rybolov v britských vodách. Britská strana naproti tomu trvá na svých požadavcích a podle zdrojů z Londýna je připravena v jednáních stejně jako EU pokračovat i v dalších týdnech.
Méně jednotný přístup než k Británii mají unijní země k novým klimatickým závazkům bloku, které budou tématem čtvrteční pracovní večeře. Šéfové států a vlád by si na ní měli vyjasňovat své postoje k návrhu Evropské komise, aby se místo dosavadních 40 procent snížily emise skleníkových plynů k roku 2030 o nejméně 55 procent proti roku 1990.
„Nikdo nezpochybňuje fakt, že musíme naše cíle aktualizovat. Otázka je, jak toho cíle dosáhneme. Na stole je mnoho nápadů,“ odhadoval vývoj čtvrteční diskuse zmíněný unijní činitel. Zatímco země severní či západní Evropy s limity navrženými komisí v principu souhlasí, vlády států východního křídla EU včetně Česka, které bude na schůzce reprezentovat premiér Andrej Babiš, je označují za nereálné. Obávají se, že by mohly dále poškodit důležitá průmyslová odvětví stižená covidovými omezeními.
Klimatická debata na summitu by měla být pouze orientační a neočekává se, že by se lídři shodli na závazných závěrech vztahujících se k roku 2030. Zatím navíc není zcela jisté, zda v Bruselu nebude kvůli karanténním pravidlům chybět polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož země je nejhlasitějším kritikem zpřísňování limitů a loni se jako jediná nepřihlásila k dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století.
V pátek stejně jako na minulé vrcholné schůzce před dvěma týdny lídři proberou možnosti další koordinace cestovních omezení souvisejících s pandemií. Ve středu se sice státy po předchozí výzvě lídrů shodly na společném barevném hodnocení rizikových regionů, ke sladění covidových testů či karantén dosud nesáhly. Vrcholní politici by měli v Bruselu diskutovat o možnostech další koordinace, kterou zatím část států odmítá, stejně jako o spolupráci na vývoji covidových vakcín.
Dalším pátečním tématem budou zahraničněpolitické vztahy. Unijní lídři mají v plánu debatu o spolupráci s africkými státy, některé země však patrně otevřou i aktuální otázky protiruských sankcí za otravu opozičního předáka Alexeje Navalného či napětí ve Středomoří v souvislosti s Tureckem a jeho námořním těžebním průzkumem.
Autor: ČTK
