Macron i Merkelová chtějí schengenské reformy kvůli terorismu

S ohledem na nedávné teroristické útoky v několika evropských zemích vyzval francouzský prezident Macron a německá kancléřka Merkelová k reformě bezhraničního schengenského prostoru Evropské unie. Oba vůdci dosáhli v této části dnešního virtuálního setkání konsensu, kterého i se zúčastnil rakouský předseda vlády Sebastian Kurz, hlavní zástupce EU, a nizozemský předseda vlády Mark Rutte.

Merkelová řekla: „Vědět, kdo opustí schengenský prostor, je velmi důležité.“ Macron zdůraznil, že vnitřní hranice oblasti musí zůstat otevřené, chce však posílit její vnější hranice. Poukázal na nedávný teroristický atentát v Nice, kde mladý muž v Tunisku zabil tři lidi v katolickém kostele. Šéf nizozemské vlády Rutte připustil, že se obává o schengenský prostor. Podle něj lze Evropu bez hraničních kontrol udržet, pouze pokud budou lépe chráněny její vnější hranice.

Šéfka EK Ursula Von der Leyen uvedla, že Evropská komise navrhne svou strategii reformy schengenského systému příští květen. Takzvaná „Schengenská dohoda“ v roce 1985 vytvořila prostor bez kontrol na vnitřních hranicích, který umožňoval obyvatelům 26 členských států volný pohyb v této oblasti. Od prosince 2007 je Česká republika součástí schengenského prostoru.

Kromě Francie zažila teroristický útok v poslední době i Vídeň. Minulý týden tam atentátník zavraždil čtyři lidi. Útočil Rakušan, jehož rodiče pocházejí z albánské menšiny v Severní Makedonii. Jako teroristický se vyšetřuje také říjnový útok na dva turisty v Drážďanech. Dvacetiletý Syřan jednoho z nich zabil, druhého vážně zranil. Merkelová tyto atentáty označila za „útoky na naši svobodnou společnost, na náš způsob života“. Řekla ale, že nejde o střet mezi islámem a křesťanstvím, ale o to, že demokratický model společnosti se musí vypořádat s teroristickým a protidemokratickým jednáním. Podle Von der Leyenové je nutné být aktivní ještě před radikalizací možných pachatelů.

  Moskva prý odpoví, pokud NATO přesune jaderné síly blíže k ruským hranicím

Rakouský kancléř Kurz požaduje přísný postup vůči radikálním islamistům, kteří si po návratu z válek v zahraničí odpykali trest ve vězení. „Jsou to tikající časované bomby a pokud si chceme ochránit naši svobodu, musíme omezit svobodu těchto lidí,“ řekl. Útočník z Vídně byl loni v prosinci předčasně podmínečně propuštěn z vězení s tím, že musí nastoupit na deradikalizační program. Rakouské bezpečnostní úřady připouštějí, že udělaly chybu při vyhodnocení jeho nebezpečnosti, připomíná agentura DPA.

Podle účastníků dnešního „minisummitu“ je také nutné posílit boj proti nenávisti šířené na internetu. Ještě letos mají skončit jednání mezi členskými státy unie a Evropským parlamentem o rychlém mazání ilegálního nebo škodlivého obsahu z různých internetových platforem. Evropská komise zároveň plánuje začátkem prosince představit legislativní balík, který internetovým platformám ukládá více povinností při postupu proti ilegálnímu obsahu.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com