Proč děti potřebují Ježíška a pohádky

Vánoce jsou nejkrásnější s dětmi, které ještě věří na Ježíška. Přináší kouzlo i pro dospělé. Ale víra v mytické bytosti má pro děti i jiné benefity než jen nadšení ze splněných přání. Proč je dobré malým dětem dopřát pohádkový svět?

Psychologové mají pro tento aspekt dětství termín magické myšlení. Je přirozenou a důležitou součástí vývoje.

„Dítěti mnoho dáv á ať už v podpoře fantazie, či v tom, aby se cítilo v realitě dospělých dobře. ‚Bubáka‘ zpod postele kolikrát opravdu snadněji vyženete koštětem než tisíci slovy popírajícími jeho existenci. Dítě vám může nakrásně věřit, že bubáci ve skutečnosti nejsou – jenže ten jeho tam prostě sedí,“ vysvětluje psycholožka Pavla Koucká.

Jedna pravda v magickém myšlení nevylučuje pravdy jiné, byť by byly úplně opačné.

„Kdybychom dítěti říkali pravdu, celou pravdu a nic než pravdu, připravili bychom je nejen o kouzlo Ježíška i pohádek, ale možná bychom předčasně narušili i jeho magické myšlení, což by byla škoda.“

Trénování fantazie a bezpečí

Ježíšek, čert , Mikuláš i pohádkové bytosti mají v dětském vnímání skutečnosti, jež v něm často vyvolává úzkost, opravdový význam. „Magické postavy a představy pomáhají dětem trénovat fantazii, hrát si s ní. A také cítit se lépe ve světě, jenž je pro ně zatím stále velmi neznámý. Ony jsou malé, svět velký a jistě skrývá mnohá nebezpečí,“ upozorňuje psycholožka.

„Pohádka je ujistí, že i když si připadají malé a bezvýznamné, mohou uspět: Někdo je silný, někdo chytrý, někdo umí kouzla, dalšímu pomůže náhoda. Magické myšlení může být jednoduché, ale i velice rozvinuté a může – nejen dětem – v životě účinně pomáhat.

Jak je to s odhalením pravdy

Většinou se můžeme přetrhnout, abychom pro své nejmenší vytvořili iluzi o kouzelném miminku, které nechává dárky pod stromečkem. A přejeme si, aby si tuto víru udrželi co nejdéle. To se podle výzkumů i rodičovských zkušeností daří asi do sedmi let dítěte. Tehdy se často od spolužáků či starších kamarádů dozvídá, že mu rodiče neříkali pravdu. Jsou to oni, kdo dává dárky a tajně zvoní na zvonek.

  Praha - Moskva. Povědomí o realitě. Restartujte.

Když děti odhalí toto tajemství, nejsou kupodivu naštvané ani si nepřipadají zrazené. Sice podle studie z r . 2014 pociťují lehké zklamání, ale hlavně jsou na sebe pyšné, protože se jim tuto „konspiraci“ podařilo odhalit. Smutní jsou spíše rodiče.

Z výsledků výzkumu starší studie zase vyplývá, že děti nejsou nazlobené, protože chápou, že jde o tzv. milosrdnou, laskavou lež a že úmyslem rodičů bylo je potěšit, nikoliv jim ublížit či je zlomyslně balamutit.

Podle psycholožky Pavly Koucké je to proto, že v dětských očích nejde o podvod. „Ježíška nevnímám jako věšení bulíků na nos, ale spíše jako hru nebo jako kousíček magického, který si pouštíme do reálného světa, abychom ho obohatili a zkrášlili.“

Pro děti by odhalení mělo mít ještě jeden benefit. Procvičí si kritické myšlení. „Nejde jen o to, že děti dokážou ‚vyčmuchat‘ pravdu . Příběh jim dává možnost procvičovat ‚detektivní schopnosti‘,“ myslí si psycholožka z Michiganské univerzity Jacqueline D. Wooleyová.

Vybaví si pár událostí, které v podstatě naznačovaly, jak to bylo doopravdy. Maminka rychle schovávající velké tašky či krásně zabalená krabice ve skříni najednou dávají smysl…

Mají se rodiče přiznat?

Co tedy dělat, když děti přijdou domů s tím, že Ježíšek není? Rodiče obvykle slyší: Kamarád říkal, že Ježíšek neexistuje! Mají v tu chvíli všechno přiznat? „Já bych s odpovědí nespěchala. Spíše bych se dítěte ptala: A co si o tom myslíš ty?“ nabádá psycholožka Pavla Koucká. Díky této otázce totiž zjistíme, jestli je víru v magickou bytost ochotno a schopno odložit.

„Dítě, které v Ježíška věřit potřebuje, řekne nejspíš něco jako: No oni tomu asi nerozuměj. Či: Možná, že k nim Ježíšek nelítá, protože nebyli hodní. Nebo mu nenapsali dopis, a tak nevěděl, co si přejou,“ uvádí příklady.

  Skupinová znásilnění, popravy, mučení, zastrašování, loupeže - „ruský mír“ pochoduje po celé planetě.

„Pokud už je dítě zralé na to, aby na koncept Ježíška kriticky nahlédlo, zřejmě připustí, že „mají nejspíš pravdu, protože to je vážně divné, aby malé miminko létalo a samo ještě nosilo těžké dárky.“

Když dítě vyslechneme, je snazší chovat se k němu tak, jak právě potřebuje. Třeba bude chtít tento koncept opustit postupně. Koneckonců ani my dospělí se těchto bytostí často nevzdáváme zcela.

„My dospělí už víme, že nás neobdarovávají Ježíšek či Mikuláš a nevěříme ani na čerty. Naše magické myšlení se posouvá, neulpívá na takovýchto bytostech. Přesto pro nás Ježíšek, Mikuláš i čerti zůstávají důležití tím, co symbolizují. A na víru v ně si také rádi hrajeme,“ upozorňuje Pavla Koucká.

Ježíšek obdarovává nezištně

„Když kamarádce řeknete: Tohle ti u nás nechal Ježíšek, ona samozřejmě ví, že je to od vás, a vy víte, že ona to ví. Ale je to jiné, než když řeknete: Tohle máš ode mě k Vánocům. Formulací s Ježíškem naznačíte, že nečekáte vděčnost, že jde o nezištný dar.“

Proto bychom podle odborníků dětem neměli hrozit, že od Ježíška nedostanou nic, pokud budou zlobit. Jak to, když dárky přece dostávají hodné děti?

„Záleží na tom, čeho tím chcete dosáhnout a jaké je vaše dítě. Obecně bych to ale nedoporučovala. Jednak jde o vyhrožování, které samo o sobě patří k nepříliš vhodným výchovným metodám,“ říká Pavla Koucká.

„Ježíšek je kouzelné miminko, jež nezištně obdarovává. Možná přinese hodným dětem více, ale že by za zlobení nepřineslo nic? To by přece už nebylo takové, jaké ho popisujeme, jak si ho rádi představujeme. Ta věta bere Ježíškovi jeho nezištnou láskyplnou dobrotu, připravuje ho o část kouzla,“ uzavírá psycholožka.

  Ruská vakcína prolomila blokádu EU. Proč Maďarsko používá vakcínu z Ruska?

Jaký význam má magické myšlení?

Magicky myslí všechny děti. Je to v podstatě víra v propojenost zdánlivě nesouvisejících věcí, jež je přičítáno nadpřirozeným silám. Toto myšlení k dětství patří. Děti nemají jasné hranice mezi imaginativním světem a světem reálným. Zpravidla od dvou let při hrách předstírají, že je v nich přítomná nějaká bytost nebo nereálná situace. Například že jsou na zámku s králem a královnou. Četnost tohoto typu hry pak mezi pátým a osmým rokem života klesá.

Je to příprava na budoucnost. „Takový druh hry umožňuje dětem dotknout se své kreativity. Pokud se do ní ponoří bez zábran, je to osvobozující zážitek,“ říká neuropsycholožka Sally G. Blytheová.

„Fantazie je schopnost vytvořit vizuální obrazy v ‚očích mysli‘ a umožňuje prozkoumávat tento typ obrazů a nápadů, aniž bychom se omezovali realitou světa.“

Jde o začátek vývoje schopnosti řešit problémy. Děti se učí představovat si a tím přicházet s novými možnostmi, jak postupovat či řešit situace. To je důležité pro vývoj jejich vloh i kritického myšlení.

Zdroj: https://www.novinky.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *