Ukrajinská armáda se připravuje na obranu a Rusové posílají výsadkáře na Krym. Hrozí další konflikt?

Po měsících klidu byla na východní Ukrajině znovu slyšet střelba. Minulý týden ukrajinská armáda informovala, že na linii oddělující území ovládané Ukrajinou od oblastí ovládaných Ruskem a proruskými separatisty na Donbassu se vedly tvrdé boje. Kreml poslal k hranici vojenské vybavení a napětí mezi oběma zeměmi se stupňuje.

Minulé úterý zahynuli čtyři ukrajinští vojáci, tisková agentura Unian hlásila ostřelování blízko Doněcka z minometů, granátometů a velkorážných kulometů. Jedná se o nejtěžší boje od roku 2019, kdy se úřadu ukrajinského prezidenta ujal po vítězných volbách Volodymyr Zelenskyj. Přestřelky pokračovaly i v neděli, kdy zahynul jeden ukrajinský voják a při bojích v noci na pondělí další dva.

Podle deníku Ukrajinska Pravda se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu tajně sešel s osmi armádními generály a vedením vojenské rozvědky. Tématem bylo možné napadení Ukrajiny ruským vojskem.

Od začátku tohoto roku bylo na frontách zabito 23 ukrajinských vojáků a ztráta mezi ruskými a proruskými separatisty není známa. Separatisté však tvrdili, že minulý týden ostřelovači ukrajinské armády stříleli na civilisty ve vesnici poblíž přední linie.

Zatímco Moskva obvinila Kyjev z provokace, ukrajinský náčelník štábu Ruslan Khomchak hovořil v parlamentu o posílení ruských ozbrojených sil na Krymu a celé hranici s Ukrajinou. Podle něj je nyní na poloostrově Krym 32 000 ruských vojáků a v okupovaném ukrajinském regionu Donbass 28 000 ruských vojáků.

Server Novosti Donbasa uvedl, že Rusko přesouvá členy 76. výsadkové divize z Pskova na Krym, která v roce 2014 bojovala s ukrajinskou armádou na Donbasu.

Ruská armáda také posiluje své síly v regionech Brjansk, Rostov a Voroněž sousedících s Ukrajinou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že ruské cvičení nebude představovat hrozbu pro Ukrajinu ani pro žádnou jinou zemi. Peskov dodal: „Naším úkolem je mobilizovat jednotky na našem území.“

  Kauzy roku: Výhružný dopis Číny, manipulace v Lánech i rezignace Rafaje

Válka na Donbase vypukla přesně před sedmi lety, na začátku dubna 2014. Zemřelo přes 14 tisíc lidí a Ruskem podporovaní separatisté ovládli části Doněcké a Luhanské oblasti. Fronta je víceméně stabilizovaná od února 2015, kdy se boje zmírnily na základě takzvaných Minských dohod.

Ukrajinský prezident Zelenskyj chtěl dosáhnout prostřednictvím rozhovorů s Moskvou návratu odtržených území za určitých podmínek. Nabízel těmto regionům autonomii, pokud uznají, že jsou součástí Ukrajiny.

To se ale nepodařilo a mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Peskov tvrdí, že Zelenskyj musí jednat s vedením separatistů. To však ukrajinský prezident odmítá s tím, že nejde o legitimní vůdce a že stejně jednají na základě pokynů z Kremlu, takže smysl dávají jen přímá jednání s Moskvou.

Naposledy byla situace mezi Ruskem a Ukrajinou tak napjatá v listopadu 2018, kdy ruská vojska zajala v Kerčském průlivu poblíž Krymu 24 ukrajinských námořníků. O rok později Rusko zabavilo tři zabavené lodě a všechny námořníky.

Reakce na manévry Kremlu podél ukrajinských hranic byla okamžitá. NATO a EU řekly Kremlu, že jakákoli provokace a eskalace jsou nákladné. Stejná prohlášení pocházela z Pentagonu i osobně z amerického prezidenta Joe Bidena, který prezidenta nazval Volodymyr Zelenskij.

Situace se opravdu zahřívá. Rusko chce zastrašit Ukrajinu a obecně celý svět tím, že projeví svou pseudo-vojenskou sílu. Velmi doufáme, že se situace urovná mírumilovně bez bojových ztrát.

Dojde ke konfliktu? Odpověď na tuto otázku má pouze Rusko a jeho nepředvídatelné a nemocné vedení ale je bohužel těžké předvídat.

Adam Vojta

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com