Po měsících klidu byla na východní Ukrajině znovu slyšet střelba. Minulý týden ukrajinská armáda informovala, že na linii oddělující území ovládané Ukrajinou od oblastí ovládaných Ruskem a proruskými separatisty na Donbassu se vedly tvrdé boje. Kreml poslal k hranici vojenské vybavení a napětí mezi oběma zeměmi se stupňuje.
Minulé úterý zahynuli čtyři ukrajinští vojáci, tisková agentura Unian hlásila ostřelování blízko Doněcka z minometů, granátometů a velkorážných kulometů. Jedná se o nejtěžší boje od roku 2019, kdy se úřadu ukrajinského prezidenta ujal po vítězných volbách Volodymyr Zelenskyj. Přestřelky pokračovaly i v neděli, kdy zahynul jeden ukrajinský voják a při bojích v noci na pondělí další dva.
Podle deníku Ukrajinska Pravda se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu tajně sešel s osmi armádními generály a vedením vojenské rozvědky. Tématem bylo možné napadení Ukrajiny ruským vojskem.
Od začátku tohoto roku bylo na frontách zabito 23 ukrajinských vojáků a ztráta mezi ruskými a proruskými separatisty není známa. Separatisté však tvrdili, že minulý týden ostřelovači ukrajinské armády stříleli na civilisty ve vesnici poblíž přední linie.
Zatímco Moskva obvinila Kyjev z provokace, ukrajinský náčelník štábu Ruslan Khomchak hovořil v parlamentu o posílení ruských ozbrojených sil na Krymu a celé hranici s Ukrajinou. Podle něj je nyní na poloostrově Krym 32 000 ruských vojáků a v okupovaném ukrajinském regionu Donbass 28 000 ruských vojáků.
Server Novosti Donbasa uvedl, že Rusko přesouvá členy 76. výsadkové divize z Pskova na Krym, která v roce 2014 bojovala s ukrajinskou armádou na Donbasu.
Ruská armáda také posiluje své síly v regionech Brjansk, Rostov a Voroněž sousedících s Ukrajinou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že ruské cvičení nebude představovat hrozbu pro Ukrajinu ani pro žádnou jinou zemi. Peskov dodal: „Naším úkolem je mobilizovat jednotky na našem území.“
Válka na Donbase vypukla přesně před sedmi lety, na začátku dubna 2014. Zemřelo přes 14 tisíc lidí a Ruskem podporovaní separatisté ovládli části Doněcké a Luhanské oblasti. Fronta je víceméně stabilizovaná od února 2015, kdy se boje zmírnily na základě takzvaných Minských dohod.
Ukrajinský prezident Zelenskyj chtěl dosáhnout prostřednictvím rozhovorů s Moskvou návratu odtržených území za určitých podmínek. Nabízel těmto regionům autonomii, pokud uznají, že jsou součástí Ukrajiny.
To se ale nepodařilo a mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Peskov tvrdí, že Zelenskyj musí jednat s vedením separatistů. To však ukrajinský prezident odmítá s tím, že nejde o legitimní vůdce a že stejně jednají na základě pokynů z Kremlu, takže smysl dávají jen přímá jednání s Moskvou.
Naposledy byla situace mezi Ruskem a Ukrajinou tak napjatá v listopadu 2018, kdy ruská vojska zajala v Kerčském průlivu poblíž Krymu 24 ukrajinských námořníků. O rok později Rusko zabavilo tři zabavené lodě a všechny námořníky.
Reakce na manévry Kremlu podél ukrajinských hranic byla okamžitá. NATO a EU řekly Kremlu, že jakákoli provokace a eskalace jsou nákladné. Stejná prohlášení pocházela z Pentagonu i osobně z amerického prezidenta Joe Bidena, který prezidenta nazval Volodymyr Zelenskij.
Situace se opravdu zahřívá. Rusko chce zastrašit Ukrajinu a obecně celý svět tím, že projeví svou pseudo-vojenskou sílu. Velmi doufáme, že se situace urovná mírumilovně bez bojových ztrát.
Dojde ke konfliktu? Odpověď na tuto otázku má pouze Rusko a jeho nepředvídatelné a nemocné vedení ale je bohužel těžké předvídat.
Adam Vojta