Ruský prezident Vladimir Putin se má setkat se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. O čem budou jednat?
Putin a Lukašenko se setkají, letos už potřetí
Setkání je plánováno na pátek 28. května, jak uvedl Kommersant, který se odvolal na zdroje v Moskvě a Minsku.
Běloruský prezident čelí stále intenzivnějšímu tlaku západních zemí kvůli svému zásahu proti demonstracím, které v zemi vypukly. Šlo o dosud největší vlnu masových protestů, s nimiž se tato východoevropská země ve své historii musela potýkat.
Protesty v zemi odstartovaly v návaznosti na prezidentské volby v srpnu 2020. Opozice prohlásila výsledky voleb za zmanipulované. Proto i požaduje odstoupení běloruského prezidenta a demisi vlády a současně vypsání nových voleb. K názoru, že volby jsou zmanipulovány, se kloní i Evropská unie a řada dalších zemí. Lukašenko však veškerá obvinění odmítl a v reakci na protesty v zemi zavedl vlnu represivních opatření.
Kreml však poskytl Lukašenkovi po jeho znovuzvolení ekonomickou i politickou podporu. Lukašenko komentoval tuto pomoc u příležitosti minulého setkání obou prezidentů v Soči slovy, že je za ni vděčný. Tehdy Rusko Bělorusku půjčilo 1,5 miliardy dolarů.
Nyní by se měli oba prezidenti setkat znovu. Lukašenko se do Ruska podívá letos již potřetí. Podle zahraničních médií by oba prezidenti měli diskutovat o užší integraci obou zemí.
Rusko a Bělorusko by se mělo spojit
Prezident Putin se tím snaží tlačit na posílení dvě desítky let staré dohody, která usilovala o vytvoření společného prostoru. Ten je dnes znám jako Svaz Ruska a Běloruska. Unie měla vytvořit jednotný vojenský, politický, celní, ekonomický, měnový a kulturní prostor.
Původně se na ní dohodl běloruský prezident Lukašenko s tehdejším ruským prezidentem Borisem Jelcinem. Zájem o skutečnou realizaci této myšlenky však od té doby značně kolísal a prakticky od roku 2010 se vize unie nikam výrazněji neposunula.
Lukašenko nejprve tuto myšlenku odmítl. Protesty však jeho vyjednávací pozici silně oslabily. Již minulá setkání naznačila, že oba prezidenti prožívají poměrně komplikované období a navzájem usilují o to, aby v sobě nalezli podporu.
Už v roce 2019 se začalo hovořit o tom, že do roku 2022 by měla vzniknout rusko-běloruská ekonomická konfederace, jak uvedl Kommersant. Zahrnovat by tato dohoda měla sjednocený daňový řád, jednotný občanský zákoník, zahraniční obchod či regulace trhu s ropou, plynem a elektrickou energií.
Bělorusko je v oblasti energií závislé na Rusku
Lukašenko usiluje o nižší ceny energie z Ruska, než dojde k integraci, zatímco ruský prezident s tímto tak úplně nesouhlasí. Putin integraci požaduje ještě před snížením cen pro Bělorusko.
Kreml již také naznačil možné zvyšování cen. To by ovšem pro Bělorusko znamenalo problém, neboť země nemá k Rusku příliš jiných alternativ.
Běloruská energetika je na ruských dodávkách silně závislá. Bělorusko však již v minulosti dalo najevo, že podobná závislost je pro něj kvůli nadměrně vysokým cenám značně nevýhodná. Výrobní sektor v Bělorusku je ovšem silně zastaralý.
Protože však Evropská unie i Spojené státy uvalily na Bělorusko sankce v souvislosti se zásahy proti demonstrantům, má nyní Bělorusko na západě znatelně zhoršenou pozici. Přísun peněz je proto znatelně omezený.
Ruské státní banky jsou v této chvíli nejvýznamnějšími investory státních běloruských dluhopisů. Podle prezidentského dekretu plánuje Bělorusko prodávat dluhopisy s cílem v příštích dvou letech získat až 100 miliard rublů nebo v přepočtu též 1,35 miliardy dolarů.
Nabyté prostředky budou následně využity k refinancování zahraničního dluhu země, který k 1. únoru činil 18,3 miliardy dolarů.
Autor: Dana Marková
