Zemřel Petr Kellner, jeden z nejznámějších (a podle nashromážděného jmění také jednoho z nejúspěšnějších) hledačů efektivního využití zdejších (a postupně i zdaleka ne pouze českých) ekonomických zdrojů.
Makroekonomický dopad tragické smrti Petra Kellnera lze velice špatně jakkoli rozumně kvantifikovat. Lze těžko odhadnout, jak se bude lišit skutečný vliv aktivit skupiny PPF B.V. na českou ekonomiku od vlivu, který by tyto aktivity do budoucna měly v případě, že by nadále stál v jejím čele její majoritní akcionář.
Bylo by jistě zajímavé mít představu třeba alespoň o podílu Petra Kellnera a jeho spoluvlastníků a jejich zaměstnanců na českém HDP. Odhad je ztížen tím, že jednotlivé v Česku působící firmy v rámci skupiny PPF B.V. (která je vrcholem vlastnické struktury Kellnerova impéria) jsou vlastněny bez českého holdingového „mezipatra“, které by reportovalo hospodářské výsledky za aktivity jen v samotném Česku.
Pokud sečteme dvě základní složky přidané hodnoty, tedy osobní náklady a EBITDA, z výročních zpráv za rok 2019 čtyř firem, které působí dominantně jen v Česku (O2 Cech Republic, CETIN, PPF Banka, Air Bank), dostaneme zhruba 0,7 % tehdejší přidané hodnoty české ekonomiky. Kellner měl tedy celkově „pod palcem“ řádově možná kolem 1 % výkonu české ekonomiky.
Z hlediska makro čísel lze ještě dodat, že Kellner byl jedním z mnoha českých podnikatelů, jejichž aktivity přispívaly k rozklížení dat mezi HDP (což je výše zmíněná přidaná hodnota plus nevelká položka týkající se daní) coby objemem hodnoty vytvořeným v Česku na jedné straně a hrubým národním důchodem (HND) coby objemem hodnoty získané obyvateli Česka. Ohledně srovnání HDP a HND patří Česko mezi země s největším rozdílem (vytvoří se toho tady výrazně více, než kolik skrze zisky a mzdy získají obyvatelé Česka).
Kellnerovo impérium totiž sídlí v Nizozemsku, takže z pohledu inkasovaného zisku je skupina zahraničním subjektem (její příjmy z aktivit v Česku jsou součástí odcházejících dividend). Samotná PPF B.V. tuto skutečnost nijak nezastírá a na svém webu bez obalu uvádí: „Důvodem registrace holdingových společností skupiny PPF v Nizozemsku je tamní stabilní legislativní prostředí, na které nemají politické výkyvy a výsledky voleb zásadní vliv. Dalším důvodem registrace v Nizozemsku jsou precizní dohody o ochraně investic s co největším počtem zemí celého světa, což je, vzhledem ke globálním investičním aktivitám Skupiny, pro PPF zcela zásadní věc. Česká republika bohužel zatím takovou kontinuitu právního rámce a robustní ochranu investic v globálním měřítku nenabízí. Stejně jako PPF jsou v Nizozemsku registrovány i další české společnosti s globálním přesahem, například AVAST, Linet, výrobce lihovin Rudolf Jelínek a řada dalších.“
Dále PPF naznačuje, že z daňových důvodů v Nizozemsku nesídlí. „Co se týče daní, v Nizozemsku je daň z dividendy totožná se sazbou daně, kterou uplatňuje Česká republika (15 %).“ (Otevřená tak ovšem zůstává – čistě spekulativní – možnost, že daňová povinnost PPF je v Nizozemsku přece jen menší, než by byla v ČR, a to díky tomu, že menší je možná díky různým odpočtům a výjimkám daňový základ, ze kterého PPF svou daňovou povinnost v Nizozemsku touto stejnou sazbou počítá.)
Peníze, které z Česka v minulých letech odcházely na účty „cizozemské“ PPF B.V. do Nizozemska, tedy snižovaly český hrubý národní důchod (a tím statisticky „ochuzovaly“ obyvatele Česka). Následně ovšem kompenzovaly toto snížení ve chvíli, kdy se vracely z Nizozemska jako osobní příjem Petra Kellnera a dalších českých spoluvlastníků akcií firem v rámci PPF B.V. Tedy do té míry, do které se takto skutečně vracely a do které se podařilo toto vracení zachytit (ve statistice prvotních důchodů v rámci platební bilance).
