archiv.ihned.czÚčast ruského Rosatomu v tendru na stavbu nového bloku elektrárny Dukovany je podle ministra průmyslu a obchodu za hnutí ANO už vyloučená. „Odmítám tu diskuzi, že se tam hledá nějaká další cestička, potenciální příležitost pro nějaké budoucí dodávky Rusů nebo Číňanů,“ uvedl Havlíček v rozhovoru pro Český rozhlas. Příští vláda by podle něho měla začít připravovat stavbu nových bloků v Temelíně.
Přestože jste po vrbětické kauze uvedl, že vláda s ruským Rosatomem v tendru na Dukovany už nepočítá, přetrvávají spekulace o jeho možné účasti v konsorciu či o takzvané české cestě. Mluví o tom například někteří poslanci vládního výboru pro jádro. Proč vláda jednoduše nepřijme usnesení, že Rosatom v zakázce nesmí hrát žádnou roli?
My jsme to udělali. Tím, že jsme řekli, že se bezpečnostního posouzení mohou zúčastnit pouze tři subjekty, které jsme explicitně vyjmenovali (francouzská EDF, americko-kanadský Westinghouse a jihokorejská KHNP, pozn. red). A současně nemůže být jiný subjekt přizván do tendru, pokud se nezúčastní bezpečnostního posouzení, což je dáno v zadávací dokumentaci. V tuto chvíli je to i s legislativci zkonzultováno tak, že je to nejbezpečnější cesta. Navíc to i odsouhlasily bezpečnostní složky.
Do zadávací dokumentace k tendru jste tedy doplnili, že dodavatelem se může stát pouze společnost, která vypracovala bezpečnostní dotazník?
Je to tam tak, že pokud uchazeč neprošel bezpečnostním posouzením, nemůže být přizván do tendru.
To ale ještě nevylučuje účast Rosatomu v konsorciu.
Ve vládním usnesení je napsáno, že pouze tři společnosti mohou dodávat jaderné technologie. Tím pádem nemůže dodávat ani kritickou jadernou infrastrukturu.
Je tam samozřejmě ještě jedna logická pojistka: všechny ty tři společnosti jdou do tendru právě proto, aby samy dodávaly klíčové jaderné technologie, včetně jaderného ostrova. Nikdy nenastalo, že by jedna z těchto společností využila v některém svém projektu jiný jaderný ostrov, třeba ruský. Bylo by to naprosto nelogické a úplně proti všem pravidlům a komerčním zájmům těch společností.
Teď – čerstvě po vrbětické kauze – je účast Rosatomu nemyslitelná. Za pár měsíců se ale může atmosféra změnit, společnost bude řešit jiné problémy. Můžete tedy vyloučit, že se Rosatom znovu dostane do hry?
Já to vyloučit mohu. Samozřejmě může přijít nějaká nová vláda, která všechno zruší, může zrušit bezpečnostní dotazník, tendr a začít všechno dělat znovu. Na to má každá vláda právo. Ale považuji to za prakticky vyloučené. Popřelo by se tím to, co se tu dneska zodpovědně připravuje.
Odmítám tu diskuzi, že se tam hledá nějaká další cestička, potenciální příležitost pro nějakého ruského agenda, nebo pro nějaké budoucí dodávky Rusů nebo Číňanů. To je opravdu jen politické téma, kdy se někdo snaží vytvářet nějaký potenciální problém.
Jednal jste od vypuknutí vrbětické kauzy s prezidentem Zemanem?
Ne.
Bezpečnostní dotazník původně vůbec nebyl v plánu. Ještě na přelomu roku jste mluvil o vypsání tendru v rámci týdnů. Nyní jsou oba potenciálně rizikoví uchazeči z Ruska i Číny ze hry a přesto na bezpečnostním dotazníku trváte, který zabere půl roku. Proč?
Od ledna do března jsme nebyli schopni schválit zákon o přechodu k bezemisní energetice (zakotvuje model, podle kterého bude stát od ČEZu vykupovat elektřinu z nového bloku, pozn. red.). Opozice zákon blokovala. A říkala, že to bude dělat klidně do Vánoc. My jsme proto řekli, že v tom případě zahájíme bezpečnostní posouzení, to znamená, že začneme kvalifikaci před vlastním tendrem.
Jak souvisí bezpečnostní posouzení s projednáváním nízkouhlíkového zákona?
Nám bylo jasné, že nízkouhlíkový zákon může jet až do konce roku. Proto jsme chtěli začít s bezpečnostním šetřením.
Radiožurnálu jste ale ještě v únoru řekl, že tendr může být spuštěn, aniž by byl přijat nízkouhlíkový zákon.
Nebylo by to ale dobře. Já jsem to potom říkal i na setkání s lídry politických stran a řekl jsem jim, že tendr nespustíme, dokud nebude schválen ten zákon. I když bychom to mohli technicky udělat, tak v tu chvíli by to byla totálně vykopaná válečná sekera s opozicí, protože bychom je natvrdo obešli. V tu chvíli bych riskoval, že tady přijde nová vládní sestava a první co udělá je, že všechno zruší.
Na podání prvních nabídek má být podle vašeho plánu šest měsíců. Například zástupce francouzské EDF nám v rozhovoru řekl, že to je příliš krátká doba. Totéž opakoval i bývalý vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Proč tu lhůtu neprodloužíte?
Protože hrajeme o čas. Hrajeme o to, aby se to stihlo podle časového harmonogramu. Pro mě není úplně podstatné, co říká pan Míl. Pro mě je podstatné, co nám říká ČEZ. On je investor a probírá s potenciálními uchazeči všechny detaily. Musíme si uvědomit, že my jsme ti, co platí. Jestliže nám Korejci řeknou, že to pro ně není žádný problém a ostatní řeknou: ano, je to kratší doba, ale přizpůsobíme se tomu, tak je to prostě byznys. Nevím, proč bychom to měli každému dělat na míru. Je to o tom, abychom se shodli, že to pro uchazeče je dělatelné.
Zastavme se ještě u jednoho technického detailu, který podle některých poslanců vyvolává pochybnosti o vašich úmyslech. Proč je v zadávací dokumentaci nově uvedeno, že nabídku může podat kromě majitele duševních práv k technologii jaderného ostrova taky držitel licence, když všichni tři uchazeči z Francie, USA i Jižní Korey jsou přímo vlastníci jaderné technologie?
To nemáte úplně pravdu. Tam není jasné, co je Westinghouse a co je Bechtel, co je EDF a co je Framatome (EDF je vlastník společnosti Framatome, pozn. red.), a co je KHNP a KEPCO (KEPCO je vlastníkem KHNP, pon. red.). Mezi nimi jsou různé licence. To je další chybná fáma, která jede, že jsme tam licence doplnili schválně pro Rosatom. Ne, spíš je to kvůli Westinghousu a Bechtelu. Pokud bychom tam držitele licence nedoplnili, mohli bychom se dostat do smyčky, kdy se to nebude dát postavit.
Financování stavby
Už máte jasněji v plánu na financování nového bloku? Jaký podíl společnosti ČEZ půjčí přímo stát?
Našim primárním cílem je, abychom zabezpečili levnou výkupní cenu. Pro to jsme připraveni udělat maximum. Bude-li třeba, tak jsme připraveni do toho stát dá až 100 procent ceny. To je naše představa, ale může to narazit na Evropskou komisi, která může chtít, aby půjčka nebyla stoprocentní, ale třeba osmdesátiprocentní nebo devadesátiprocentní. Současně tam může být diskuse nad výší úrokové sazby. Třetí parametr je, jak dlouho to ČEZ bude splácet. S těmi třemi parametry teď musíme pracovat, abychom se dostali k té kýžené hranici, to znamená k částce mezi 50 až 60 eury výkupní ceny. Já dnes neumím říct, jak to dopadne.
Model financování se tedy definitivně rozhodne až po vypsání tendru?
Spíš, až bude finální notifikace. Já osobně si myslím, že to bude v průběhu roku 2022.
Byl by to vůbec pro ČEZ ekonomicky zajímavý projekt, pokud by stát hradil sto procent ceny? V tom případě by to pro ČEZ už nebyla investiční příležitost.
Určitě byla, protože už v kalkulované výkupní ceně elektřiny z nového bloku je zahrnutý i přiměřený zisk pro ČEZ. A i ČEZ potřebuje hledat další zdroje pro svůj rozvoj a další segmenty trhu, kde bude aktivní. V tuto chvíli má ČEZ zájem a nic nenaznačuje tomu, že by ho mít neměl.
Nemrzí vás, že kvůli odkladu nebudete u vypsání tendru?
Takhle já to vůbec neberu. Jsem rád, že jsem to mohl spustit a že jsem přesvědčil všechny ostatní, že do toho jdeme. Vzpomeňte si, že do roku 2019 to bylo tabu. V roce 2014 spadnul projekt na dostavbu Temelína, což nebyla žádná slavná chvilka. Já jsem se do toho pustil a za ty dva roky se toho mnoho podařilo: máme hotové smlouvy s ČEZ, varianty finančního modelu, máme připravený zákon, zadávací dokumentaci, jednáme o notifikaci s Evropskou komisí. Já nepotřebuju přestřihávat pásky. Pro mě je důležité, že se bude říkat, že tato vláda připravila základy pro to, že se tady může jádro postavit.
Jestli tady to jádro skutečně bude nebo ne, to bude politicko-energetické rozhodnutí v dalších letech. V každém případě tu ale příští vlády budou mít v ruce mechanismus a prostředí pro to, aby to spustily. Proto říkám: pokračujme v přípravě. Vždycky to můžeme zastavit.
Dostavba Temelína
Máte plán pro naši energetiku pro případ, že projekt z nějakého důvodu nevyjde podle aktuálních plánů – cena z tendru nebude pro příští vládu přijatelná, projekt se začne v průběhu stavby výrazně zpožďovat a prodražovat a podobně?
Musíme tu mít stabilní zdroj. Určitě se neobejdeme bez obnovitelných zdrojů, ale ty nemají šanci to utáhnout. Jsou nestabilní. Postavit naši energetiku ze sta procent na obnovitelných zdrojích, to by přenosová soustava v žádném případě nezvládla. Když pojedeme s jazykem na vestě, tak se ke konci desetiletí dostaneme na 22 až 24 procent energie z obnovitelných zdrojů. Dneska jsme na čtrnácti až patnácti. Budeme do toho muset dávat velké peníze, třeba přes modernizační fond. Málokteré odvětví u nás dostane tolik peněz, ale v žádném případě to nebude stačit.
Do doby než se vybudují další jaderné bloky a obnovitelné zdroje, tak nás bude čekat tranzitní zdroj: plyn.
Samozřejmě kritická varianta by byl pomalejší útlum uhlí, ale ceny emisních povolenek budou vystřelovat nahoru.
No a pak tu bude diskuse o dalším jaderném zdroji. Bavme se, jestli to bude jeden nebo dva bloky v Temelíně. Podle mého názoru, tak jako naše vláda rozhodla o Dukovanech, tak příští vláda by měla minimálně začít diskutovat a vytyčit jízdní řád pro stavbu dalších bloků v Temelíně.
Pokud byste byl tedy v příští vládě, začnete jednat o dostavbě Temelína?
Pokud by se energetická situace vyvíjela tak, jak to dnes vypadá, tedy růst ceny emisních povolenek, tím pádem rychlejší útlum uhlí, tak ano.
Není z dlouhodobé perspektivy nezodpovědné plánovat stavbu dalších jaderných bloků, když zde stále nemáme vyřešenou otázku jaderného úložiště? Ani vaše vláda s tím zásadně nepohnula.
Jaderný odpad není o odpadu z jaderných elektráren, ze třiceti procent je to jaderný odpad z průmyslu a zdravotnictví, který se tak jako tak musí skladovat a uložit.
Pane ministře, většina jaderného odpadu vzniká v jaderných elektrárnách.
Ano, ze sedmdesáti procent. Ale i tak bychom museli úložiště budovat. To nás nemine. Už u nás fungují Dukovany a Temelín. Celá diskuse je o tom začít připravovat potenciální lokality, kde by se to dalo velmi bezpečně uložit. My teď jednáme o čtyřech. Druhá věc je, jestli do té doby nebudou na uložení odpadu nějaké novější technologie. Na tom se dnes pracuje, hledají se alternativy, jak to udělat efektivněji.
Na ministerstvu průmyslu a obchodu vznikla nová sekce pro výstavbu jaderných zdrojů s cílovým stavem 37 zaměstnanců. Není to ukázka Vašich priorit v energetice? Kolik zaměstnanců se na ministerstvu věnuje obnovitelným zdrojům a energetické efektivitě?
Celkem máme v energetické sekci 90 lidí. Kolem 15 lidí je v každé oblasti: plyn jádro atd. Teď bude mít jádro víc. To je proto, že jsme před obrovským investičním projektem, který bude stát stamiliardy korun, musí být legislativně zaštítěný. Ta sekce je spojená i s jaderným úložištěm, to bude další megastavba, která se bude připravovat. A je spojena taky s výzkumem a vývojem nových jaderných zdrojů. Obnovitelné zdroje jsou s ohledem na výzkum a vývoj zcela marginální záležitost.
Nemůže být vznik sekce přípravou na možné převzetí projektu stavby Dukovan státem od ČEZu?
Takhle neuvažujeme. My jsme tu sekci založili skutečně proto, že potřebujeme kvalifikovaný tým lidí, který musí být na ministerstvu. Převzetí Dukovan od ČEZu by myslím nebylo šťastné. Já bych to nedělal. Nemyslím si, že stát je ideálním investorem. Nechal bych tu investiční odpovědnost pro někoho, kdo na to má lidi a kvalifikaci. Nikdy nevíte, kdo tady v tom státě bude vládnout, můžou tady být schopné vlády, ale i velmi neschopné vlády.
Kandidatura ano, vstupu do ANO ne
Budete ve volbách kandidovat za hnutí ANO?
Ano.
Jako lídr jihočeské kandidátky?
Ještě to není definitivně potvrzené. Ještě to musí ohlásit vedení ANO.
Chtěl byste být znovu ministr průmyslu? Nebo dopravy?
Pochopitelně kdybychom ve volbách uspěli a já byl u toho sestavování vlády, tak by se asi hovořilo o těchto dvou rezortech.
Vstoupíte do hnutí ANO?
Ne, zatím o tom nebyla diskuse a nepředpokládám to. Myslím, že to, že někdo kope za nějakou stranu, nemusí znamenat, že je jejím členem. Naštěstí v hnutí ANO nerozhoduje stranická knížka, ale výkonnost. My s premiérem nemáme nějaký familiární vztah, nepijeme spolu pivo a nejezdíme na víkendy. Máme ryze pracovní vztah. Ten je založený na tom, že člověk musí být výkonný, musí mít výsledky, kdybych je neměl, tak mě premiér bez mrknutí oka vyloučí. Já vím, že stát se nedá řídit jako firma, ale výkonnost lidí a vztah s nimi se podobně řídit dá. Pokud se řídí na bázi výkonnosti a profesionality, tak si myslím, že je to lepší, než na bázi osobních vztahů. Mně tento přístup vyhovuje.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz
