Ministři zahraničí Ruska a Spojených států Antony Blinken a Sergej Lavrov poprvé přímo jednali v islandském Reykjavíku na okraj zasedání Arktické rady. Zdůraznili, že mají velmi rozdílné názory na světové dění, ale stále mohou najít cesty spolupráce, napsala Reuters. Blinken Rusům vytkl věznění dvou amerických občanů, vojenskou přítomnost na okupovaných územích Ukrajiny a zacházení s Alexejem Navalným. Lavrov zase kritizoval nové pozice americké armády v Norsku. Vyšlo také najevo, že USA upustily od sankcí proti společnosti Nord Stream 2 AG budující nový plynovod z Ruska do Německa. O případném setkání prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina se nerozhodlo.
Americké ministerstvo zahraničí objasnilo, že Blinken vyjádřil Lavrovovi hluboké znepokojení nad pokračujícím rozmístěním ruských vojsk na Ukrajině a poblíž jejích hranic. rovněž odsoudil ruské úřady za represi proti opozičním organizacím, a to i proti Alexeji Navalnému. Blinken a Lavrov rovněž nastolili téma poskytování humanitárního přístupu obyvatelům Sýrie a diskutovali také o regionálních otázkách, včetně hledání dlouhodobého politického řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Po setkání s Lavrovem Blinken varoval, že pokud Rusko podnikne radikální kroky proti USA nebo jejich spojencům, Washington na to zareaguje. Věří, že pokud budou Spojené státy a Rusko spolupracovat, bude svět bezpečnější. Podle něj se zájmy Spojených států a Ruska protínají v mnoha oblastech. Lavrov je přesvědčen, že „máme zásadní rozdíly v hodnocení mezinárodní situace“, ale Moskva je ochotna diskutovat o všech otázkách.
Ruský ministr zahraničí rovněž potvrdil, že s Blinkenem diskutoval o regionálních konfliktech, a uzavřel to popisem rozhovorů jako „velmi užitečného rozhovoru“. Ruské ministerstvo zahraničí doufá, že Putin a Biden budou pokračovat v další cestě společného úsilí zaměřeného na nápravu „zjevně nezdravé situace“ v bilaterálních vztazích.
V posledních měsících vládlo mezi USA a Ruskem obrovské napětí. V březnu letošního roku se Biden ptal, zda si myslí, že je Putin „zabijákem“, a řekl, že Rusko „zaplatí“ cenu za takzvané zasahování do amerických voleb. Agentura Reuters proto uvedla, že Moskva svolala ke konzultaci velvyslance v USA, ale do USA se ještě nevrátila. V polovině dubna USA uvalily na Rusko sankce a vyloučily deset diplomatů za zasahování do listopadových amerických voleb nebo kybernetické útoky na americké vládní agentury a soukromé společnosti. Rusko navzájem vyloučilo deset amerických diplomatů. V pátek Moskva přidala USA a Českou republiku na seznam nepřátelských zemí.
Autor: Adam Vojta
