idnes.czVětšinu letošního a část minulého akademického roku strávili studenti na distanční výuce. Někteří se od nástupu na vysokou školu dosud neviděli se spolužáky ani učiteli. Dopady epidemie koronaviru na studentech se budou zkoumat ještě léta, říká Petr Sklenička, který je rektorem České zemědělské univerzity a současně předsedou České konference rektorů. Rozdíly ve vědomostech se podle něj liší obor od oboru.
Jací studenti jsou momentálně v prvních ročnících vysokých škol? Na distanční výuce byli jak s koncem střední školy, tak se začátkem studia na vysoké škole. Podepsalo se to na nich?
Na každého distanční výuka působila trochu jinak, protože se i jinak každý učí. U nás například potkávám studenty, kteří už budou absolvovat v navazující magisterském studiu, ale prezenční výuky měli jen půl roku. To je něco, co jsme dosud nezažili. Tento vzorek studentů je velice zajímavý a bude se zkoumat ještě do budoucna. Teď je ale brzy hodnotit, jak se na nich tento „experiment“ podepsal.
Více času se studenti na středních i vysokých školách věnovali samostudiu, je to pro ně plus? Na vysoké škole je učení více.
Online studium je o větší samostatnosti. Někomu to mohlo pomoct a vyhovovat, spousta studentů ale chybějícím kontaktem s učiteli trpěla, i když se obě strany snažily sebevíc. I proto by se měly dopady zkoumat.
Posílíte nějak studijní oddělení, školní psychology, kteří zachytí případy studentů, co jim distanční výuka lidově řečeno „podrazila nohy“ a školu nezvládají, i když by jim za normálních okolností nedělala problém?
To by školy měly stoprocentně udělat, protože jak říkám, ta situace je nestandardní. U nás na univerzitě má každá fakulta svého psychologa či studijního poradce, máme i katedru psychologie.
Ale v době covidu jsme navýšili počet pracovníků, třeba i externě, pro ty případy studentů, kteří měli kvůli epidemii problémy. Týkalo se tedy hlavně zahraničních studentů. V Česku museli zůstat, nedostali se domů a jsou tu i nadále. Zajímat by se o to měly i další školy na všech úrovních a směřovat by k tomu měla i pozornost ze strany státu.
Znalostně na tom jsou současní i budoucí vysokoškoláci dobře?
Určitě utrpěly praktické obory, na humanitních takový skok není. U závěrečných zkoušek, u kterých jsem mohl být, propad není vidět a kvalita státnic mě překvapila. Snížil se jen počet studentů asi o 10 procent, protože během epidemie koronaviru dobrovolně ukončili své vzdělávání.
Jsou i nějaké pozitivní dopady epidemie? Například co se týká využívání online výuky?
Debatuje se o oborech, které by se učily kompletně online, poslední slovo ale bude mít akreditační komise. Na naší univerzitě se dá online výuka využít v budoucnu například na Fakultě tropického zemědělství. Ten obor je hodně finančně náročný a v některých sférách by se tak mohlo ušetřit.
Zdroj: https://www.idnes.cz
