Vztahy mezi Ukrajinou a Maďarskem jsou napjaté. Proč a jaký vliv mají na aktuální situaci intervence Ruska?
Maďarsko-ukrajinské vazby v napětí kvůli národnostním otázkám
Ukrajina nemá s řadou dalších evropských zemí příliš idylické vztahy. Platí to i pro Maďarsko. Příčinou vzájemných rozbrojů jsou národnostní otázky.
Na Ukrajině totiž žije maďarská menšina. Ta je usazena v Zakarpatské oblasti u hranic s Maďarskem. Za centrum této komunity je považováno město Berehove. K maďarské národnosti se tu hlásí asi polovina obyvatel.
Menšina však podle slov svých předáků v minulosti čelila jazykové i kulturní diskriminaci. V roce 2018 tu maďarský konzul ukrajinským Maďarům rozdával maďarské pasy. Za své jednání byl okamžitě vyhoštěn. V reakci na tuto události Budapešť vyhostila ukrajinského konzula.
Vášně vzbudil i plán umístit do města vojenskou jednotku. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó to označil za nehoráznost, neboť to podle něj značí, že je maďarská komunita na Ukrajině vnímána jako hrozba.
Spor vyvolala rovněž i novela ukrajinského školského zákona, který upravil výuku v jazycích národnostních menšin.
Maďarsko se proti ukrajinskému přístupu k maďarské menšině již v minulosti ohradilo. V roce 2018 slíbilo zablokovat přístupová jednání Ukrajiny do mezinárodních institucí. Později na schůzce ministrů zahraničí NATO tuto pohrůžku země skutečně naplnila.
Ruský vliv v Maďarsku posiluje
V roce 2019 navíc Maďarsko apelovalo prostřednictvím svého parlamentu na Rusko, aby přispělo k obraně práv národnostních menšin na Ukrajině. Maďarsko má současně zájem na tom, aby došlo ke zlepšení spolupráce mezi Západem a Ruskem.
Předseda maďarské vlády Viktor Orbán tehdy uvedl, že dobré vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem jsou prospěšné i pro samotné Maďarsko. Orbán ostatně patří k odpůrcům sankcí, které na Rusko dopadly kvůli anexi Krymu a podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Tyto sankce mají nejen dopad na stav ruské ekonomiky, ale podepisují se i na ekonomikách někdejších států Sovětského svazu, které mají úzké vazby na dnešní Rusko. Což se pak negativně dotýká i maďarské ekonomiky.
Maďarsko má s Ruskem těsné ekonomické propojení. To je podle Viktora Orbána spolehlivé a stabilní. Země je především na Rusku závislá energeticky.
Stále narůstajícímu ruskému vlivu se však doposud nevěnuje v Maďarsku přílišná pozornost. Odráží se to i na náladě ve společnosti. Pro příklon k západu se dle průzkumů zřetelně vyslovuje jen kolem 32 % lidí.
Napětí mezi Maďarskem a Ukrajinou eskaluje pod vlivem Ruska
Nyní se vztahy mezi Maďarskem a Ukrajinou dále vyhrotily. Stalo se tak poté, co Maďarsko požádalo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě o odeslání monitorovací mise do Zakarpatské oblasti. Následně se objevily materiály, které vyzývaly k regionální autonomii, na což Budapešť reagovala slovy o vytváření občanské války v této lokalitě.
Na počátku roku 2020 pak do situace vstoupil i Kreml. Právě tehdy došlo k útoku na Maďarské kulturní centrum v ukrajinském Užhorodu. Posléze se zjistilo, že pachateli žhářského útoku byla dvojice Poláků.
Útok způsobil eskalaci vypjatých vztahů mezi Kyjevem a Budapeští. Ukrajinský velvyslanec byl předvolán na maďarské ministerstvo zahraničních věcí kvůli „provokaci“. Šéf diplomacie Péter Szijjártó trval na tom, že na Ukrajině vzrůstají extremistické myšlenky, jak se vyjádřil.
Podle expertů byl však incident součástí ruské kampaně. Jejím cílem má být posílení napětí mezi etnickými skupinami na Ukrajině. To má v konečném důsledku také vést k posílení napětí mezi Maďarskem, Ukrajinou, ale také Polskem.
Odborníci soudí, že v pozadí této události je promyšlená kampaň. Za útoky jsou podle odborníků placení provokatéři.
Autor: Dana Marková
