Ivan Gabal: Tajné služby pod politickým tlakem? Cílem nezávislé kontroly je pravý opak

V minulých dnech proběhl první pokus o výběr kandidátů pro nezávislou kontrolu tajných služeb, která by měla přezkoumávat zákonnost jejich činnosti. Pokus to byl neúspěšný. Zhavaroval na nekvalifikovaných názorech na působnost nového orgánu zejména v médiích. V mírně hysterické atmosféře pak iracionálně zpanikařili i politici.

Jako původce celé myšlenky, kterou jsem prosadil do koaličního programu Sobotkovy vlády, a jako spoluautor předlohy si dovolím některá nedorozumění korigovat.

K čemu další kontrola

Cílem je zvýšit důvěryhodnost zpravodajských služeb kontrolou zákonnosti jejich činnosti. A naopak snížit politické vlivy a tlaky, které je mohou vystavit riziku překročení zákona. Viděli jsme to v případu někdejší šéfky kabinetu premiéra Nečase, na dezinformačním útoku na BIS ze strany exekutivy, ať již formou protizákonného úkolování (např. prezidentovo zadání dodat seznam ruských agentů působících u nás, nebo potvrzení nepravdy o výrobě novičoku), nebo na nařčení, že BIS porušuje zákon, ze strany bývalých pracovníků.

Ve své bezpečnosti jsme stále více závislí na preventivní obraně (terorismus, kyberútoky), nebo alespoň na dodatečné pomoci s informacemi (Vrbětice) a tudíž na mezinárodní výměně zpravodajských informací a důvěře našich spojenců a partnerů.

Důvěryhodnost našich zpravodajských služeb je pro naši vnitřní i vnější bezpečnost zásadní. Dokonce jsme zažili, že se naši spojenci museli aktivně zastat našich zpravodajců proti hlouposti našich vlastních politiků (příkladem jsou kybernetická rizika z Číny, nedávné snahy zamést ruský útok ve Vrběticích pod koberec nebo památný ironický komentář Carla Bildta ze summitu NATO k Zemanovým dotazům na důkazy přítomnosti ruských vojáků na Ukrajině).

Zvýšení nezávislosti kontroly za rámec těch, kdo úkolují a v Poslanecké sněmovně kontrolují již nyní, snižuje pravděpodobnost politických zneužití zpravodajských služeb a je tedy smysluplným krokem.

Cílem je, aby zadávání úkolů a jejich realizace byly v zákonných rámcích, které pravidla i cíle činnosti zpravodajských služeb vymezují.

  Útěk „elit“ nebo panika v ruské armádě

I toto jsou důvody, proč byly politici tak laxní v ustavení nezávislého orgánu a na naplnění zákona nepracovali. Místo toho věc dlouho odkládali, novelizovali zákon tak, že změkčil požadavky na členy kontrolního orgánu, a nakonec první pokus dovedli k debaklu.

Jak má kontrola pracovat

Orgán nezávislé kontroly by sice měl pracovat nad kontrolními komisemi pro jednotlivé zpravodajské služby v Poslanecké sněmovně, ale výhradně na jejich podnět. Samostatně nesmí iniciovat nic.

Bude se moct přímo dotazovat ředitele dané zpravodajské služby a vybraných pracovníků, a to i na probíhající aktivity, tedy včetně takzvaně živých kauz. Zde ovšem se značnými omezeními danými zákonem:

  • může začít s kontrolou pouze po usnesení některé Komise Poslanecké sněmovny
  • dotazuje se výhradně na dodržení/porušení zákona
  • nesmí svou kontrolní činností ohrozit práci a pracovníky služeb ani jejich informační zdroje
  • musí se o výroku na dodržení/porušení zákona shodnout všichni členové Orgánu
  • členové Orgánu podléhají plným bezpečnostním procedurám (nejvyšší bezpečnostní prověrka na přísně tajné, dodržení mlčenlivosti mimo základní výrok o zákonnosti)
  • nesmí vykonávat „konfliktní funkce“ – být zaměstnán/a v ozbrojených složkách nebo zpravodajských službách v minulých třech letech, nesmí vykonávat volené nebo exekutivní ústavní funkce
  • mandát člena Orgánu je pětiletý pro všech pět členů, předsednictví pravidelně rotuje po roce
  • mandát vzniká volbou Poslanecké sněmovny na návrh vlády

Požadavky na personální obsazení Orgánu však prošly novelizací. Původní představa byla, že půjde o lidi s právním vzděláním, nejlépe o bývalé soudce, kteří mají zkušenost s povolováním aktivit zpravodajských služeb.

Tento požadavek se ukázal jako těžko naplnitelný. Podmínka právního vzdělání proto byla novelou uvolněna od letošního června.

Šance do budoucna

V době, kdy záměr na nezávislou kontrolu vznikal, se vznikem i konceptem tohoto stupně kontroly souhlasili ředitelé všech českých zpravodajských služeb. Předpokládali, že vznik takového kontrolního orgánu je nejen lépe ochrání před politickými tlaky, ale rovněž povede k větší odpovědnosti v práci s jejich výsledky.

  „Pojďme bez hysterií a spekulací.“ Co se vlastně Zeman snažil říct?

Lze si představit, že v případě bezpečnostního maléru může dojít i na kontrolu toho, jak a zda služby konaly a také toho, jak pak s jejich informacemi pracovala exekutiva. Vztah poslaneckých kontrolních komisí a Orgánu nezávislé kontroly může být synergický.

Považoval bych za vhodnější ustavit nový Orgán ještě před volbami, aby nová Poslanecká sněmovna od počátku pracovala s novým modelem kontroly zpravodajských služeb.

To se ale zřejmě nepodaří a budeme čekat asi dost dlouho po volbách. Tím spíše, že získání prověrky na stupeň přísně tajné, pokud ji kandidáti již nebudou mít jako součást své kvalifikace, bude trvat další měsíce. V případě neúspěchu bude muset sněmovna dovolit další kandidáty. Bez všech pěti členů s nejvyšší prověrkou prostě orgán pracovat nezačne.

Bylo by též záhodno, aby si i novináři pročetli legislativní předlohu a nevyvolávali okolo nového systému kontroly fikce o politizování kontroly služeb, když je ve skutečnosti cílem – a doufejme i výsledkem – pravý opak.

Zklamání z toho, jak rychle sněmovna rezignovala na složitý a kvalifikovaný výběr pod diletantským povykem některých médií, ukazuje, že ani poslanecké kluby nejsou v agendě zpravodajských služeb racionální a jejich přístup k takto závažné bezpečnostní agendě je právě politický.

V celkovém vývoji se již delší dobu ukazuje, že budování kontrolních nebo regulačních těles, jako třeba mediálních rad, s dominantním monopolem Poslanecké sněmovny i Senátu, vykazuje klesající kvalitu a kompetenci těch kdo vybírají, a tudíž i těch, kdo mají šanci sněmovnou projít.

Některé děje například v Radách ČT nebo ČTK ukazují na tristní a nedůstojné výsledky nekompetentní volby. Je to samozřejmě dáno kompetencí poslanců a poslankyň. Senát sice v posledních letech také nevyniká rostoucí úrovní, ale možná jsme v situaci, kdy by více kompetencí v těchto agendách právě pro horní komoru mohlo věci posunout k lepšímu.

  Biden - Zelenskyj. Civilizovaný svět s Ukrajinou

Klíčová ovšem bude pozice exekutivy a administrativy, jejich cílevědomost, schopnosti a výkonnost. Nyní je třeba naplnit existující a dlouho odkládaný zákon a novelu o kontrole zpravodajských služeb. Byť se bude ve věci hlasovat až po volbách, hledání kandidátů může klidně začít ještě před volbami.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..