seznamzpravy.cz/Inflace dál roste. Spotřebitelské ceny se v červenci meziročně zvýšily o 3,4 procenta, což je nejvyšší růst od loňského července a jedna ze tří nejvyšších inflací za několik posledních let.
Spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 3,4 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v červnu a nejvíce od července 2020.
Proti červnu rostly ceny o procento. Inflaci ovlivnily vyšší ceny v rekreaci, kultuře a dopravě, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
„Největší vliv na meziroční cenový růst měly potřetí za sebou ceny v dopravě. Ceny automobilů vzrostly o 5,4 procenta, pohonných hmot a olejů o 18,5 procenta. Například Natural 95 se v červenci u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 33,5 koruny za litr, což byla nejvyšší hodnota od prosince 2014,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
„V případě růstu cen benzínu a nafty se stále projevuje efekt ponížené základny loňského roku, kdy se v důsledku pandemie historicky propadla cena ropy,“ doplňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Dále rostly ceny potravin a nealkoholických nápojů a ceny bydlení. Ceny zeleniny přešly z červnového poklesu o 6,8 procenta v růst o 6,9 procenta v červenci, z čehož ceny brambor byly v červenci vyšší o 2,8 % (v červnu jejich cena přitom klesla téměř o čtvrtinu).
Ceny ovoce byly v červenci meziročně nižší o 4,8 procenta a ceny masa o 1,4 procenta. V oddíle bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 2,5 procenta a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 5,5 procenta.
V oddíle stravování a ubytování se meziročně zvýšily ceny v restauracích a kavárnách o 4,4 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,9 procenta a ceny služeb o 3,9 procenta.
„Vysoká inflace bude likvidovat kupní sílu úspor na běžných a spořících účtech v bankách. Lze proto očekávat, že se zvýší zájem lidí o investice. Populární mohou být akcie, nemovitosti, zlato či kryptoměny,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Meziroční srovnání je ale v kontextu této nesouměřitelné doby problematické, připomíná Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland.
„Lepší je se zaměřit na meziměsíční čísla. Ta jasně odhalují, že nepoměr mezi průmyslem a službami je nejen v objemu, ale i v cenách. Zatímco ceny zboží rostly v červenci meziročním tempem 5 %, ceny služeb rostly ročním tempem 25 %,“ vysvětluje ekonom.
Ceny služeb jsou dle jeho vyjádření taženy sezónními cenami dovolených, lze však očekávat, že na podzim a v zimě budou růst zase podzimní a zimní ceny.
„V průmyslu bylo krachů minimálně. Pokud se krachovalo, tak ve službách, což samo o sobě zvyšuje ceny mezi zbylými podniky, které navíc musí dohánět chybějící příjmy z doby lockdownů, respektive splácet dluhy, kterými lockdowny financovali,“ dodává Petr Bartoň.
Inflaci je potřeba zchladit
Podle ekonoma Lukáše Kovandy se vývoj české inflace nezlepší ani v dalších měsících. „Celkově letos inflace převýší úroveň tří procent, ocitne se tak za celý rok mimo toleranční pásmo České národní banky. Ke konci roku bude činit v meziročním vyjádření až čtyři procenta,“ predikuje hlavní ekonom Trinity Bank.
Pro ČNB to podle něj znamená jediné. Centrální banka zřejmě přistoupí ke dvojímu zvýšení své základní úrokové sazby ještě letos před koncem roku, aby se pokusila inflaci zchladit.
Podle hlavního ekonoma Natlandu Petra Bartoně si ale zvyšování úrokových sazeb však s tímto typem inflace – způsobené spíše růstem nákladů než poptávky – moc neporadí.
Úrokové sazby by musely ochladit poptávku výrazně, aby v cenách vykompenzovala růst nákladů ve výrobě, a to by mělo výrazné následky pro zdraví ekonomiky, tvrdí Bartoň.
„Covidová opatření nejen v Česku, ale i ve světě, tak dokazují, že Covid svými následky na inflaci připomíná spíše ropný šok v 70. letech. V rozvrácené ekonomice je dražší, nikoli levnější, cokoli vyrábět,“ dodává v závěru ekonom.
