Lékařka: Zázračný lék na potíže po covidu není, mohou postihnout celé tělo

idnes.cz

V nejhorších dobách přicházelo až pět pacientů denně. Dnes je situace v postcovidové ambulanci, která je součástí plicního oddělení v Baťově nemocnici ve Zlíně, o poznání klidnější. S důsledky prodělaného nového viru se ale setkávají pořád.

„Teď řešíme v nemocnici pacienta s postintubačním zúžením – stenózou průdušnice. Zaintubovaný na plicním ventilátoru byl při covidovém zápalu plic v únoru. Nyní již má zápal plic zhojený, ale kvůli stenóze průdušnice má vážné problémy s dýchání a odkašláváním,“ vysvětlila v rozhovoru pro MF DNES lékařka Alena Zimulová.

Jaké problémy řešíte u jiných pacientů?
Většina pacientů po covidu, kteří mají ještě zdravotní potíže, je léčena u praktických lékařů. V naší ambulanci sledujeme ty, kteří ještě potřebují odbornou pneumologickou péči, tj. pacienty po covidovém zápalu plic, kteří ještě nemají v pořádku rentgenový nález, mají problém s dýcháním, kašlou. Tyto potíže mohou přetrvávat týdny až měsíce po onemocnění. Pokud přetrvávají do tří měsíců od začátku nemoci, mluvíme o tzv. postakutním covidu. U dlouhodobějších tomu říkáme postcovidový syndrom. Potíže mohou být různorodé.

Například?
Lidé kašlou, mají bolesti na hrudníku, zadýchávají se. Mohou mít i problémy neurologické, bolesti hlavy, nespavost, výpadky paměti, nesoustředěnost, deprese, bolesti svalů, kloubů, brnění rukou, hůř se jim chodí. Některým se najednou objeví cukrovka, vysoký krevní tlak. Dále mohou být kardiologické potíže např. bušení srdce. Přidávají se i zažívací potíže, opakovaný průjem, bolesti žaludku, ztráta čichu a chuti, objevují se i stomatologické problémy, jako je vypadávání zubů, zhoršení zraku, a dost lidí má problém s vypadáváním vlasů.

Jak tyto potíže léčíte?
U nás pacienty vyšetříme, ale v první řadě by se měl člověk obrátit na praktického lékaře. Ten jeho potíže zhodnotí a například v případě dechových potíží pošle na rentgen plic. Nebo se obrátí na další odborné lékaře. U nás pak řešíme problémy s dýcháním. Díky rentgenu plic zjistíme změny, pak provádíme kompletní funkční vyšetření. Zjišťujeme případné zúžení v průduškách, snížení vitální plicní kapacity, snížení tzv. plicní difuze po zánětu plic. Nutné je také ověřit funkci plic z hlediska dostatečného okysličování plic – měříme saturaci kyslíku v klidu a po námaze. Dle zjištěných problémů pacienty cíleně léčíme protizánětlivými léky nebo léky na rozšíření průdušek.

  Dnes do školy, zítra doma, v pátek do školy. Vládní podmínky komplikují návrat maturantů

Pokud jde o jiné problémy?
Pak je posíláme ke specialistovi podle potíží. Jsou i pacienti, kteří potřebují psychickou pomoc, třeba kvůli výpadkům paměti. Máme třeba pacienta, kterému není ani 40 let, měl těžký průběh covidu v době, kdy byly nemocnice přetížené, a ani se na lůžko nedostal. Měl zápal plic, embolii, špatně se mu dýchalo. Už je to skoro půl roku a má stále velké výpadky paměti, nesoustředěnost, deprese a poruchy spánku.

Mluví se i o nebezpečné trombóze, je to tak?
U covidu dochází ke krevním sraženinám v těle. Proto se mohou objevit vážné komplikace, jako je embolie, srdeční infarkt nebo cévní mozková příhoda. Někteří pacienti přijdou i týdny po akutním covidovém onemocněním s tím, že mají námahovou dušnost. U nich musíme v první řadě myslet na plicní embolii. Zažila jsem, že pacient měl výrazné dechové problémy, myslel si, že je to kvůli zhoršení průduškového astma, ale nakonec se u něj potvrdila plicní embolie. Po zaléčení byl bez potíží. Velice důležitá je dechová rehabilitace.

Myslíte cvičení?
Po akutním onemocnění se musí začít s cvičením postupně, je nutné poslouchat své tělo, začít procházkami, jednoduchým dechovým cvičením nebo s pomůckami na dýchání. Intenzivní dechovou rehabilitaci u našich pacientů zajišťujeme ambulantně, ti kteří byli pro zápal plic hospitalizováni, mohou do čtyř měsíců po hospitalizaci nastoupit ke komplexní rekonvalescenci a do lázní. Ale že by byl zázračný lék, který by pomohl, to není.

Proč?
Protože po covidu může mít problémy celý organismus. Je to systémové onemocnění a je doprovázené vznikem trombóz. Proto rekonvalescence u některých trvá velmi dlouho a někteří mají velký problém se dostat do stejné kondice, v jaké byli před onemocněním. Několik pacientů má bohužel i trvalé následky, hlavně ti, kteří prodělali těžkou formu onemocnění s nutnosti napojení na umělou plicní ventilaci.

  Index rizika epidemie covidu klesl, je nejnižší od začátku roku

Chodí do poscovidové ambulance jen pacienti starší a chronicky nemocní?
Ne, jsou různého věku, většinou od 40 let. Většinou jde také o pacienty, kteří měli covidový zápal plic s komplikacemi, byli hospitalizovaní nebo na ventilátoru. Jsou ale i takoví, kteří neměli těžký průběh a zpětně zjistíme, že zápal plic prodělali. Někteří naši pacienti ani nevěděli, že covid mají, nebyli na testech a pak se jim objevily dechové potíže. Při britské mutaci onemocněli i lidé, kteří předtím nikdy nemocní nebyli, a skončili se zápalem plic. Máme i dvacetileté, i patnáctileté pacienty, kteří skončili s oboustranným zápalem plic a dostávají se z toho dva měsíce.

Přetrvávají potíže dlouho?
To je individuální. Někdo přijde dvakrát třikrát, někteří opakovaně. U někoho se dají postcovidové potíže vyřešit, u jiných přetrvávají. Většina se ale do půl roku zmírní.

Jaké máte zkušenosti s podáním monoklonálních protilátek, které mohou ochránit rizikové pacienty od těžkého průběhu nemoci?
Už existuje poměrně dlouhý seznam pacientů, kteří je mohou na začátku onemocnění dostat, a tím se zabrání většímu rozvinutí covidu. Praktický lékař řekne, jestli pacient spadá do rizikové skupiny, a terapii indikuje. Infuze se podává ambulantně v nemocnici. Je to experimentální lék, člověk s tím musí souhlasit, ale nežádoucí reakce jsme nezaznamenali. Používáme je zhruba od března, kdy je povolilo ministerstvo zdravotnictví. S touto terapií mám výborné výsledky, dokáže zabránit rozvoji těžkých forem onemocnění covid.

Zdroj: https://www.idnes.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *