forbes.cz/Hovhannes Avoyan vyrůstal v osmdesátých letech v Arménii, tehdy ještě v Sovětském svazu, a snil o studiu na státní umělecké škole. Aby se na ni dostal, musel stejně jako ostatní uchazeči předložit kresbu zátiší s vázou. Avoyanův nákres ale porotu nenadchl a na školu ho nepřijali.
Avoyan se narodil v roce 1965 v Jerevanu. Byl vychováván svou matkou, která pracovala jako profesorka medicíny a hlavní patoložka. Život v komunistické Arménii byl stabilní, předvídatelný a nudný. Nejlepší kariérní cestou, mimo vrchní pozice komunistické strany, byla akademická půda.
Rozhodl se jít ve stopách své matky a získat titul v počítačových vědách na Americké univerzitě v Arménii. Zaměřil se na první generaci umělé inteligence a strojového učení. A tohle rozhodnutí se mu opravdu vyplatilo. Během dalších třiceti let Avoyan vybudoval a prodal tři softwarové startupy, vydělal si velké peníze a stal se jedním z předních představitelů vzkvétající arménské technologické scény.
V roce 1992 ale přišla revoluce. Sovětská stabilita se vytratila a místo ní přišla válka a chaos raného kapitalismu. Z akademiků se stávali podnikatelé a tehdy třicetiletý Avoyan nechal roku 1996 doktorského studia, aby zahájil provoz softwarové firmy Cedit.
Po čtyřech letech se mu firmu povedlo za několik milionů prodat společnosti Lycos. Zůstal ale věrný zálibě v umění a podporoval v tom i své děti. Před deseti lety za ním jednoho dne přišla jeho zdrcená jedenáctiletá dcera Zara. Uveřejnila svůj výkres na sociální síti a dostala dost ostré komentáře.
„Kritika otřásla jejím sebevědomím tak, že chtěla s kreslením skončit,“ vzpomíná šestapadesátiletý Avoyan. „Připomnělo mi to moji situaci, kdy jsem zanevřel na umění a věnoval se jinému odvětví právě proto, že jsem neměl dostatečnou podporu.“
Pustil se proto do tvorby mobilní aplikace s několika nástroji, aby pomohl dceři vylepšit její nákresy. O deset let později Avoyanova rodičovská pomoc přerostla ve společnost Picsart se sídlem v San Francisku – a stejnojmenná aplikace se stala jednou z nejoblíbenějších ve svém oboru.
Picsart založil v roce 2011 spolu se dvěma svými bývalými studenty Artavazdem Mehrabyanem a Mikayelem Vardanyanem. A protože iPhony byly v Arménii vzácné a většina programátorů pracovala v jazyce Java, představili aplikaci pro operační systém Android.
To se ukázalo jako správná volba. Aplikací na editování fotografií nebylo pro systém Android tolik, a tak rychle získali širokou mezinárodní základnu uživatelů. Avoyan a jeho tým zároveň používali růstové triky, jako je aktualizování aplikace každý pátek o půlnoci. To zajistilo, že Picsart zůstal na seznamu aplikací doporučených Androidem.
Designovou a editovací aplikaci si stáhlo už více než miliarda uživatelů ze 180 zemí světa. Původně byla dostupná v angličtině, ale dnes nabízí osmadvacet jazykových mutací. Měsíčně ji přes 150 milionů zákazníků, většinou ve věku pod 35 let, využije pro více než miliardu editací svých fotografií a videí.
Picsart je postavený na obchodním modelu freemium. Základní balíček nástrojů nabízí zdarma a prémiovou verzi za měsíční předplatné 4,66 dolaru. V aplikaci občas narazíte na reklamu, ale tu nenabízí cílenou a neshromažďuje data. Přesto letos příjmy Picsartu daleko překonaly sto milionů dolarů.
A bude dále růst: na konci srpna Avoyan oznámil, že osmisetčlenný startup sehnal pro další vývoj 130 milionů dolarů od investorů, jako je Softbank a Sequoia, G Squared, Tribe Capital, Graph Ventures nebo Siguler Guff & Company. Podle blízkého zdroje se suma zhodnotí zhruba na 1,5 miliardy dolarů. Avoyan nezveřejnil, jaký je jeho podíl ve firmě, ale stále zůstává největším akcionářem.
„Picsart se v mnohém podobá WhatsAppu. Je to globální aplikace a univerzální platforma, kterou používají lidé všude,“ říká Mike Vernal, partner z firmy Sequoia a bývalý viceprezident pro produktové a technické oddělení ve společnosti Facebook. „A obě aplikace se staly fenoménem ve světě ještě předtím, než se proslavily ve Spojených státech.“
Picsart zachytil nejvlivnější technologické trendy na sociálních sítích a v internetovém obchodování. Sociální platformy a chytré telefony umožňují komukoli uveřejňovat své fotky a videa, a tak teď stovky milionů lidí spoléhají na Picsart, že jim zastane designérské oddělení.
Díky umělé inteligenci a nástrojům programovacího jazyka Java může kdokoli upravovat a vylepšovat své snímky tak snadno, jako když přidává filtr na Instagramu. „Mladší populace aplikaci používá už nějakou dobu, ale nedávno se rozšířila i mezi profesionály,“ připomíná Larry Aschebrook ze společnosti G Squared.
Umělci i amatéři používají Picsart k doladění a stylizování příspěvků na TikTok, Instagram, Snap, YouTube i Facebook. Jen několika kliknutími můžete změnit světelné podmínky a přidat barvu nebo pohyblivé prvky. Můžete ale také odstranit vrásky, efekt červených očí, akné nebo digitálně ubrat pár centimetrů v pase.
Picsart se ale využívá nejen pro lichotivá selfie. Během pandemie se miliony nezávislých podniků, restaurací a malých obchodů přesouvaly na internet a právě tito podnikatelé spoléhají na Picsart, aby dodal jejich produktům nablýskaný katalogový vzhled.
„Mobil je dnes preferovaným nástrojem většiny lidí,“ tvrdí Vernal z firmy Sequoia. „Zákazníci si vyfotí zboží a velmi snadno můžou odstranit pozadí, vylepšit fotku a zveřejnit ji na svém webu.“
Hovhannes Avoyan využije nově vybrané investice v hodnotě 130 milionů dolarů na zaměstnání dalších talentovaných inženýrů a inženýrek, kteří dostanou za úkol vyvinout nové funkce. To je nezbytné, aby udrželi krok s trhem, jenž je plný stovek menších designových aplikací.
Konkurencí jsou ale i miliardové startupy typu Canvy nebo nejsilnějšího hráče Adobe s tržbami v hodnotě 12,85 miliardy dolarů za loňský rok. Avoyan se nechal slyšet, že chce zůstat nezávislým a pokukuje po možnosti veřejné nabídky akcií v horizontu dvanácti až osmnácti měsíců.
