Strany chtějí víc žen v politice. Na přední místa kandidátek je ale netlačí

Do Sněmovny v letošních volbách kandiduje historicky nejvíc žen. Z celkového počtu kandidátů a kandidátek tvoří 31,7 procent. Všechny oslovené strany pro iDNES.cz uvedly, že považují silné zastoupení žen v politice za důležité. Počty na kandidátkách nicméně často vypovídají o opaku. Systém kvót odmítají téměř všechny subjekty.

Nejvíce žen na předních deseti pozicích kandidátek a zároveň i nejvyšší počet lídryň v krajích ze všech stran kandidujících do Sněmovny mají Zelení. Na první příčku kandidátky se dostaly ženy v devíti krajích, v prvních desítkách jich je nadpoloviční většina, ze 140 pozic ženy obsadily 72. Nutno podotknout, že Strana zelených označuje rovné příležitosti pro ženy jako jedno z hlavních témat své kampaně.

V případě Zelených se tak děje z velké části také díky kvótám. Ty měla v minulosti i ČSSD, přičemž po jejich zrušení klesl podíl nominovaných žen o více jak 19,5 procentního bodu. Na prvních deseti příčkách ve všech krajích kandiduje za sociální demokraty pouze 34 žen, kandidátku ženy vedou ve třech krajích.

Veronika Šprincová z Fóra 50 %, které se ženami v politice zabývá, uvedla, že celkový počet kandidujících žen je překvapení. Zejména poté, co koncem května zahájili kampaň Piráti, Starostové a koalice Spolu.

Koalice Pirátů a STAN má na předních deseti pozicích o čtyři ženy více než ČSSD, kandidátku ženy vedou pouze ve dvou krajích v Praze a na Vysočině. Podle Šprincové se však nenaplnily obavy, že spojením stran do koalice klesne podíl kandidujících žen. „V případě obou částí PirSTAN je tomu přesně naopak,“ okomentovala Šprincová s tím, že celkový nárůst počtu žen v případě Pirátů činí více jak 10,5 procentního bodu.

Více než třetinového celkového zastoupení žen dosáhlo podle Fóra 50 % hnutí Přísaha, v první desítce ve všech krajích za ně kandiduje celkově 30 žen, hnutí má pět lídryň. „Jsme přesvědčení o tom, že díky ženám na vedoucích pozicích jsme schopni otevírat témata, které jsou důležité pro celou společnost,“ uvedla PR manažerka Přísahy Karolína Skrčená. Vnitřní mechanismy pro rovnější poměr žen a mužů v hnutí nepoužívají.

Podobně je tomu v případě KDU-ČSL, za niž také kandiduje více než 30 procent žen. V případě SPOLU se zvýšil podíl žen pouze u lidovců, u obou jejich koaličních partnerů je tomu naopak, i když rozdíl není nijak výrazný.

Koalice SPOLU je nicméně subjekt s třetím nejnižším počtem žen na předních pozicích kandidátek a má pouze jednu lídryni, Markétu Pekarovou Adamovou za TOP 09. Ti i dle vyjádření tiskové mluvčího Vladana Vaňka nominovali ženy na přední místa ve čtyřech krajích.

Vládní hnutí ANO vyslalo letos do voleb více žen než před čtyřmi lety, v prvních desítkách najdeme přes čtyřicet žen a první příčku na kandidátkách obsadily v pěti krajích. „Hnutí ANO má mezi lídry celkem pět žen, což je nejvíc ze všech parlamentních stran. Žádné kvóty ale uvnitř hnutí nemáme a vše je jen o kompetencích jednotlivých kandidátů,“ uvedl hlavní manažer Jan Richter.

KSČM i SPD naopak oproti roku 2017 nominovaly žen méně. SPD má na předních pozicích třicet žen, komunisté o pět více. Nejmenší zastoupení žen v prvních desítkách má hnutí Trikolóra. „Nechť si svoje místo na slunci každá žena vybojuje stejně, jako to musí udělat muž,“ sdělila předsedkyně Zuzana Majerová Zahradníková.

Subjekt s druhým největším zastoupením žen na předních deseti pozicích je Volný Blok. „Sněmovna má co nejlépe odrážet mimo jiné i demografické složení společnosti,“ komentovala lídryně středočeské kandidátky a předsedkyně strany Jana Volfová. „Jakékoli uměle zvýhodňování ale striktně odmítáme,“ dodala.

Kvóty ne, ženy ano, míní většina stran.

Kvóty na zastoupení žen má v současné době pouze strana Zelených, dle vyjádření vedoucí PR Petry Schwarz Koutské Zelení genderové kvóty používají při volbách do vnitrostranických orgánů i při sestavování kandidátek. „Ženy jsme nemuseli nutit ani přemlouvat, jak často říkají odpůrci kvót. Ženám stačí uvolnit cestu a povzbudit je,“ říká Schwarz Koutská.

Ostatní kandidující subjekty kvóty nebo jiné vnitřní mechanismy na prosazení většího počtu žen nepoužívají. Větší zastoupení žen však vnímají pozitivně téměř všechny. Některé ze subjektů se soustředí na monitoring a vnitřní vzdělávání ve straně. Piráti mají dle slov místopředsedkyně Olgy Richterové vnitřní podpůrnou skupinu pro ženy a provádí audity zaměřené na odbourání bariér.

„KSČM má pro sestavování kandidátek schválené doporučení, aby na prvních dvou místech byl střídavě muž-žena a v každé další trojici vždy jeden opačného pohlaví,“ uvedla stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková. Ne ve všech krajích se však doporučení dodržuje. Kromě toho mají komunisté i takzvanou Komisi žen, která se stará o vzdělávání a mentoring.

„Kvóty uvnitř strany nepoužíváme, ani je neprosazujeme,“ napsal mluvčí TOP 09 Vladan Vaněk. Lídr Starostů Vít Rakušan pak uvedl, že v debatách kolem kvót je strana opatrná. „Nechceme ženy uměle tlačit do funkcí. Naší strategií je pozitivní motivace, dát jim příležitost a prostor k seberealizaci, a v případě kandidatury plně podporovat. Často ale narážíme na to, že političky nechtějí do vysoké politiky. Zůstávají na nižších úrovních samosprávy, protože jsou blíže svým rodinám,“ popsal.

Kvóty jsou v zemích západní Evropy běžnou praxí a v minulosti byly hybatelem změň. Odborníci poznamenávají, že funkcí kvót není předem určovat výsledek, ale zaručit vyvážený poměr a pomoci skupině, která je kvůli společenským stereotypům často diskriminována. Dle průzkumů ke snížení kompetencí kandidátů zavedení kvót nevede.

Zakroužkuj ženu

Jak podotýká Šprincová, nedostatek žen je negativní nejen pro samotné strany, ale i pro budoucí Sněmovnu. Poslanci se budou potýkat s důsledky pandemie, během níž se ukázalo, jak odlišné životní zkušenosti české ženy a čeští muži stále mají.

O podporu vyššího zastoupení žen v politice se snaží také iniciativa Zakroužkuj ženu, která vyzývá voliče, aby dali svůj preferenční hlas ženám. Jak vysvětluje, preferenční hlasy zajišťují, že ke kandidátní listině můžeme přistupovat jako k otevřené nabídce a vybrat si nejvhodnější osobu.

Také Šprincová zdůrazňuje, že udělování preferenčních hlasů je jediným nástrojem, jehož pomocí lze ovlivnit konečné zastoupení žen. A že mají preferenční hlasy smysl ukázaly také volby v roce 2010, kdy voliči dávali zhusta přednost kandidujícím na spodních příčkách. „To samozřejmě pomohlo ženám, které kandidují spíše z nižších pozic. Ve výsledku obsadily do té doby nevídaných 44 sněmovních křesel,“ informovala Šprincová.

Zdroj: https://www.idnes.cz/