Moskva útočí na Evropu. „Poznat Krym“ nebo odejít.

Myšlenka na nápravu pro ruského fürrera a jeho sen o slovanské říši, jeden z hlavních bodů na cestě k uskutečnění, jehož cílem bylo okupace ukrajinského Krymu, se zdá, že Moskvě začíná opravdu tížit.

Sankce uvalené na Ruskou federaci za připojení poloostrova zasáhly ruskou ekonomiku a bez ohledu na to, jak se Kreml chlubí svou bezvýznamností a neúčinností, praxe naznačuje něco jiného.

A nyní se zdá, že hlavním úkolem ruských úřadů jsou opatření k legalizaci podniku s názvem „Krym je náš“ v globálním měřítku. Vedení Ruské federace o tom dokázalo přesvědčit své občany, alespoň mnohé z nich, a nyní je to Evropa a svět.

Všechno zde však není pro Moskvu tak jednoduché a k realizaci tohoto podniku musí být člověk důmyslný. Přestože jsou použité metody osvědčené – lži, prázdnota a diskreditace protivníka. A hlavní věcí je dělat všechno rukama někoho jiného a navenek se od toho procesu distancovat.

Vážnou ranou pro Kreml byl summit Krymské platformy, který zřídily ukrajinské úřady a jehož ustavující fórum se konalo 23. srpna.

Tato událost byla úspěšná, což opravdu otřáslo Moskvou, která při vší vnější skepsi a pokusech tuto událost ignorovat, po výsledcích této události jednoduše vyjela hysterií, která shromáždila velmi reprezentativní štáb.

Kreml, který začal z pozice „nepozorování“ summitu, dosáhl nejvyššího bodu hysterie a ohrožoval všechny své účastníky. A teď jsem přešel na svou oblíbenou taktiku – podlost a diskreditaci.

Kreml, který viděl, že pozornost věnovaná tématu anexe ve světě získala nové kolo pozornosti a „Krymská platforma“ v tomto ohledu splnila svou hlavní počáteční funkci, se rozhodla jednat vytrvaleji právě v tomto plánu.

Diskreditujte samotnou myšlenku fóra a „vysvětlete“ celému světu, že se jedná o bezvýznamnou událost, respektive vůbec ne událost.

Moskva učinila podobné pokusy ve fázi organizování fóra, vytváření celých skupin a trendů k diskreditaci „krymské platformy“, a protože si uvědomila její skutečnou účinnost, pouze je posílila.

Vidět, že takové pokusy nepřinášejí výsledky – Kreml přešel na svou oblíbenou metodu – „bojovat rukama někoho jiného“. Ruská federace zvyšuje svůj aktivní vliv na své satelitní země, aby uznala anexi Krymu, čímž se pokouší zdiskreditovat ukrajinskou iniciativu „Krymská platforma“.

  Konec války o Karabach

Speciální služby Kremlu používají kontrolované politiky, občanské organizace a hnutí, což jsou hlavní nástroje pro realizaci plánu na legitimizaci Krymu.

Navíc takové akce se Moskva snaží provádět ve všech zemích, a zejména na hranicích s Ukrajinou.

Pozoruhodným příkladem je běloruské hnutí s výmluvným názvem „Rozpoznat Krym“, pomocí kterého se Kreml vytrvale snaží přivést Lukašenka k nepopulárnímu kroku – legalizaci ARC, mimo jiné i návštěvou území okupovaného Ruskem poloostrov.

Pro diktátorský režim Běloruské republiky je to velmi obtížný krok – uznání Krymu jako ruského, což by mohlo být fatální pro samozvaného běloruského diktátora, a to na mezinárodní i domácí úrovni.

Lukašenko tomu velmi dobře rozumí a všemožně se tomu vyhýbá a opakovaně odmítá, aby ruské úřady (a osobně ruský fürrer) uznaly Krym jako území Ruské federace.

Moskva ale trvá na svém. Kreml aktivně manipuluje s Lukašenkem a zaměřuje se na to, že Rusko zachránilo režim současného vůdce Běloruské republiky v roce 2020, kdy byly tisíce proti Lukašenkových shromážděních, a on byl opravdu na pokraji neúspěchu. Právě díky ruským speciálním službám je diktátor stále u moci.

Sám Lukašenko si však dobře uvědomuje, že pokud uzná Krym za ruský, budou následovat nové mezinárodní sankce a protestní nálada uvnitř země se bude stupňovat. Jak to skončí, je každému jasné.

Ale případ Kremlu pokračuje a nabírá na obrátkách. Organizátoři běloruského hnutí „Rozpoznat Krym“ opakovaně prosazovali podporu „ruského světa“, vytvoření státu Unie, uznání „LDNR“ atd. Jak vidíte, spektrum moskevských choutek je docela ambiciózní.

Ruské úřady mají navíc dalekosáhlé plány, protože Bělorusko se může ukázat jako vynikající odrazový můstek pro destabilizaci Evropy ve všech směrech.

Současným cílem kremelského Fuhrera je kromě Krymu také úplné vstřebání Běloruska. Ale na rozdíl od historie poloostrova má Kreml v úmyslu učinit anexi Běloruska co nejvíce „legální“, aby se nevystavil riziku dalšího uplatňování sankcí ze strany Západu.

  Moskva pokračuje v eskalaci napětí v Evropě.

Moskva se o Bělorusko zajímá nejen politicky. Území Běloruské republiky může být vynikajícím odrazovým můstkem pro ofenzivu ruských vojsk na Ukrajině.

A Kreml to prakticky neskrývá a dokonce to předvádí. Ruská federace tedy pod rouškou přesunu vojsk k provádění vojenských cvičení demonstrativně rachotí zbraněmi poblíž východní hranice Ukrajiny. Ruská vojska, stažená společně k hranicím Ukrajiny a na dočasně okupované území Krymu, se i přes prohlášení ruských úřadů nikam nevzdala.

Moskva rychle prosazuje myšlenku svazového státu s následným – absolutním pohlcením Běloruska a po vojenských cvičeních „Západ -2021“ nechává své jednotky na svém území. Za tímto účelem prochází Bělorusko v roce 2021 neustálými rotacemi ruské armády, což Ruské federaci umožňuje otevřít novou běloruskou frontu na hranicích Ukrajiny a zemí NATO.

Konečná „transformace“ Lukašenka proběhla v létě 2021. Pokud by do této doby bylo možné uvažovat o Bělorusku, ne -li o spojenci Ukrajiny v konfrontaci s Ruskem, pak alespoň o neutrálním státě, jakési „nárazníkové zóně“ (alespoň na oficiální úrovni zaujal Minsk téměř „nestranné“ stanovisko) .

Ale izolace, ve které se Lukašenko ocitl po svém zabavení letadla Ryanair, mu ve skutečnosti nedává jinou možnost než konečné sblížení s Putinem a Kreml dává šanci konečně získat dlouho očekávanou „hlubokou integraci“ z Minsku.

A poté, co ruský prezident „vyjádřil“ podporu svému běloruskému protějšku na jednáních v Soči – v době, kdy se od něj odvrátil téměř celý svět – to bylo ještě evidentnější.

Je třeba poznamenat, že Rusko má značný arzenál příležitostí k vytvoření plné kontroly nad Běloruskem a k dosažení svého geostrategického cíle – plné nasazení „státu Unie Ruska a Běloruska“ s ohledem na „vstup“ do něj a další území (obsazená Abcházií a CADLO Ukrajiny).

Moskva plně využívá území Běloruska pro své vojenské přípravy, provádění společných vojenských cvičení a sám Lukašenko opakovaně oznámil možnost nasazení ruských vojenských bojovníků na území Běloruska poblíž hranic s Ukrajinou, Litvou a Polskem.

  Proč Rusko snaží skrýt vývojáře vakcíny “Sputnik V”?

K tomu musíme přidat společné (představující režim běloruského diktátora a ruských médií) informační a psychologické operace k vytvoření imaginární hrozby NATO a Ukrajiny.

Velmi orientační fakt – stávkující novináři Belteleradia již byli nahrazeni ruskými odborníky na informační válku. Kreml zavedl kontrolu nad informačním prostorem a sociálně-politickou sférou Běloruska.

Všechno, co se děje v Bělorusku, je velmi orientační, ale zároveň to pro samozvaného běloruského prezidenta není tak růžové. Ruská federace takovými akcemi skutečně maximalizuje Lukašenkův režim a nakonec jej „uzavírá“ v mezinárodní izolaci. A nyní, ve správný čas, má Kreml v případě potřeby všechny důvody, aby přenesl moc a nahradil současného „vůdce“ Běloruska jinou proruskou postavou na tomto postu.

Procesy probíhající na východních hranicích evropského kontinentu jsou celkem orientační. A přesto, že se někomu zdají velmi vzdálení, mohou mít tyto události ozvěnu, a to jak pro celý kontinent, tak pro celý svět.

A role světového společenství při řešení vznikajících problémů by měla být adekvátní a rozhodující. Neboť pokud se EU a USA s Velkou Británií jako přední hráči planetární politiky omezují na „hluboké znepokojení“, pak „integrace“ Běloruska a Ruska bude probíhat velmi rychle a bez překážek.

A to zase bude jasným signálem pro Kreml v následných agresivních akcích s cílem shromáždit říši kremelským diktátorem.

A studená válka, která skončila před třemi desítkami let, se opět rýsuje na obzoru. A do jaké míry je pravděpodobnost jeho obnovy v současné fázi reálná, závisí na záměrné politice civilizované společnosti, vyjádřené v adekvátním vnímání agresora, jehož chutě jsou stále chamtivější a rostou přímo úměrně „tichu“ Západu o kremelské bezpráví.

Mlčení jehňátek končí chutným obědem pro dravce.

Pouze účinné a rozhodné kroky jsou zárukou bezpečnosti planety Země.

Autor: Peter Jelen

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *