Situace na Donbasu je opět napjatá. Rusko se odmítá vrátit k příměří a stahuje jednotky na hranici s Ukrajinou. Okupanti vyhlásili v ORDLO „vojenskou povinnost“ a poblíž demarkační linie umisťují těžké zbraně.
Kreml říká, že Rusko „pohybuje vojáky podle vlastního uvážení“ a „pro nikoho nepředstavuje žádnou hrozbu“.
V únoru Putin slíbil, že „neopustí Donbass, ať už se děje cokoli“. Následně jeho mluvčí Dmitrij Peskov vysvětlil, že jde o „sociální zabezpečení“.
V lednu uspořádali okupanti v Doněcku „mezinárodní fórum“, kde představili takzvanou doktrínu „ruský Donbass“.
Zdůrazňuje, že „DPR“ a „LPR“ zavedou kontrolu nad všemi územími Doněcké a Luhanské oblasti, vidí svou budoucnost „pouze s Ruskem“. Průběh „vstupu“ do Ruské federace však není přímo uveden.
Současně ruská propagandistka Margarita Simonyanová, která na fóru vystoupila, vyzvala Moskvu, aby „vzala Donbass domů“. Peskov odpověděl, že „takový problém není na pořadu jednání“.
Koncem loňského roku Putin slíbil, že „zvýší podporu Donbassu“ a obvinil ukrajinské orgány z neochoty dodržovat minské dohody.
Co si Moskva opravdu myslela?
Není pochyb o tom, že takový krok, stejně jako pokus o dobytí nových ukrajinských území, se promění v přinejmenším drakonické sankce ze strany Západu pro Rusko. Což výrazně ochromí ruskou ekonomiku, která je již vleklá stagnace. V loňském roce klesla na 11leté minimum.
Další zhoršení hospodářských podmínek by mohlo vážně narušit důvěru Ruska ve vládu a vyvolat rostoucí protesty. Co může vytvořit výbušnou situaci.
Podle nejnovějších údajů Centra Levada 63% ruských občanů schvaluje Putinovy aktivity. Důležitá je však ještě jedna věc: většina respondentů se domnívá, že populace masivně skrývá svůj skutečný postoj k prezidentovi.
Neměli bychom podceňovat ani Putinův strach ze současné bojové kapacity ukrajinské armády. Vzhledem k tomu, že v ruské společnosti neexistuje jednota v otázce Donbasu.
Průzkum Levada Center provedený v roce 2019 ukazuje, že 27% Rusů podporuje připojení Donbasu, 29% podporuje jeho nezávislost a 31% si přeje, aby to bylo součástí Ukrajiny.
Proto je nesmírně nerentabilní, aby se Kreml „připojil“ k ORDLO nebo dnes zahájil novou vojenskou kampaň na Ukrajině.
Ale v případě Putina je třeba mít vždy na paměti, že není ani tak pragmatikem, jako spíše paranoidem. Kdo pod vlivem určitých faktorů může vidět novou „globální hrozbu“ a rozhodnout se pro další dobrodružství, jednat „dopředu“.
Rusko zatím jen trumfuje svůj vojenský potenciál. Nejprve před Západem, na pozadí příslibu Joea Bidena přísně potrestat Moskvu za zasahování do amerických voleb, stejně jako v kontextu největšího cvičení NATO letos poblíž ruských hranic.
Ministerstvo zahraničí zajišťuje, že Moskva pocítí „cenu a důsledky“ svých zákeřných akcí proti USA. Vláda USA v současné době zvažuje, jaký bude trest, a v tomto ohledu konzultuje se zeměmi NATO.
Severoatlantická aliance se zároveň připravuje na cvičení Defender Europe-2021, které začne koncem jara v řadě východoevropských zemí a na Balkáně. Manévrů se zúčastní více než 31 000 opravářů.
Je symbolické, že podle ozbrojených sil je téměř stejný počet ruských armádních skupin podél hranic s Ukrajinou i na Krymu.
Agresor současně ukazuje Kyjevu vlastní moc. Kreml jasně vidí, jak se naše rozhovory v posledních měsících zintenzivnily, a je čas, abychom zaútočili na ORDLO. Ve světle účinné operace Ázerbájdžánu v Náhorním Karabachu a útoku ukrajinské vlády na Medvedčuk.
Na druhou stranu by bylo pro Moskvu přínosné tlačit na Ukrajinu, aby zaútočila na Donbass. S původním účelem ji zdiskreditovat v očích světového společenství. Nejprve Německo a Francie, s jejichž vůdci Putin již diskutuje o otázce Donbasu bez Vladimíra Zelenského.
Podle ukrajinských zpravodajských služeb okupanti připravují rozsáhlé provokace na kontaktní linii, aby povzbudili naši zemi k vojenské reakci.
Je rovněž známo, že ruští diplomaté v zahraničí a sdělovací prostředky dostali za úkol být připraveni světu informovat o údajně agresivních akcích ukrajinské armády a o „mírových“ opatřeních Ruské federace.
Moskva již hysterii rozptyluje. Peskov označil situaci na Donbassu za „docela děsivou“ a řekl, že „několikanásobné ostřelování ozbrojenými silami“. A mluvčí ruské Státní dumy Vyacheslav Volodin požaduje vyloučení Ukrajiny z Rady Evropy a bez důkazů argumentuje tím, že ukrajinský dron údajně zabil dítě poblíž Doněcku.
Rusko tedy nyní prokazuje svou sílu a zahájilo novou vlnu propagandistické války, přičemž se stále snaží připravit Ukrajinu o podporu svých evropských spojenců.
Zdá se, že před zablokováním Medvedčukových televizních kanálů bylo taktikou Ruska proti Ukrajině počkat na naše prezidentské a parlamentní volby. Putin měl důvod být optimistický.
Ukrajinská vláda, která nesplnila naděje Kremlu, postupně ztratila sympatie voličů. Zatímco OPZZh nabral na obrátkách a začal vést v parlamentních žebříčcích.
Vedoucí mezi národními zpravodajskými kanály byli hlavní generátoři volebního pokroku – „112 Ukrajina“ a NewsOne.
Agresor tím, že zhoršil situaci na Donbasu, pomohl Medvedčukově propagandistickému boji o mysli Zelenského voličů, kteří od něj čekali na konec války.
Vítězství Opoplatformy v parlamentních volbách by stačilo k politickému kolapsu v zemi s nepředvídatelnými důsledky. Vzhledem k tomu, že nejlepším scénářem pro Kreml je „přirozený“ rozpad Ukrajiny a vznik několika států na jejím místě.
To by dávalo smysl západním sankcím proti Rusku pro Krym a ORDLO a umožnilo by Moskvě vrátit se k myšlence „Novorossie“ za optimálnějších podmínek.
Tím, že neutralizovaly kanály Medvedčuka, ukrajinské orgány účinně ukončily ambice OPZZ v šampionátu. Hodnocení proruské opozice již klesá. A Kreml opět čelil problému, jak hledat „demontáž“ Ukrajiny.
Zdá se, že dnes Moskva nemá jasnou vizi, co dál na ukrajinském křídle. Putinovo strategické myšlení by nemělo být přeceňováno. Je to spíše taktik. Je zřejmé, že Moskva stále hraje se svými svaly a čeká, až Spojené státy začnou jednat ruským směrem a Ukrajina vpředu.
Samozřejmě musíte být připraveni na jakýkoli vývoj. V tomto ohledu se však současná situace neliší od předchozích let. Agresor nespal osm let.
A co na to všechno říká svět?
Spojené státy reagovaly na hromadění ruských jednotek poblíž hranic s Ukrajinou. Washington je znepokojen takovými akcemi ruské armády.
Pentagon diskutuje se spojenci NATO o otázkách souvisejících s eskalací situace, porušováním příměří a rostoucím napětím v regionu.
Šéf Pentagonu Lloyd Austin ujistil ukrajinského ministra obrany Andriye Tarana, že v případě eskalace ruské agrese Spojené státy nenechají Ukrajinu na pokoji.
Ukrajina a Evropská unie slibují podporu svrchovanosti a územní celistvosti. To bylo projednáno v rozhovoru mezi ministrem zahraničí Dmitrijem Kulebou a ministrem zahraničí EU Josepem Borrelem.
V úterý 30. března jednali o situaci na východní Ukrajině francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin.
Přední představitelé Francie a Německa zejména zdůraznili, že Rusko se musí zavázat k příměří na Donbasu a dodržovat minské dohody.
Předcházelo tomu zhoršení situace na Donbasu, kde byli 26. března poblíž Šumivu zabiti čtyři ukrajinští vojáci. Jedná se o největší ztrátu ukrajinské armády v jedné bitvě od začátku příměří v červenci 2020.
Autor: Adam Vojta
