Milion eur denně. Přesně tolik je Varšava povinna zaplatit

Soud EU v Lucemburku ve středu zveřejnil rozhodnutí, které zavazuje polskou vládu k zaplacení pokuty. „Vzhledem k odmítnutí pozastavit platnost vnitrostátních právních předpisů, které zejména spadají do pravomoci disciplinárního senátu Nejvyššího soudu, je Polsku nařízeno platit Evropské komisi denní pokutu ve výši 1 milionu EUR,“ stojí v nařízení Soudní dvůr Evropské unie (SDEU).

V červenci tohoto roku tento soud požadoval okamžité ukončení práce kárného senátu Nejvyššího soudu Polska s odkazem na skutečnost, že tento senát získal právo odvolávat soudce z práce, což by mohlo ohrozit jejich nestrannost a nezávislost.

V nařízení se uvádí, že „provedení opatření předepsaných dne 14. července 2021 je nezbytné, aby nedošlo k vážnému a nenapravitelnému poškození právního řádu Evropské unie a hodnot, na nichž je založen, zejména právního státu“.

Sankce vůči Polsku zůstanou v platnosti, dokud země nesplní požadavek na zrušení disciplinárního senátu Nejvyššího soudu Polska nebo do konečného rozhodnutí soudu EU v tomto případě.

Reforma soudního systému v Polsku začala v roce 2017. Zejména stanoví disciplinární řízení proti soudcům za jednání nebo opomenutí, které lze kvalifikovat jako překážku fungování soudního systému. Soudci budou také muset podávat zprávy o svých politických názorech a podpoře určité politické síly.

Vládní strana Právo a spravedlnost, která reformu iniciovala, věří, že taková opatření potrestají soudce, kteří překročí své úřední pravomoci.

Odpůrci reformy v zemi opakovaně uváděli, že tímto způsobem chtějí zemské úřady podrobit soudce.

Proces v Lucemburku byl další fází krize ve vztazích mezi Varšavou a Bruselem, kterou vyvolalo dřívější rozhodnutí konzervativní polské vlády o reformě soudního systému, které bylo v rámci Evropské unie opakovaně kritizováno.

Důvodem vyhrocení situace bylo rozhodnutí Ústavního soudu Polska ze 7. října, že čtyři ustanovení „Smlouvy o Evropské unii“ odporují ústavě země a neměla by nad ní mít přednost.

  50 minut čekání. Biden a Putin. Výsledek

Tato ustanovení odkazují na respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, právního státu a rovnosti, jakož i na jurisdikci Evropského soudního dvora.

Podle polských právníků tyto klauzule smlouvy vytvářejí možnost, že evropské soudy mohou zrušit polskou ústavu, včetně případů, kdy zpochybňují zákonnost jmenování soudců v zemi.

Toto rozhodnutí Ústavního soudu Polska vyvolalo ostrou kritiku ze strany jednotlivých členů Evropské unie. Ministři zahraničí Německa a Francie tak vydali společné prohlášení odsuzující akce Varšavy.

Státní tajemník francouzského ministerstva zahraničí Clement Bon dokonce označil rozhodnutí polského soudu za útok na EU a pohrozil zemi odmítnutím přidělit unijní fondy na obnovu národního hospodářství po pandemii.

V samotném Polsku se shromáždění konala kvůli obavám obyvatel země, že by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo vyvolat jeho odchod z EU.

Situace, která se vyvinula v důsledku výše uvedených právních bitev, může mít dostatečný ohlas nejen podél linie Varšava-Brusel, ale může se stát katalyzátorem událostí na mnohem globálnější bázi.

Přestřelka, která nedávno vypukla v Evropském parlamentu mezi polským premiérem a jedním z poslanců, byla v tomto smyslu velmi příznačná.

Morawiecki obvinil šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou z vydírání své země za to, že Ústavní soud Polska uznal nadřazenost práva země nad právem EU.

„Svým projevem zaséváte zmatek a neshody v Evropské unii a oslabujete Evropu takovým politickým krokem. Žádám vás, abyste přestali s tímto chováním, nepotěšte Putina!“ řekl jeden z poslanců svému polskému kolegovi.

Situaci lze hodnotit různě, je však zřejmé, že z jakýchkoli hádek a konfliktů jak v Evropském parlamentu, tak v EU jako celku vítězí právě Kreml.

Hlavním cílem Moskvy je vnést do řad Evropské unie jakýmikoli prostředky zmatek a neshody a Putinovým milovaným snem je kolaps tohoto společenství.

V každém sdružení se samozřejmě objevují kontroverzní otázky. Všechny země EU by si však měly být dobře vědomy toho, co přesně stojí za problémem, který upozorňují, a zvážit rizika, která mohou v důsledku takových kroků vzniknout.

  Tisková konference prezidenta Ruské federace. Co čekat Evropě?

Kreml velmi dobře hraje na rozdíly a nálady, a to jak uvnitř zemí, tak ve vnějších vztazích partnerů EU.

To už Moskva opakovaně prokázala a pokračuje v praxi „hádání“ podobně smýšlejících lidí.

Jedinou skutečnou metodou, jak těmto projevům čelit, je solidarita a touha řešit vznikající problémy mezi partnery, totiž řešit – a ne je zahnat do slepého rohu, z něhož může být až rozpad Evropské unie.

Problematika, která se dnes dostala na pořad dne, nepochybně vyžaduje komplexní studium a řešení. A lze se spolehnout na moudrost jak polských politiků, tak obecně i evropských poslanců a očekávat oboustranně přijatelné zakončení tohoto příběhu.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *