Gazdík: Doba se posunula a čeká nás boj o podobu vzdělávání. Začněme diskutovat o maturitách

irozhlas.cz

Petr Gazdík z hnutí STAN je ve vznikající vládě koalic Spolu a Pirátů se Starosty kandidátem na ministra školství, mládeže a tělovýchovy. V čele resortu chce navázat na práci končícího Roberta Plagy (za ANO). Bývalý učitel, původem ze Zlínského kraje, plánuje prosadit systémové změny, uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál.

Jak se připravujete na vládní angažmá? Co je teď hlavní náplní vaší práce?
Myslíte kromě toho, že nespím a každé ráno ve tři se vzbudím a svírá mě odpovědnost a přemýšlím nad věcmi, které se pak přes den snažím vykonat?

Připravuji se na to případné angažmá, diskutuji věci, připravuji si prvních 100 dní ve funkci, konkrétní opatření, konkrétní věci.

Dávám dohromady svůj tým na ministerstvu, diskutuji s různými odbornými společnostmi, chodím na společenská setkání, na večeře, na schůzky s lidmi, které považuji za důležité ve vzdělávání, říkám jim o svých plánech ve vzdělávání a ujasňuji si je s nimi.

Takže ano, připravuji se na tu funkci velmi poctivě, uvědomuji si tu odpovědnost, která na příští vládě bude.

Jste v kontaktu s Robertem Plagou? Předáváte si agendu?
Nepředáváme si agendu, ale předáváme si informace. Třeba jedna z věcí, kterou jsme řešili společně, byl nákup antigenních testů. Protože jsem měl velkou obavu, že se může stát, že nastoupí příští vláda v době vrcholné pandemie a nebude mít ve skladech státních hmotných rezerv ani jeden antigenní test.

PCR kapacity jsou a budou nedostatečné, ty nezměníte ze dne na den. Obával jsem se, že tady budeme mít katastrofu a jediné, co nám pak bude zbývat, bude vyhlásit nouzový stav a řešit to, co ta předchozí vláda nebyla schopná řešit měsíce, vyřešit za dny nebo týdny.

To bych nechtěl, takže jsem s ním různé věci konzultoval a jsem strašně rád, že se to podařilo. Vláda schválila nákup 14 milionů antigenních testů dokonce z peněz z fondu solidarity Evropské unie. Takže tyto informace si předáváme, protože kontinuita, zvláště v tom vrcholném covidu, bude velmi důležitá.

(rozhovor vzniknul předtím, než vláda ve čtvrtek večer vyhlásila nouzový stav, pozn. red.)

Zásobování testy

Až nastoupíte do funkce, budete chtít školy předzásobit antigenními testy?
Antigenní testy jsou v této situaci nutné. Od jara preferuji PCR testování. Jsem nerad, že jsem měl pravdu, když jsme se v září na školském výboru hádali s paní hlavní hygieničkou a ministrem zdravotnictví o tom, že hygieny to nebudou stíhat.

Tak, jak v minulosti nestíhali trasování, tak rozhodně nebudou stíhat v nějakém rozumném čase stanovit opatření a karantény pro jednotlivé žáky a pro třídy ve školách, což se teď děje. Jsem v neustálém kontaktu s řediteli škol. Jen za tu dobu, co tady sedíme, volali dva.

Už je to tak, že ředitelé to v mnoha případech nevydrželi a trasují sami. Sami stanovují karantény a úplně nejbizarnější bylo, když mi jeden říkal, že hygiena zavolala dítěti, že má jít do karantény v okamžiku, kdy z karantény vracelo. Trvá týden a víc, než se hygiena ozve.

Ta nemoc je v první fázi bohužel neviditelná a v případě potvrzení je prostě potřeba jednat rychle. A jestli je něco příčinou toho, že pandemie tak bobtná, tak je to právě toto. Mě to strašně mrzí. Nechci lacině kritizovat vládu Andreje Babiše, ale už to dělají dva roky, je to pořád to samé.

Připravit dostatečné kapacity na to, že tu může být 20 tisíc nemocných denně, je úkol, který nezjistili včera. To je ten rozdíl mezi skutečnou politikou a PR politikou. Epidemie se nedá řídit PR akcemi. Není možné, aby se ministři vyjadřovali různě.

  Ve středu přibylo 13.657 nakažených, o 2700 více než před týdnem

Já jsem připravený na to, že třeba na vládě svůj názor neprosadím jako ministr. Ale pak, když vylezu ven, tak budu obhajovat názor vlády, s kterým jsem vnitřně nesouhlasil. Protože úplně nejhorší je, když vláda nemluví jedním hlasem.

Pro lidi je to strašně zmatečné. To raději upozadím své ego a svůj názor, než bych tady šířil zmatek a paniku jenom proto, že jsem musel ustoupit nebo byl přehlasován.

Spolupráce s resorty

Ministerstvo školství musí zvlášť teď v době pandemie úzce spolupracovat s dalšími resorty. Zejména s ministerstvem zdravotnictví. V končící vládě byl ten nesoulad častý. Jaký vy máte vztah s Vlastimilem Válkem z TOP 09, který je pravděpodobným ministrem zdravotnictví?
Ladíme to, bavíme se. Mluvili jsme tady o PCR testech a množství antigenních testů ve skladech. To jsem s ním řešil už začátkem minulého týdne. Předsedové se setkávají v rámci anticovid týmu. Jsme připraveni převzít tu odpovědnost klidně zítra.

Nejčastější otázkou novinářů je, co budete dělat, až nastoupíte do funkce v době covidu. Ale já nevím, kdy do ní nastoupím. Ať vám teď řeknu cokoliv, tak zítra to bude jiné, jiné to bude za 14 dní, jiné to bude za měsíc. Nevím, jestli nastoupím za 14 dní, za měsíc nebo za tři dny.

Proto je ta otázka nesmyslná a jenom si tím vytváříme problémy. S médii je to teď takové, že nikdo moc neví, kdo je vlastně ta vláda. Dosluhující už to moc nedává, už to chce nějak přežít. Ta nová ještě není.

Nemám v tuto chvíli aparát ministerstva. Nesedím nad analýzami, které dodávají odborné ctěné společnosti. Nesedím v Radě pro zdravotní rizika nebo v Krizovém štábu, abych se mohl rozhodnout. Přece se nemůžeme rozhodovat na základě pocitů, ale na základě jasných faktů a doporučení odborníků.

Politik nese odpovědnost, beze sporu, ale musí se rozhodnout na základě kompetentního názoru. Ne na základě toho, co je lepší říct pro média a jestli mi zatleská větší nebo menší část společnosti.

Takže tedy s panem Válkem se na vizích, jak se prát s covidem, shodnete?
Má to celkem dobře připraveno. Některá jeho vystoupení v médiích nebyla vnímána moc pozitivně, ale skutečně ví, co chce. Máme to dobře rozjednáno a věřím, že uvidíte, že až dojde k převzetí moci novou vládou, tak že ta situace se prostě zlepší nebo stabilizuje.

Nebude to hned, protože přebíráme něco, co je rozbouřenou řekou. A my do ní skáčeme. A chvilku bude trvat, než se v ní naučíme plavat. Každá vláda mívá 100 dnů hájení. V covidu žádných 100 dní hájení mít nebudeme, a proto se na to připravujeme.

Výběr náměstků

Koho si s sebou přivedete na ministerstvo školství, co se náměstků týče? Už máte jasno v tom, kdo to bude? Můžeme znát jména?
Nebudu předbíhat. Jednak ještě nejsem jmenovaný ministr, znělo by to nabubřele. Nejvíc mě štve, když už mě teď někteří oslovují pane ministře. Nejsem žádný ministr, jsem pořád řadový poslanec. Můžu se na nějakou roli připravovat, ale až se to stane, tak se to stane.

  V Plzeňském kraji budou vládnout STAN + Piráti s ODS + TOP 09

Pak bude důležité se z té funkce nezbláznit. A nebo z toho oslovení pane ministře. To už jsem za 11 let ve sněmovně viděl mockrát, jak se i celkem rozumný člověk z oslovení pane ministře tak trochu zblázní a začne si myslet, že se svět točí kolem něj.

Doufám, že se to nestane a každý den se za to modlím. Ale spíš mě opravdu svírá odpovědnost. A abych odpověděl na vaši otázku, já mám vytipované lidi kolem sebe, s kterými bych chtěl na ministerstvo jít. Už jsem s nimi o tom předběžně mluvil, zda by šli. Ale to jestli půjdou nebo nepůjdou, uvidíme, až se to stane.

Kdyby nebyl covid, co by byla první věc, kterou byste ve své funkci začal řešit? Co je tím nejpalčivějším problémem aktuálního českého školství?
První, co bych začal řešit, je strategie 2030+ a práce na její realizaci. Různých strategií a Bílých knih už jsme tu měli několik, ale já už jsem jako poslanec říkal otevřeně, že ta strategie je krásná, ale v jejím závěru musí být tabulka kdo, kdy a do kdy udělá.

Pak si to budeme fajfkovat nebo křížkovat a říkat, proč jsme to udělali. Nebo třást si rukama, za to, že jsme to udělali nebo křičet na sebe, proč jsme to neudělali včas. To je určitě zásadní.

Druhá zásadní věc, na čem začít pracovat, je změna rámcových vzdělávacích programů a obsahu, což je jistě součástí strategie 2030+. Když chcete udělat změnu obsahu, tak musíte změnit i zkoušky. Musíme začít okamžitě diskutovat o tom, jak má vypadat maturita.

Státní maturita se od svého vzniku neustále měnila. Vlastně my studentům i učitelům neustále říkáme, že stát ani odborníci v čase neví, co to je státní maturita, protože se to neustále mění.

Rád bych dosáhl jak společenské, tak odborné, tak politické shody podoby maturity, která tady bude deset nebo dvacet let. A raději udělám ústupek ze svého názoru za to, že ta maturita bude stabilní.

Třetí zásadní úkol bude komunikace s veřejností, vysvětlit jim, že vzdělávání se posunulo. Všichni jsme chodili do školy, všichni na to většinou máme hezké vzpomínky a všichni chceme dát našim dětem tak dobré vzdělání a tak dobré vzpomínky, jaké jsme měli my.

Doba se posunula a čeká nás boj o to, co v tom rámcovém vzdělávacím programu má být, jak má vypadat vzdělání. Musíme přesvědčit veřejnost, že to není nějaký úlet nebo snaha dětem ulevit, ale je potřeba reagovat na měnící se svět.

Zapojení jiných odborných hlasů

Kdo vám s tím bude pomáhat? Na koho se obrátíte, koho budete poslouchat? Kdo má být tím kdo o kurikulu řekne tohle ano, tohle ne?
To bude velký problém. K tomu určitě vytvoříme skupinu. Ve světě českého školství a vzdělávání lidí, kteří tomu opravdu rozumí a něco umí, není neomezené množství. Rád bych do toho zapojil většinu těch, kteří o to budou stát.

Určitě bych chtěl mít každý měsíc pracovní snídani se skupinou organizací. Od Konference rektorů, přes odbory až třeba po Učitele naživo nebo Českou radu dětí a mládeže a omlouvám se, nevyjmenoval jsem je všechny. S těmi lidmi bych se na to chtěl dívat šířeji.

  Válek: Pracovní karanténa se bude týkat zdravotníků a sociálních služeb

Proč by nemohl třeba pan rektor Martin Bareš, předseda Konference rektorů, mít stanovisko k tomu, jestli Archimedův zákon se má učit na základní škole nebo ne a v jaké podobě. Prostě to je člověk, který není odborníkem na Archimedův zákon, protože je lékař, ale má nějaký nadhled.

Byl bych rád, kdybychom se na to dívali trochu s nadhledem, protože zatím předchozí pokusy, pokud o nich vím, tak vždycky, když se měly měnit osnovy nebo vzdělávací programy, tak to dopadlo tím, že tam vlastně těch věcí bylo přidáno.

Každý přijde s báječným nápadem – mělo by tam být více sportu, protože se děti málo hýbou. Měli bychom mít výchovu k vlastenectví – určitě bohulibý nápad. Mediální výchova – no vždyť to je problém, jak na nás útočí média. Určitě by se mělo víc učit kritické myšlení, jazyky. Teď nestíháme v matematice, číst neumí děti pořádně…

Ale kdybychom tam takto všechno přidali, tak děti tráví ve škole ne 25 hodin týdně, ale 55 hodin. To prostě nejde. Byl bych ještě hrozně rád, kdyby učitelé měli v rámci osnov čas na projektové vyučování nebo si s dětmi prostě jen hráli. Nebo zařadit něco aktuálního, co se zrovna vyskytne a je dobré se v té škole v rámci stmelování kolektivu k tomu přihlásit, nebo to zkoumat.

Srovnávací zkoušky

V programovém prohlášení nové vlády je uvedeno, že chcete zavést srovnávací zkoušky v 5. a v 9. třídě. K čemu to pomůže? Nebude to naopak stresující pro děti?
To bych nechtěl. A nechtěl bych ani, aby je to a priori selektovalo. Už i náš stranický návrh maturity nebo závěrečných zkoušek základní školy není stresující, ale motivační.

To znamená třeba státní maturita v našem pojetí je jakési středoškolské minimum, které si ale můžete udělat opakovaně kdykoliv. Znamená to, že se v prváku vrhnu na angličtinu a prostě to zkusím. Uspěju nějak, na dvojku, na trojku a pak, když se mi ta známka nelíbí, tak to za rok zkusím ještě znova. Dopiluju to, to za mě není nic stresujícího.

Ano, jsou v životě nepříjemné věci, které prostě musíme umět překonávat. Rozumím tomu, že je špatně, když máte jeden den v životě, který rozhoduje o všem a pokud se špatně vyspíte, jste nachlazená a prostě neuděláte nějakou zkoušku a vrhne vás to v životě na jinou kolej, tak to je určitě špatně a je to stresující.

Pokud vás to motivuje, pokud vás to nutí k nějakému výkonu a pokud máte možnost se zlepšit opakovaně, tak v tom vůbec žádný problém nevidím. Stejně tak srovnávací zkoušky. Nerad bych, kdyby to byly zkoušky, které rozhodují o životě dětí. Cílem těch zkoušek je a priori mít informaci pro rodiče na jaké úrovni je jejich dítě.

Školní prospěch je samozřejmě jedna z částí té informace, ale to srovnání s ostatními dětmi, třeba celostátní nějaké konkrétní školy, to už z toho nemají.

Druhá věc je ta, že jde o část kariérního poradenství. To je u nás podceňováno. Jako radní Zlínského kraje jsem zjistil podle průzkumů, že z 85 procent střední školu vybírá maminka mezi listopadem a lednem devátého ročníku podle toho, jaké zaměstnání mají příbuzní, přátelé nebo známí.

To je špatně, my přece musíme vybírat povolání dětí podle toho, na co jsou nadané, co je baví, kam je to táhne, co je jejich přirozenost.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..