Šťastné covidové. Češi o Vánocích vynechají mše, omezí návštěvy i nákupy

idnes.cz

Dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch označil Vánoce za rizikové. Jeho resort proto chystá doporučení, jak se chovat, aby se Česko vyhnulo nárůstu počtu případů covidu-19, jak se tomu stalo loni. Češi ale na doporučení nečekají, sami už chystají omezení oslav, zjistil pravidelný průzkum National Pandemic Alarm.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na páteční tiskové konferenci připomněl, že se blíží Vánoce, které mohou být z hlediska šíření viru rizikové. „Diskutujeme o nastupujících Vánocích, jak o nich zabránit masivnímu šíření viru. Určitě budeme včas informovat, jak trávit bezpečně vánoční svátky,“ řekl.

Vzhledem k tomu, že přes Vánoce se lidé setkávají v rodinách či s přáteli, by Česko podle ministra mohlo po Novém roce čelit opětovnému nárůstu nakažených a hospitalizovaných. „Před Vánoci počítáme s testováním ve školách,“ řekl dále s tím, že tento krok by měl zajistit, že nedojde k masivnímu přelití nákazy do rodin. Žáci by se měli testovat 20. prosince. Současně varoval před situací z loňského roku, kdy v lednu začala další velká vlna pandemie.

Z průzkumu společnosti National Pandemic Alarm s ohledem na vánoční svátky vyplývá, že jen 40 procent Čechů neovlivní aktuální vývoj epidemie v Česku to, jak budou trávit letošní Vánoce, u ostatních pravděpodobně dojde k nějakým změnám.

14 procent plánuje omezit setkávání s rodinou

„Asi třetina například vynechá návštěvu veřejných akcí jako mší, povolených typů trhů a podobně, 28 procent chystá omezit setkávání s přáteli a známými – ve větší míře starší ročníky,“ stojí v závěrech šetření.

Vláda loni na Vánoce například povolila účast na půlnoční mši na Štědrý den, kostely však mohly být zaplněny pouze z části. Naopak na Silvestra žádné úlevy nebyly. Zda budou v platnosti nějaká omezení i na letošní Štědrý den či poslední den v roce, ještě není jasné.

  Babiš: Cíle pro elektromobilitu musí být takové, ať nepoškodí český průmysl

Podle průzkumu zhruba čtvrtina lidí hodlá nakupovat v menší míře v kamenných obchodech. Častěji se jedná o mladší respondenty.

Dalších 19 procent dotázaných uvedlo, že se s epidemickou situací o Vánocích „vyrovná“ tak, že se chystá chránit před nákazou při setkáváních například nošením respirátoru či dodržováním rozestupů. Jen 14 procent plánuje omezit setkávání s rodinou.

Agentura se rovněž dotazovala na změnu postoje k očkování v průběhu letošního roku. Za dobu, kdy je v Česku možné nechat se očkovat proti covidu, změnilo názor na očkování 37 procent lidí – čtvrtina k lepšímu, avšak 12 procent jej vnímá negativněji než dříve.

Ke zlepšení názorů přispěli odborníci

„Negativní změnou prošly častěji postoje lidí ve věku 25 až 34 let. Většina lidí (63 procent) však odpověděla, že se jejich postoj v průběhu letoška nijak nezměnil,“ uvádí výzkum.

„Podíváme-li se detailněji na impulsy, které přispěly ke zlepšení názoru na očkování proti covidu-19, pro někoho možná překvapivě jsou na prvním místě informace od odborníků, které za ten ‚svůj‘ důvod označilo 44 procent lidí, a to častěji mladší ročníky, lidé s vyšším či vysokoškolským vzděláním a lidé z velkých měst,“ komentovala výsledky Lucie Vlčková z Nielsen Admosphere.

Vlčková rovněž uvedla, že významné důvody pro změnu názoru k lepšímu ale respondentům zprostředkovalo také jejich okolí – zejména zkušenost s onemocněním někoho z rodiny nebo známých a také pozitivní zkušenost okolí s očkováním.

„Příznivěji se staví k očkování třetina respondentů také kvůli narůstajícím omezením pro neočkované, což lze číst i tak, že se těmto lidem začalo prakticky a společensky ‚vyplácet‘ nechat se očkovat,“ doplnila výsledky Vlčková.

Přes polovinu nevidělo očkovací kampaň

Z průzkumu však vychází, že jen 15 procent změnilo postoj k lepšímu kvůli vlastní zkušenosti s onemocněním a 7 procent díky celostátní kampani na podporu očkování. Možnosti jako vyjádření veřejně známých osobností, politiků nebo mediální výstupy označil jen zlomek respondentů.

  Předseda Pirátů Bartoš bude mluvit se Zemanem o epidemii covidu

A z jakých důvodů změnili někteří respondenti názor na očkování k horšímu? Hlavní impulsy jsou podle agentury dva: „Jednak negativní zkušenost s očkováním v jejich okolí a jednak narůstající omezení pro neočkované – obě možnosti označilo shodně 46 procent dotázaných. K negativnějšímu postoji dále 37 procent respondentů přesvědčily informace od odborníků a po 30 procent shodně celostátní kampaň a vyjádření politiků. Nejslabším deklarovaným impulsem k této změně postoje je vlastní zkušenost s nemocí, uvedlo ji jen 14 procent.“

Respondenti mohli volit více možností, odpovědi proto v součtu nečiní 100 %.

Výzkum se rovněž zaměřil na dopady očkovací brutální kampaně, jak ji označil premiér Andrej Babiš. Více než polovina lidí (57 procent) podle výsledku šetření však tuto kampaň zatím ani nezachytila.

„Nicméně v dotazníku měli dotázaní k dispozici náhledy použitých vizuálů a měli se rozhodnout, zda má podle nich tato kampaň potenciál přesvědčit neočkované lidi k očkování. Dvaašedesát procent si myslí, že tento potenciál nemá. Jen čtvrtina v něj naopak věří, 13 procent neví. O něco skeptičtější než ostatní jsou v této otázce mladší ročníky,“ vysvětlila závěry šetření agentura.

Agentura Nielsen Admosphere v průzkumu National Pandemic Alarm také monitoruje několik indexů. Například index paniky, který od posledního dotazování v září 2021 narostl o 8 bodů – nyní je na hodnotě 61 bodů, což podle společnosti zhruba odpovídá stavu v únoru 2021 nebo loni v říjnu.

„Pro zajímavost: zatím nejvýše okolo 70 bodů byl index paniky loni na jaře, tedy na začátku epidemie. Vyšší tendenci k panice mají dlouhodobě starší ročníky. Čísla oproti září rostla ve všech sledovaných zemích, nejvíce v Maďarsku o 12 bodů. Na Slovensku vyrostl index o 8 bodů,“ stojí ve zjištění agentury.

Státu důvěřuje absolutní minimum dotázaných

Ta sleduje i index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce lidé mají. V současné době se v Česku tato důvěra blíží absolutnímu minimu za celou dobu trvání pandemie, je na 39 bodech.

  Maláčová předloží vládě návrh krizového ošetřovného pro případ zavírání škol

„Nižší byla jen letos na konci února. Od září se navíc snížila o 5 bodů. Nejnižší důvěru v řešení státu mají respondenti ve věku 25 až 34 let. Na Slovensku je nyní tento index na historickém minimu, a to je 32 bodů. Nižší než u nás je jeho hodnota ještě v Bulharsku, tam dosahuje 36 bodů. V Maďarsku i Polsku je důvěra vyšší než u nás, v Maďarsku dokonce od září o jeden bod stoupla,“ píše agentura v závěrech šetření.

V závěrech nechybí ani index ochoty k očkování, který je v Česku momentálně na hodnotě 77 bodů. Oproti zářijové vlně se u něj ovšem změnil výpočet.

„Abychom získali skutečně komplexní obrázek o postoji k očkování v Česku, rozlišujeme v rámci indexu nově i respondenty, kteří jsou plně očkovaní, dále ty, kteří mají už i posilovací dávku, a ‚rozočkované‘ jedince. Dále sem stejně jako dříve zařazujeme i ty, kteří se na vakcínu chystají,“ vysvětlila Vlčková z výzkumné agentury.

Výrazně vyšší je aktuálně hodnota indexu u nejstarších respondentů (55+ let), kolem průměru se drží u kategorií 45 až 54 a 15 až 24 a pod průměrem je ochota nechat se očkovat u kategorie 25 až 44 let. „Ze sledovaných pěti zemí je tento index v Česku nejvyšší, nejníže je naopak v Bulharsku (47 bodů),“ podotýká studie.

Průzkum se konal online od 26. do 29. listopadu 2021.

Zdroj: https://www.idnes.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..