Sociolog: Moc nefunguje říkat, že to dobře dopadne. To spíš vypadá, že vláda neví, jak to dopadne

irozhlas.cz

Premiér Petr Fiala (ODS) i další členové nové vlády apelují na lidi, aby se v tomto hektickém předsvátečním i vánočním období chovali co nejzodpovědněji, a důsledně dodržovali daná protiepidemická pravidla. Psycholog a sociolog Nikola Hořejš, spolupracovníka Ústavu empirických studií STEM, si myslí, že vláda dobře apeluje na očkování třetí dávkou a osobní odpovědnost. Jak ale řekl v rozhovoru Radiožurnálu, nefungují obecné výzvy.

Jaká nálada panuje ve společnosti, pokud jde o ochotu dodržovat protiepidemická opatření? Dopadne to po svátcích dobře?
Nechci předpovídat, jak to dopadne, ale musím říct, že na jednu stranu panují velké obavy srovnatelné s jarní vlnou, lidé skutečně nemají dobrou náladu a po nějakém období naděje jsou dosti vystrašení.

A na druhou stranu je tady velká únava ze všech opatření, je tady trochu vyčkávání, co bude, a je tady ochota dodržovat pravidla – pořád docela velká -, ale ta ochota se týká věcí, které jsou trochu jednodušší. Což třeba není to nesdružování se v kolektivu nebo nechození do společnosti.

Předpokládám, že Vánoce a Silvestr na dodržování ochranných opatření a zodpovědnosti nepůsobí úplně nejlépe?
To rozhodně nepůsobí. Právě v časech nějakého strachu nebo těžké krize máme tendence se schovávat mezi přátele a rodinu a ještě o to více máme tendenci dodržovat nějaké tradice nebo rituály, protože nám dávají pocit bezpečí a klidu.

Takže tyhle dvě věci jdou rozhodně proti sobě a ještě k tomu musíme řešit rozpor, že nevíme, jak je to bezpečné a jak přesně se máme chovat, protože nikdo z nás není rozhodně odborník na epidemii a nedokáže si tyhle věci přesně určit sám.Skoro dva roky jsme sledovali komunikaci staré vlády. Teď je tu nová vláda. Jak na vás působí nynější apely nového ministra zdravotnictví, jiných zástupců rezortu a koaličního kabinetu, takovéto spíš doporučení než nařizování? A můžou mít větší efekt tak, jak jsou podávány?
Začnu s tím pozitivním. Myslím si, že určitě skvělý krok je apel na posilující dávku, protože je ve společnosti velká ochota se nechat očkovat třetí dávkou. Správný je podle mě apel i obecný, že vláda říká, že to není o tom dodržovat opatření, ale chovat se odpovědně. Že to neděláme kvůli nařízením nebo nějakým paragrafům.

  Česko s Ukrajinou. Podpora bude pokračovat.

Co podle mě příliš nefunguje, tak jsou příliš obecné výzvy, třeba aby se lidé nesdružovali. Protože to je skutečně – a vidíme to ve výzkumech – nejtěžší, co po lidech žádat. A myslím, že by bylo lepší pomoct nějakou konkrétní radou, jak to udělat bezpečně a pomoci lidem, aby testování bylo bezpečné a jednoduché. A myslím, že také moc nefunguje říkat: „Uvidíme, ono to dobře dopadne.“ To spíš vzbuzuje nedůvěru, že vláda neví, jak to dopadne.

Nedostatky v komunikaci

Jak důležité pro lidi je, že doporučení a apely teď přicházejí od jiných lidí, že se změnila vládní garnitura? Vnímají tohle, nebo to pro ně není až tak podstatné?
Myslím, že to hraje nějakou roli, protože minulá vláda skutečně ztratila důvěru ohledně covid-19 rychleji než jiné vlády v Evropě, ke kterým máme data. A je dobře, že nová vláda chce ukázat nový přístup, protože nějakým způsobem se důvěra musí obnovit. V něčem jí to jde, ten přístup vypadá jinak, a v něčem zase trochu zaškobrtla, protože jsou tam nedostatky, které jsem zmínil.Například?
Například to, že apeluje na věci, které požadovat od lidí je skutečně skoro nadlidské, nebo že nepředkládá nějakou vizi. Pro nějaké uklidnění nebo snížení stresu potřebujeme vědět, jaké jsou zhruba kroky do budoucna, podle čeho se vláda bude řídit, že má rozmyšleno pár tahů dopředu. A tady to tak úplně nepůsobí.

Když jste na začátku říkal, že stále dost lidí je ochotno dodržovat protiepidemická opatření, být zodpovědní… Co znamená dost? Máte v tomto směru nějaké průzkumy?
Máme. Dá se říct, že tady je nějakých deset patnáct procent lidí, kteří odmítají skoro vše, především očkování, ale i většinu nějakých opatření. Pak je tady většina lidí – přes šedesát sedmdesát procent -, kteří se chtějí nějakým způsobem orientovat podle nařízení. Pokud je dokáží sledovat, protože nejčastější reakce na únavu a vyděšení je, že přestanu sledovat, co se má dělat, přestanu sledovat oficiální informace.

  „Podvedli jsme český soud“ aneb evropská tolerance. Terorista Franchetti se vrátil na Krym.

A mezitím je skupina, která váhá a přiklání se chvíli sem, chvíli tam, spíš se snaží vyčkat nebo to moc nesledovat, aby se tím více nestresovala.

Proč tato krizová situace, která trvá už poměrně dlouho, z některých lidí vytáhne to nejlepší, z jiných zase to nejhorší? Na čem to záleží?
Většina krizových situací zaprvé vytahuje z lidí to, co v nich nějakým způsobem předtím bylo nebo dřímalo. To vidíme i v tom, jak se v radikálních skupinách spojují lidé, kteří předtím třeba protestovali proti menšinám nebo proti jiným tématům. Tak se zase teď chytí jiného tématu.

A většinou jsou psychologové překvapení, že krizové situace vytahují z lidí to lepší nebo že se lidé chovají lépe, než bychom očekávali. Ale je tady velká únava a to myslím, že je potřeba zdůraznit. Skutečně nikdo není schopen dlouho vydržet v takovém stavu bdělosti, ostražitosti a aktivace. Takže spíš bych řekl, že tady působí rezignace a frustrace, než že by tady vznikal silný celospolečenský odpor.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com