Gazprom dodal do EU a Turecka méně plynu, než přislíbil. Množství natěženého plynu přitom bylo rekordní

Největší světový exportér zemního plynu na světě, tedy ruská společnost Gazprom, přislíbila dodat do Evropy a Turecka během loňského roku 2021 celkem 183 miliard metrů krychlových plynu. Avšak exportní data agentury Bloomberg jasně ukazují, že Gazprom nakonec dodal plynu o poznání méně, konkrétně o 6 miliard metrů krychlových. Avšak sama společnost toto popírá a odvolává se na to, že přislíbené množství je pouze jejím vlastním cílem, nikoliv smluvně daným závazkem.

S tím se dá souhlasit, neboť ruský Gazprom skutečně během loňského roku neporušil žádný z dlouhodobých kontraktů o dodávce plynu do Evropské unie a smluvně přislíbené množství plynu dodal. Dokonce dodal i o 3,2 procenta více než v roce 2020. Do jisté míry Gazprom omlouvá i zvýšená poptávka po plynu na ruském trhu, ta byla nejvyšší za posledních 13 let.

Největší problém je v tom, že Gazprom plyn neposílal, i když jej očividně měl

Avšak i v evropských zemích jsme byli v roce 2021 svědky zvýšené poptávky po zemním plynu. Vše dokonce dospělo až do takové fáze, že v současnosti jsou zásoby zemního plynu v EU opravdu nízké a reálně tak hrozí, že na Evropu dopadne energetická krize vyvolaná nedostatkem plynu. A právě Gazprom je samozřejmě tím hlavním hráčem, který by tuto krizi mohl zažehnat.

A to obzvláště pokud přihlédneme ke skutečnosti, že v loňském roce tato společnost zaznamenala rekordní výsledky v množství natěženého plynu. Výmluvným faktem je i to, že v současnosti leží ladem ve skladech Gazpromu více než 72 miliard metrů krychlových plynu. De facto tedy vyexportovat rozdílových 6 miliard metrů krychlových by nemělo činit Gazpromu sebemenší problém. Nicméně i přesto se tak nestalo. Jaké k tomu byly důvody?

Co vedlo Gazprom k nedodání přislíbeného množství plynu?

Žádný oficiální důvod pro sníženou dodávku do Evropy oficiálně vyřčen nebyl, avšak je prakticky zřejmé, že za poklesem dodávky zemního plynu do Evropy a Turecka stojí snaha o získání moci či politická hra. EU se totiž v posledních letech vyjadřuje ve smyslu, že se chystá omezit závislost na dodávkách plynu ze zemí mimo Evropskou unii, tedy právě i z Ruska. Argumentem, proč by toto mohl být ten skutečný důvod je to, že v posledních letech došlo k výraznému navýšení exportního vývozu z Ruska směrem na východ, zejména do Číny – Gazprom se tedy pravděpodobně chystá více orientovat na východní trhy.

  Je to kampaň. Babiš si v obytňáku jede pro Zemanovy voliče, říkají experti

Dále se spekuluje i o tom, že Gazprom se snaží získat lepší vyjednávací pozici, aby mohl na EU tlačit, aby urychlila schválení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Obě tyto nařčení Gazprom pochopitelně odmítá. Za vším může stát i letošní tuhá zima v Rusku, a s tím spjatá nutnost vytváření větších zásob pro domácí trh, osobně se však přikláníme spíše k některé z prvních dvou variant.

Evropě nezbyde nic jiného než snížit závislost na ruském plynu

Ať už je pravda o tom, proč Gazprom nevyexportoval do Evropy přislíbené množství zemního plynu kdekoliv, tak jedno je naší optikou prakticky jisté. Vše by dle našeho názoru mělo směřovat k vymanění se ze závislosti na ruském plynu, neboť ta by mohla zapříčinit energetickou krizi. A nemusel by to přitom být ani záměr ze strany Gazpromu, neboť ten má totiž z logiky věci za úkol primárně uspokojovat domácí trh a vývoz je prakticky až druhořadý.

Nemluvě o tom, že Gazprom začíná více cílit na lukrativnější asijské trhy, což opět pro Evropu a její energetickou stabilitu představuje značné riziko. Navíc problémy s dodávkou plynu z Ruska to již v minulosti byly… Pro příště se je tedy již potřeba z chyb poučit.

Autor: Radim L.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..