seznamzpravy.czMinistr zahraničí Jan Lipavský se nechal slyšet, že ČR by se měla podílet na nasazení jednotek na východě NATO. Jaká je současná situace a jak se budou vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou vyvíjet dál?
Česko posílá Ukrajině vojenskou pomoc, situace se dál vyostřuje
Český ministr sdělil své stanovisko v Bruselu novinářům po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Jak rovněž ministr uvedl, nasazení nových jednotek Severoatlantické aliance v zemích jejího východního křídla je v zájmu české bezpečnosti. Dále konstatoval, že aliance odmítla požadavky Ruska. Ty rovněž podle něj ohrožují českou suverenitu.
Ministr taktéž potvrdil, že po zaslání dělostřelecké munice Česko plánuje Ukrajině poskytnout ještě další pomoc. Vojenskou pomoc na Ukrajinu již zaslaly i další alianční země.
Nasazení jednotek má zahrnovat asi tisícovku příslušníků působících v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. Jak doplnil slovenský protějšek Jana Lipavského Ivan Korčok, Severoatlantická aliance zvažuje rovněž nasazení jednotek na Slovensku.
Slovenská strana již dříve vyjádřila obavy, že by i konflikt menšího rozsahu na Ukrajině mohl vyvolat vlnu uprchlíků, kteří budou okupovat slovensko-ukrajinskou hranici.
Situace mezi Ukrajinou a Ruskem je v současnosti značně napjatá. Aktuálně Rusko k ukrajinské hranici přesunulo zhruba 100 000 vojáků Představitelé západních mocností již vyjadřují nepokryté obavy, že Rusko nasazené vojáky využije a že se jedná o předzvěst války.
Hrozí ze strany Ruska rozpoutání války?
K tomuto se s rezervou postavil šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Podle něj by taková invaze nutně znamenala přípravu, kterou by svět zkrátka nedokázal opominout. A musel by na ni tedy včas a adekvátně reagovat.
Současně v rozhovoru pro AP prohlásil, že by Západ neměl Kyjev tlačit do plnění minských dohod o zastavení bojů na Donbasu.
Úmysl Ukrajinu vojensky napadnout popřela i ruská strana. Z Kremlu zaznělo vyjádření, že přítomnost vojáků je pouze součástí cvičení. Současně však od NATO a USA požaduje bezpečnostní záruky. Ty zahrnují i závazek, že se Ukrajina nestane členem Severoatlantické aliance. Rusko setrvale označuje NATO a jeho rozšiřování za ze svého pohledu hrozbu.
Obavy z možného konfliktu pronikají nejen na Západ. Podle agentury Bloomberg, která se odvolala na anonymní zdroj v Pekingu, měl přímo čínský prezident Si Ťin-pching žádat Vladimira Putina, aby nezaútočil na Ukrajinu během nadcházejících olympijských her.
Podobnou informaci však odmítlo čínské velvyslanectví v Moskvě a vyjádření dementovala i ruská strana. Experti se shodují, že Čína Rusko v konfliktu s Ukrajinou nepodpoří, byť zároveň vyloučili, že by čínský prezident mohl vznést podobný apel.
Napětí na Ukrajině rezonuje i v Česku
Aktuální napětí v rusko-ukrajinských vztazích rezonuje i v Česku. O situaci na Ukrajině debatoval mimo jiné i náčelník generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata se svým ukrajinským protějškem Valerijem Zalužným. Na přetřes podle dostupných informací přišlo řešení společných výcvikových aktivit, ale i posilování vojenských schopností.
Bývalý diplomat Petr Kolář, který mimo jiné působil jako velvyslanec v Moskvě, prohlásil v rozhovoru pro časopis Reflex, že válka by byla „katastrofou, která by byla „zničující pro obě strany“.
V rozhovoru též zaznělo, že ruskou agresi je potřeba odrazit a možné je to podle Koláře pouze jediným způsobem: Dát najevo, že se Západ jednoduše nenechá zastrašit a případnému vojenskému konfliktu se nemíní vyhnout. Současně poukázal na to, že se jedná o obranu demokratických hodnot, jíž by se rozhodně neměla váhat účastnit ani Česká republika.
Česká republika ostatně dlouhodobě plně podporuje demokratickou transformaci a euroatlantickou integraci Ukrajiny.
Autor: Dana Marková
