Krize kolem dění na ukrajinsko-ruských hranicích dnes opět nejevila známky oslabování, když lídr proruských separatistů v Donbasu obvinil Kyjev z plánování útoku a ohlásil evakuaci obyvatel do Ruska. Moskva mluví o dalším stahování jednotek od ukrajinských hranic, podle Američanů jich tam ale naopak přibývá. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) registrují na východě Ukrajiny nejhorší rozbroje od roku 2015 a hlásí další desítky porušení dohodnutého příměří.
Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyzval ukrajinskou vládu, aby jednala přímo s povstalci v Donbasu, a Kreml označil situaci na východě Ukrajiny za potenciálně velice nebezpečnou. Rusko přitom podle americké mise při OBSE dál zvyšuje počet svých vojáků nasazených v blízkosti ukrajinských hranic; má jich tam údajně 169.000 až 190.000.
Tento odhad zahrnuje i „Ruskem vedené síly“ na východě Ukrajiny, kde dnes podle všeho pokračovalo ostřelování mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci. Ukrajinská armáda ráno oznámila, že separatisté v Donbasu za uplynulých 24 hodin porušili příměří v 60 případech, povstalci podle agentury Interfax hlásili ráno tři nové incidenty. Pozorovatelé OBSE zaznamenali jen dnes asi 80 prohřešků proti příměří.
Vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin ohlásil hromadnou evakuaci obyvatel do Ruska kvůli údajně hrozícímu útoku Ukrajiny. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jeho tvrzení označil za dezinformaci a prohlásil, že Kyjev počítá pouze s diplomatickým řešením konfliktu.
Vývoj posiluje obavy, že by se do konfliktu mohlo přímo zapojit Rusko. To dnes ohlásilo další vojenské cvičení, při kterém se budou v sobotu testovat i rakety a střely s plochou dráhou letu. Ruské ministerstvo obrany také uvedlo, že po cvičení na poloostrově Krym se některé jednotky vrátily zpět do svých posádek v Dagestánu a Čečensku. Nebylo to tento týden poprvé, co Moskva ohlásila stažení jednotek z blízkosti Ukrajiny, Západ ale tato tvrzení od počátku zpochybňuje.
Západní činitelé dál pokračují v intenzivních jednáních o podpoře Ukrajiny a o postupu proti Rusku, na programu dnes byl mimo jiné telefonát amerického prezidenta Joea Bidena s představiteli některých evropských zemí a Kanady. Telefonátem amerického ministra obrany Lloyda Austina a jeho ruského protějšku Sergeje Šojgua zase pokračovaly diplomatické styky mezi západními a ruskými představiteli.
Situace na východě Ukrajiny a u jejích hranic s Ruskem a Běloruskem je také hlavním tématem tradiční bezpečnostní konferenci v Mnichově. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve svém vystoupení uvedla, že Západ je připraven jednat s Ruskem transparentně a žít s ním v míru, odmítá ale změnit principy své bezpečnosti. Také varovala Moskvu, že v případě napadení Ukrajiny by se odvetné sankce týkaly i německo-ruského projektu plynovodu Nord Stream 2.
Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého Evropská unie připravuje sadu sankcí, která je mnohem tvrdší než postihy za ruskou anexi Krymu. „Dáváme dohromady balíček konkrétních sankcí, které budou mnohem silnější než ty z roku 2014,“ řekl Morawiecki novinářům v Bruselu po dvoudenním summitu s africkými zeměmi. Šéfové unijních zemí však zatím nevyřešili otázku, jaká akce ze strany Moskvy bude důvodem k zavedení sankcí.
Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova Kyjev i za současných okolností vidí malou pravděpodobnost, že bude rozpoután „konflikt velkého rozsahu“. Také on přitom odmítl ruská prohlášení o stahování vojsk. „To se neděje, vojenské síly a technika se přemisťují,“ řekl v parlamentu.
