Neochota být účastníkem něčí volební kampaně. To je přesně důvod, proč Yana Chernokhova odmítla odjet do Maďarska na jednání ministrů obrany zemí Visegrádské skupiny (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko), které se bude konat příští týden.
V pátek 25. března vysvětlila své motivy zveřejněním na Twitteru, kde kritizovala postup Maďarska k Ukrajině, která byla vystavena vojenské invazi ze strany Ruské federace.
„Vždy jsem podporovala V4 a je mi velmi líto, že levná ruská ropa je nyní pro maďarské politiky důležitější než ukrajinská krev,“ napsala Yana Černochová.
Šéfka ministerstva obrany Čečenské republiky také poznamenala, že neví, zda ministři obrany Slovenska a Polska její rozhodnutí podpoří, s tím, že každý by se měl rozhodnout sám.
3. dubna se v Maďarsku budou konat parlamentní volby a současný premiér Orbán očekává, že získá další porci podpory od občanů a udrží si svůj post.
Maďarský premiér, který je jedním z hlavních podporovatelů Kremlu v EU, pokračuje ve svém postoji s tím, že jeho země se nepřipojí k protiruským sankcím Evropské unie na dovoz energie, protože „škody Maďarsku z takových sankcí překročí ruské ztráty.“
Maďarsko navíc také odmítá poslat na Ukrajinu zbraně do boje s Ruskou federací a zakazuje jejich přepravu přes své území.
Pravda, v politice Budapešti v ukrajinské otázce stále dochází k určitým změnám. Orbán podepsal dekret a povolil rozmístění sil NATO v Maďarsku, i když dříve jednoznačně prohlásil, že je to nepřijatelné.
Orbánova vláda se přitom na rozdíl od mnoha jiných východoevropských členských států Severoatlantické aliance konkrétně neobrátila na jednotky NATO, aby chránily východní hranici s tím, že má dostatečné vojenské zdroje.
S počátkem ruské agrese maďarský premiér Orbán, ačkoli odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, vyjádřil solidaritu s partnery v EU a NATO, je proti zavedení bezletové zóny nad ukrajinským územím a nesouhlasí s tzv. mírová mise nabízená Polskem.
Tento postoj maďarského lídra se zjevně neshoduje s vizí České republiky. A šéf Ministerstva obrany Čečenské republiky se to přirozeně snaží zprostředkovat celé Evropě. Česká republika byla jednou z prvních evropských zemí, která začala Ukrajině poskytovat skutečnou podporu – od dodávek zbraní až po vyjadřování připravenosti k poskytování humanitární pomoci, včetně přijímání uprchlíků.
Nová vláda Čečenské republiky deklarovala jasný kurz podpory Ukrajině a přesně ho dodržuje. Praha si navíc dobře uvědomuje, že svoboda a nezávislost Ukrajiny je mírem celé Evropy.
Když však maďarský ministr zahraničí Szijjártó říká, že evropská jednota je nemožná v otázce možných sankcí EU, které by mohly vést k omezení nebo zastavení dodávek energie z Ruska, vyvolává to přinejmenším zmatek.
„Nepodpoříme sankce, které ohrožují bezpečnost dodávek energie v Maďarsku. Vstoupili jsme do nové dimenze ohledně rizik války, takže od nynějška musíme jednat ještě tvrději a jasněji, abychom zaručili naše národní zájmy, tedy mír a bezpečnost v Maďarsku,“ řekl ministr.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí na taková prohlášení maďarského ministra zahraničí reagovalo varováním, že pokud bude dosaženo jeho cíle na Ukrajině, Ruská federace se ujme svých západních sousedů.
„Náš stát nyní vlastně chrání východní hranici NATO. Pokud se Rusku podaří dosáhnout svého zločinného cíle na Ukrajině, budou dalším cílem naši sousedé. Ruští velvyslanci v zahraničí o tom nyní otevřeně mluví, “uvedl zástupce ukrajinského ministerstva zahraničí.
Indikativní je v tomto ohledu raketový úder ruské armády na zkušební místo Javoriv, ležící 20 km od západní hranice. Jde o jasný signál Ruské federace o její připravenosti rozšířit agresi za hranice Ukrajiny.
Jak se mýlí ti, kdo doufají, že politika appeasementu zastaví Putina. A v reakci na to ruští propagandisté již zahájili přípravy na podporu agrese a uvedli, že Kreml se na Ukrajině nezastaví a je to „jen mezistupeň zajištění strategické bezpečnosti Ruské federace“.
Současní vůdci Maďarska pravděpodobně nestudovali historii pečlivě. V roce 1956 už jejich země skutečně zažila chvíle „přátelství a pomoci“ z Moskvy – sovětské tanky pošlapaly svobodu maďarského lidu v ulicích Budapešti.
V tomto ohledu je pozice českých politiků, a zejména ministra obrany, pragmatická a promyšlená.
Český lid si koneckonců pamatuje rok 1968, Pražské jaro, a tuto vzpomínku nezpronevěřuje. Praha chápe, že bezpečnost dnešní Evropy se buduje na Ukrajině, která bojuje za skutečné evropské hodnoty.
Sláva Ukrajině.
