Slovenská centrální banka (NBS) výrazněji zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky země a očekává zrychlení tempa inflace. I bez vojenské invaze Ruska na Ukrajinu by byl vývoj slovenského hospodářství horší než dřívější odhady. Vyplývá to z nové prognózy, kterou dnes zveřejnila NBS. Guvernér NBS a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Peter Kažimír novinářům také řekl, že ECB by na konci letošního roku mohla přistoupit ke zvýšení svých úrokových sazeb.
V závislosti na dopadech války na Ukrajině hrubý domácí produkt (HDP) Slovenska podle NBS letos vzroste o 1,7 až 2,8 procenta, bez zmíněného konfliktu by to bylo 4,2 procenta. Loni v prosinci NBS ještě předpokládala, že slovenské hospodářství letos poroste o 5,8 procenta.
„Dobré zprávy už dávno skončily. To, co žijeme už třetí rok, je prognostické peklo. Máme za sebou dva roky několika covidových vln. Do toho přišel vážný vojenský konflikt v bezprostřední blízkosti slovenských hranic,“ upozornil Kažimír.
Letos by se inflace na Slovensku měla podle NBS udržet pod osmi procenty, v příštím roce se může pohybovat od 9,7 do 13,8 procenta, a to hlavně kvůli vyšším cenám energií. To by znamenalo pokles reálných příjmů Slováků. Dříve NBS odhadovala pro letošek inflaci pod hranicí šesti procent a zvolnění jejího tempa na 2,4 procenta v roce 2023.
Dopady války na Ukrajině na slovenskou ekonomiku NBS vyčíslila v přepočtu na čtyři až sedm procent HDP.
Už v pondělí zhoršilo výhled vývoje hospodářství Slovenska ministerstvo financí. To v nejnovější prognóze očekává zpomalení tempa letošního růstu HDP země na 2,1 procenta oproti předchozímu odhadu 3,5 procenta.
Kažimír uvedl, že ECB by na konci letošního roku mohla poprvé zvýšit své úrokové sazby, pokud se válečný konflikt na Ukrajině nevyhrotí. „Rozhodnutí o sazbách nemá v dané chvíli bezprostřední vliv na výši inflace,“ řekl Kažimír v reakci na zpřísňování měnové politiky ve středoevropském regionu. Svou hlavní sazbu už opakovaně zvýšila i Česká národní banka.
