Švédsko a Finsko už podaly žádosti o vstup do severoatlantické aliance NATO. Na bruselské centrále byly předány přímo generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, který vidí v připojení severu k alianci velký potenciál.
Obě země se vyznačují neutrálním postojem a snahou najít diplomatická řešení namísto válek. Ačkoli k Evropské Unii se Švédsko a Finsko přidaly již v roce 1995, vstup do NATO odmítaly ještě na začátku letošního roku. Finsko má totiž s Ruskem hranici delší než 1300 km a měly spolu doposud celkem bezproblémové vztahy. Nemělo tak nikdy potřebu záštity NATO. Ruská invaze na Ukrajinu ale ukázala, že hodnota vojenské síly pro odstrašení a bezpečnost státu je to nejdůležitější. Finsko chce tímto krokem maximalizovat svoji vlastní bezpečnost.
Švédsko je nejbližším partnerem Finska prakticky ve všech oblastech a logicky tedy podniká stejné kroky. Ve chvíli, kdy by bylo v ohrožení Finsko, Švédsko by na tom bylo stejně. V obou zemích zároveň stoupla i podpora občanů pro vstup do NATO. Po začátku války na Ukrajině finští občané vstup chtěli z 31 % a v nynější době souhlasí 76 % občanů. V lednu to přitom bylo pouhých 20 %. Ve Švédsku jsou čísla obdobná.
Projdou ratifikací?
Požadavky pro vstup do NATO Švédsko a Finsko splňují. Jde o ty politické, jako je tržní hospodářství nebo demokratický systém vlády, navíc se již i účastní společných cvičení, která NATO pořádá. Obě země teď čeká ratifikační proces, při kterém musí žádost odsouhlasit každá ze 30 zemí a jejich parlament. Některé státy se již vyjádřily, že proces chtějí urychlit a ratifikaci provést ještě do léta. Ne všichni jsou ale pro.
Turecko říká ne
Podle Turecka severské státy nemají dostatečně vyhraněný názor na terorismus a nechtějí vydat například několik členů Strany kurdských pracujících (PKK), která bojuje za samostatný Kurdistán. Diplomaté prý ani nemusí jezdit, Turecko nehodlá ustoupit. Přesto už řeklo své požadavky. Sever se má jasně postavit proti lidem, kteří podle Turecka mají spojitost s teroristickými organizacemi. Kromě toho žádají záruku bezpečnosti a zrušení omezení pro vývoz do Turecka. Vyjednávání je tedy možné a kompromis se nejspíš najde.
Oboustranně výhodné
Pro Švédsko a Finsko vstup do NATO zaručuje hlavně bezpečí podle článku 5 o kolektivní obraně. Finsko samotné má velkou armádu a branná povinnosti je zde kvitována. Švédsko na tom je o dost hůř. Přesto by tak NATO velmi posílilo severní křídlo. Byla by zajištěna oblast Baltského moře a Pobaltí.
Co na to Rusko?
Putin prohlásil, že vstup Švédska a Finska do NATO pro něj není hrozba. Nepovažuje za důležité, zda budou či nebudou součástí nějaké aliance. Jakmile ale Rusko zjistí, že se vojenská infrastruktura mění, bude to brát jako důkaz agrese a podnikne kroky proti. Hrozba je tedy vyřčena jasně a Putin se opět snaží zastrašovat již nyní. Zaznělo i to, že poblíž evropských hranic by Rusko připravilo jaderné zbraně ve chvíli, kdy by na severu vznikly nové vojenské základny. Samotné přijetí států za členy aliance ale podle Putina nijak neovlivní jeho vojenská rozhodnutí.
