Celkově 48. summit zemí skupiny G7 začíná dnes, v neděli 26. června, v Bavorských Alpách. Představitelé nejvyspělejších ekonomik světa a někteří jejich hosté se tam jako již tradičně sejdou, aby jednali o aktuálním globálním dění. Letošnímu summitu samozřejmě nemůže dominovat nic jiného, než je pokračující ruská invaze na Ukrajinu a její dopady na ekonomiku. Jaká prohlášení se očekávají a jaký dopad na mezinárodní politiku bude letošní summit mít?
Rusko v centru dění
Válka na Ukrajině trvá již od konce února a její důsledky pociťuje prakticky celý svět. Vyspělé ekonomiky se potýkají s rostoucí inflací, především potom s raketově rostoucími cenami energií. Kromě objektivního vlivu na ekonomiku to má též politické dopady a mnozí politici se jimi cítí ohroženi, byť západní společnosti celkem jednoznačně stojí na straně Ukrajiny a v obecné rovině souhlasí s nutností Rusko izolovat a potrestat za bezprecedentní akt agrese. To chtějí i přítomní lídři a hodlají pokračovat v nastaveném kurzu, tj. v ekonomických sankcích a dodávkách zbraní ukrajinské armádě.
Právě hledání řešení tohoto dilematu bude v centru pozornosti. Je nepochybné, že lídři zemí skupiny G7 přijdou s představením dalších sankcí vůči Rusku (to se koneckonců stalo již před summitem), současně budou chtít ale nalézt cestu, která by jim umožnila zbavit se v co nejkratší době závislosti na ruských energiích, konkrétně na ropě a především plynu.
Stop pro ruské zlato
Britská vláda již den před začátkem summitu oznámila, že mezi ní a vládami USA, Japonska a Kanady, stejně jako s představiteli EU, panuje shoda na zavedení zákazu dovozu ruského zlata. Rusko v loňském roce vyvezlo zlato v celkové hodnotě 15,2 miliardy dolarů, v přepočtu asi 356,2 miliardy korun.
Motivace pro zavedení tohoto zákazu je tak zřejmá: za cíl si klade omezit ruské možnosti financování války. Pro Rusko je zlato skutečně významným zdrojem příjmů, nejedná se ale o ten nejvýznamnější. Ve hře pořád zůstávají ropa a plyn.
Jednota západu a riziko jménem Čína
V obecné rovině se jistě dočkáme i potvrzení toho, co v minulých dnech prohlásil britský premiér Boris Johnson, tj. že jednota Západu klíčovým parametrem a musí přetrvat co nejdéle, aby bylo možné udržovat a zvyšovat tlak na Rusko. V oblasti energetické závislosti Západu na Rusku bude důležité pokračovat v přechodu na nové technologie, které se obejdou bez fosilních paliv. Tato snaha má jednak rozměr bezpečnostní, jednak ekologický. I když bude plán boje s klimatickou změnou potřebovat revizi, na jeho strategických cílech se vůbec nic nemění.
Pozornost bude věnována také zajištění potravinové bezpečnosti, především v chudých regionech. Současná situace totiž již v některých oblastech severní a střední Afriky začíná vyvolávat nepokoje a hrozí tam zhoršení bezpečnostní situace, podpora terorismu, vznik migračních vln apod.
Rusko je v agendě summitu na prvním místě, ale důležitým tématem bude také Čína, která se v posledních měsících chová v některých ohledech stále agresivněji, jak na obchodním poli, tak v okolí Taiwanu.
Důsledky pro mezinárodní vztahy
Letošní summit lídrů zemí skupiny G7 se děje na pozadí další události, která se zdánlivě týká pouze Spojených států, má ale širší přesah. V minulých dnech zvrátil americký Nejvyšší soud své 50 let staré rozhodnutí známé jako Roe vs. Wade a zrušil tak federální právo žen na potrat. Toto rozhodnutí vyvolalo v Evropě (a nejen tam) pochyby o směřování americké politiky a schopnosti Joe Bidena vrátit USA na jejich původní místo v globálním politickém systému.
Shoda na společném postupu vůči Rusku a Číně, případně při řešení dalších globálních otázek, tak bude indikací toho, že Západ je i přes určité rozdíly stále v zásadě jednotnou silou schopnou v případě potřeby reagovat. Jde samozřejmě o signál Rusku, případně Číně, že jednota Západu nebyla narušena a ten je stále schopný čelit globálním hrozbám, stejně jako signál silám uvnitř západní společnosti. Prezident Biden by navíc mohl dohodu prezentovat právě jako důkaz schopnosti USA stále vést svobodný svět.
Autor: Martin T.
