Vůdce vládnoucí Komunistické strany Číny odmítl návštěvu Moskvy. Formálně bylo uvedeno, že „v blízké budoucnosti bude obtížné navštívit Rusko kvůli pandemii koronaviru“.
Možná soudruh Si neví, že Kreml má několik metrů dlouhý stůl, který chrání před všemi viry. Nebo ví, pak je důvod odmítnutí jinde.
Prezident Ruské federace zaslal čínskému vůdci návrh na návštěvu v souladu s diplomatickou praxí jako odpověď na pozvání k účasti na olympijských hrách.
Právě po svém návratu odtud Putin zahájil invazi na Ukrajinu. Možná, že majitel Kremlu byl na čínské půdě, dostal od soudruha Xi určité záruky, což mu dalo důvod věřit ve správnost svého rozhodnutí.
Pravděpodobně stejnou důvěru, jakou cítil ruský diktátor, když pozval Si Ťin-pchinga do Moskvy. Nyní se ale souhra na světové scéně změnila: Putin uvízl na Ukrajině, Rusko se utápí v sankcích, které přibližují jeho kolaps, na světové scéně se slovo Rus stalo sprostým slovem.
Jakýmsi balzámem na Putinovu duši se stal telefonický rozhovor mezi vůdci Ruské federace a Číny, který proběhl v polovině června.
Lídři obou zemí se podle Kremlu dohodli na rozšíření spolupráce ve finančním, průmyslovém a energetickém sektoru.
Bylo poznamenáno, že interakce proběhne „s přihlédnutím k situaci v globální ekonomice, která se změnila v důsledku „nelegitimní sankční politiky Západu“. Politici se dotkli i rozvoje vojenských a vojensko-technických vazeb.
A tak se čínský vůdce rozhodl distancovat se od Ruska a osobně od Putina. Peking má navíc dost svých vlastních problémů, například se Spojenými státy.
Putin jen doufal, že s pomocí soudruha Xi zacelí díry v ruských politických svazcích. Přesně to tvrdí japonská publikace Yomiuri Shimbun s odkazem na zdroje z čínské vlády. Byli to oni, kdo řekl, že Putin doufá, že využije návštěvu Si Ťin-pchinga k tomu, aby se vyhnul dalším prohlubujícím se konfliktům s USA a Evropou.
Pravda, Moskva má svou vlastní verzi toho, co se děje. Kreml popírá, že čínský vůdce odmítl pozvání do Ruska.
„Zprávy, že prezident ČLR odmítl pozvání prezidenta Putina k návštěvě Ruska, jsou zcela nepravdivé,“ řekl mluvčí Kremlu Peskov.
Na žádost o objasnění, zda má vůdce ČLR skutečně na mysli omezení týkající se covidu, Peskov odpověděl: „Ne, není. Faktem je, že určitá omezení covidu v Číně pokračují. To je naprosto normální. Putin má platné pozvání k návštěvě Číny a Si Ťin-pching pozvání k návštěvě Ruska.
V podstatě nic nového. Vzhledem k hlavnímu pravidlu Kremlu – říkat jednu věc a dělat druhou, můžeme předpokládat, že Peskova slova jsou čirou lží a Moskva v této fázi prostě vyvíjí strategii – jak dál.
Když totiž připustíme, že se od nich odvrátila i Čína, země, se kterou Putin počítá, pak přijde default nejen ve finančním sektoru.
Pravda, Moskva si tuto skutečnost ještě bude muset přiznat a nyní volí svou strategii a taktiku.
Čína zatím Rusko raději veřejně nepodporuje. Peking má co dělat i bez Ruska – vztahy se Spojenými státy, faktor obratu NATO do Asie, faktor sankcí.
Vypadá to, že Moskva zůstala sama se svými nevyřešenými problémy a válkou, kterou rozpoutala ve středu Evropy.
Peking demonstruje vyspělost politického myšlení a chování, něco, co Moskvě tak chybí. Putin, který je u moci třetí dekádu, může jen strašit a vydávat ultimáta.
Ale Čína není Bělorusko a Si Ťin-pching není Lukašenko.
Tady potřebujete hru mnohem tenčí, abyste něčeho dosáhli. Avšak přeživší mysli, kdysi velký ztroskotanec s volacím znakem „krtek“, není schopen kriticky myslet a jediné, čeho je schopen, je teror.
Peking takového partnera nepotřebuje. Odmítl. A nejde jen o odmítnutí návštěvy. Ve skutečnosti jsou to všude zavřené dveře pro Rusko.
Čína už dávno de facto vlastní tolik území v Rusku, že si brzy bude moci nárokovat volební právo v Dumě. Moskva je navíc velmi závislá na Pekingu, co se týče zahraniční politiky, ekonomiky a tak dále.
Komunistická strana Číny v čele se svým vůdcem nebude spěchat – budou se dívat.
Co čeká Ruskou federaci dál – otázka je asi vyřešena. Zdá se, že kremelský trpaslík dosáhl svého – Švédsko a Finsko oficiálně požádaly o vstup do bloku NATO, Ukrajina se sjednotila na obranu před rashismem, Rusko praská ve švech.
A soudruh Si Ťin-pching se odmítl setkat. Vypadá to, že Kreml ztrácí svého jediného skutečného spojence. Zde je odpověď na otázku – jaké je dnešní Rusko v moderním geopolitickém uspořádání.
Pravděpodobně brzy bude Kreml znovu mluvit o nových závodech ve zbrojení. Sám nebo ústy Lukašenka.
Ukrajina mezitím pokračuje v rozbíjení útočníků, kteří mají stále méně a méně trumfů. Mír v Evropě je blízko – nyní je slovo na Evropě samotné, která by udělala dobře, kdyby si vzala příklad z Číny a jejího vůdce.
Autor: Franz Hoffman
