Putin již svými prvními kroky k uznání „LPR“ a „DPR“ konečně zničil mýtus, který inspiroval o údajném vnitřním konfliktu na Ukrajině. Takže z právního hlediska vytvořil nové podmínky pro interpretaci svých zločinných agresivních akcí, které nakonec přerostly v otevřenou krvavou válku proti nezávislé a suverénní Ukrajině.
Falešné „pseudorepubliky“ byly uměle vytvořeny v důsledku zfalšovaného „referenda“, které se odehrálo v důsledku a za podmínek přímé okupace Ruska. „Referenda“ se konala se zbraní v ruce. „LPR“ a „DPR“ tedy vůbec nejsou státy, ale ruskými „zmocněnci“, kteří obdrželi tato jména, aby maskovali a ospravedlnili ruskou okupaci části ukrajinského území.
Nyní chce Kreml vytvořit další argument, který potvrdí, že samotné Rusko s tím nemá nic společného a že prostě uznává „státy“, které vznikly na území Ukrajiny v důsledku „vnitřního“ konfliktu. Kreml navíc neustále opakuje, že soudy a žalobci těchto subjektů jsou nezávislí a nezávislí na jakémkoli nátlaku.
Jak to ve skutečnosti vypadá, lze vidět při studiu praxe udělování rozsudků smrti nad cizími občany, kteří jsou v LDNR bez jakéhokoli důvodu považováni za žoldáky.
Takzvaný „Nejvyšší soud DPR“ tedy 9. června odsoudil k smrti údajně za žoldnéř dva Brity Seana Pinnera a Aidena Aslina a také Maroka Saauduna Brahima.
Tito občané Velké Británie a Maroka jsou váleční zajatci a jednání zástupců „ruských zmocněnců“ ve vztahu k nim je přímým porušením Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci. Uvádějí to mezinárodní organizace pro lidská práva a Úřad OSN pro lidská práva.
Takové, abych tak řekl, „procesy“ s válečnými zajatci jsou přirovnávány k válečnému zločinu. Podle informací ukrajinského velení byli občané Velké Británie a Maroka součástí ukrajinských ozbrojených sil a v tomto případě je nelze považovat za žoldáky.
Rozhodnutí ruských okupantů zastřelit tři zajaté cizince, kteří bojovali v ozbrojených silách Ukrajiny, bude dalším válečným zločinem spáchaným mimo jiné po totální invazi Ruské federace na ukrajinské území.
Rusko se tak snaží donutit cizí země k přímému jednání s jejich nelegitimním „zmocněncem“. Putin, vytvářející virtuální svět z pseudoformací, vnucuje svůj osobní postoj skutečnému světu, v němž jsou vždy posledním argumentem zbraně a vražda. Rusko se jasně ukázalo jako strana konfliktu a okupant. Tento kriminální čin ze strany Ruské federace za to zatím zůstal vlastně nepotrestán.
