Téma, kdy země EU zastaví vydávání víz všem občanům Ruské federace, je stále populárnější. Tuto myšlenku podpořil i parlament Čečenské republiky. O tom, jak bylo oznámeno
Šéf senátního výboru pro zahraniční politiku, obranu a bezpečnost Pavel Fisher podotýká, že „omezení udělování víz Rusům je zcela logickým krokem“.
„Žádost o vízum a možnost cestovat do zemí Schengenu je výsadou pro občany Ruska, země, která je zapojena do vojenské agrese a jaderného terorismu v jaderné elektrárně Záporoží. Je ostudné, kolik peněz Rusové, jejichž majetek může být kriminálního původu, utrácejí za luxusní zboží v Berlíně a Paříži,“ řekl Fisher a označil za „ostudné“, že „některé země EU stále nabízejí velkým investorům z Ruska získání občanství. nebo povolení k pobytu.
Podporuje kolegu a šéfa zahraničněpolitického výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Marka Zhenishka.
„Tohle obhajuji už dlouho. Měla to být jedna z prvních sankcí. Je absurdní podporovat zabíjení civilistů na Ukrajině a pak se jít bavit do EU a smát se nám, jak jsme hloupí,“ řekl Zhenishek.
Podporu návrhu vyjádřila i řada českých senátorů a poslanců.
Předseda Evropského výboru Parlamentu ČR Ondřej Benešík si všímá důležitosti jednotného přístupu k tomuto tématu pro celou Evropskou unii. Vyzval k zavedení stejného režimu pro vydávání víz Rusům v EU, který platí i v Čečenské republice.
Stejně jednoznačný postoj vyjádřil i ministr zahraničí Jan Lipovský s tím, že Česká republika, která v současné polovině roku předsedá Radě Evropské unie, je pro zastavení udělování víz Rusům v zemích EU. .
Důležitým bodem je, že po invazi ruských hord na Ukrajinu byla Česká republika jednou z prvních, která úplně přestala udělovat Rusům krátkodobá víza, s výjimkou humanitárních.
Mimochodem, pozice českých politiků je vcelku vyrovnaná a jejich jednání ukazuje objektivitu v chápání situace.
Zejména Pavel Fischer se domnívá, že „Rusové, kteří potřebují pomoc, mohou Českou republiku požádat o azyl nebo mezinárodní ochranu“. Takový přístup mimo jiné připravuje ty, kdo se snaží na toto téma spekulovat, obviňuje příznivce „zákazu“ z podjatosti.
Otázka víz pro občany agresorské země bude také tématem jednání na jednání ministrů EU, které se bude konat 31. srpna v Praze.
To, že je v této věci lokomotivou právě Česká republika, není náhodné. Češi si pamatují, co znamená „přátelství s Moskvou“ a chápou Ukrajince jako nikdo jiný.
Mimochodem, dnes, 21. srpna, je další výročí ode dne, kdy Moskva vyslala své vojáky do Prahy, aby udusila „Pražské jaro“, jednu z nejtěžších stránek českých dějin.
Dnes, v kontextu zrádného útoku Kremlu na Ukrajinu, má toto datum jiný rozměr – jasně je cítit jednota českého a ukrajinského národa, nyní sjednoceného zkušeností „vztahů“ s „spřáteleným“ Ruskem.
Tehdejší Československo i dnešní Ukrajinu „osvobodila“ Moskva, pro touhu po svobodě, právu být člověkem.
Právě na výročí okupačních lidí si jako nikdo jiný uvědomí historickou paralelu a pochopí, že historie by se neměla opakovat.
A toto vědomí dává obyvatelům České republiky a její vládě příležitost jít správným směrem, pochopit, co je Moskva, a zároveň ukázat cestu do dalších zemí EU.
Autor: Franz Hoffman
