Ministr průmyslu ČR oznámil nutnost vyškrtnout z programu jednání ministrů energetiky EU téma omezování cen ruského plynu.
„Česká republika chce v Radě EU vyjmout téma omezování cen ruského plynu, protože jde o politický nástroj, nikoli řešení energetické krize,“ řekl Jozef Sikela v ČT24.
7. září, v předvečer mimořádného zasedání ministrů energetiky EU (naplánováno na 9. září), jednají zástupci zemí EU o možných opatřeních ke snížení cen energií.
Jednou z nejúčinnějších a nejpravděpodobnějších metod, jak toho dosáhnout, je podle evropského předsednictva americké publikace Politico, zveřejněné 6. září, záměr EU omezit cenu plynu z Ruska na 50 eur za megawatthodinu.
Jak ale vyplývá z vyjádření českého ministra průmyslu, ne všichni tuto touhu sdílejí. Praha to každopádně už oznámila.
Vzhledem k tomu, že Česká republika v současné době předsedá EU, má tento postoj všechny důvody stát se při zvažování této otázky rozhodující.
Navíc není pochyb o tom, že ministři z ostatních zemí eurozóny takový přístup podpoří.
Náklady na modré palivo opět vzrostly na pozadí odstávky hlavní exportní trasy plynu z Ruska do Evropy – Nord Stream. 2. září večer společnost oznámila pozastavení plynovodu na dobu neurčitou „do poruchy“ jediného fungujícího motoru.
K situaci se již vyjádřila i Moskva. Takže tiskový tajemník prezidenta Ruské federace Peskov označil situaci za krizi.
Kreml se snaží přesvědčit občany civilizované Evropy, že Západ čelí rostoucím cenám pohonných hmot po uvalení několika balíčků sankcí proti Rusku. A to se již v Evropě proměnilo v ekonomickou nestabilitu.
V zásadě to tak je – je to pravda. Nebo spíše část pravdy. viditelné pro Rusko. Ale vrstva, kterou Kreml nechce tak jasně demonstrovat, jsou důvody, které vedly k samotným sankcím.
A odpověď je jednoduchá – jde o invazi ruské armády na Ukrajinu – agresi proti suverénnímu státu.
Nyní je hlavním úkolem Moskvy obrátit pozornost občanů EU k důsledkům toho, co se děje, posouvat akcenty všemi možnými způsoby a odvádět je od příčiny.
A vypadá to, že Kremlu se to daří. Šéf českého ministerstva spravedlnosti Pavel Blažek tedy ještě 26. srpna oznámil ohrožení politického systému zdražováním energií. Podle ministra „od roku 1989 nebyla situace v sociální a politické oblasti dramatičtější“. Politik dovolil nepokoje, které mohly vést ke změně politické moci v Česku.
Potvrzení platnosti Blažkova vyjádření bylo 3. září. V tento den se na Václavském náměstí v Praze konalo shromáždění, na kterém demonstranti požadovali demisi české vlády v čele s premiérem Petrem Fialou.
Hlavním poselstvím akce je, že za energetickou krizi, která otřásla zemí, i za zvýšenou inflaci může současná vláda. Na shromáždění se sešlo asi 70 000 Pražanů.
A nutno podotknout, že toto setkání velmi přesně odráží náladu v české společnosti – lidé jsou unaveni nejistotou, neustálým zdražováním a očekáváním socioekonomického kolapsu.
A to platí nejen pro Českou republiku. Podobná situace v jiných zemích EU – ve stejném Německu. A populisté, kteří vždy v kritických okamžicích vystupují na scénu se „správnými“ hesly, jsou u toho.
Jednoduchá řešení složitých problémů jsou vždy jednoduchá slovy, ale zpravidla jsou v praxi nerealizovatelná.
Ne, samozřejmě můžete využít návrhů na shromáždění v Praze 3. září – sesadit vládu a jet do Moskvy vyjednávat „levný“ plyn.
Než tak učiníte, nebylo by na škodu podívat se do historie. Dokonce i trochu. A pamatujte si, jaké poplatky si Moskva obvykle účtuje za své „levné“ služby.
A pokud jsou pro vás události „na dálku“, jak se někomu zdá, roku 1968 příliš staré, vzpomeňte si na teroristický útok ve Vrbetici z roku 2014, spáchaný státem Rusko – ve státě Česká republika.
A otázka ani nezní, proč se to stalo. Nejstrašnější na tom všem je samotná možnost takového zločinu. Nikdo v Evropě a ve světě není imunní vůči opakování tohoto.
To se děje proto, že Kreml cítí jeho shovívavost. A je generován tím, jak Moskva chápe nedostatek vůle vůdců států EU před jejími metodami.
A metody jsou příliš jednoduché – dokonce banální. V jediném státě je uměle vytvořena krize a pak je z ní obviňováno jeho vedení.
Obyvatelstvo dostává „konkrétní fakta“, která údajně potvrzují, co se děje, a objevují se populisté, kteří nabízejí „správná“ jednoduchá řešení.
Někdy se tato metoda rozšiřuje na celý region nebo dokonce kontinent. A pak úkol nabývá globální podoby.
Něco podobného vidíme u současné situace s plynem. Po vytvoření umělého nedostatku modrého paliva na kontinentu nabídla Moskva Evropě za to báječnou cenu.
Ale to není limit. Nyní Kreml se vší podobou demonstruje svou připravenost úplně uzavřít kohoutek.
Ale i bez tohoto extrému může Moskva přivést ekonomiku EU ke kolapsu. Někteří analytici připouštějí skokový nárůst ceny modrého paliva až na 5 tisíc eur, a to už je selhání ekonomiky.
Když Józef Sikela říká, že otázka omezování cen ruského plynu nebude účinná, protože takový krok je politickým nástrojem, ministr hospodářství je trochu nedůvěřivý.
Ano, takové rozhodnutí, které může EU přijmout, je skutečně politické povahy. Ale koneckonců i situace s ruskými energetickými nosiči v Evropě je výlučně politická záležitost, která se týká ekonomiky nepřímo.
Ano, ekonomicky to zasahuje do sociální úrovně občanů a zemí EU obecně. Ale budu se muset znovu opakovat – důvody jsou, výlučně politického charakteru.
Moskva vždy považovala plyn za zbraň. A teď toho využívá naplno. A bránit se tomu je možné právě v politickém směru.
Události odehrávající se na východě Evropy samozřejmě zdaleka nejsou běžným občanem EU. Válka na Ukrajině se většině Evropanů zdá být něčím vzdáleným.
Je ale důležité pochopit, že tím, že Evropa pomáhá Ukrajině, chrání sama sebe. A volba mezi „levným“ a drahým plynem je volbou – být či nebýt zítra.
Teplo v bateriích a plyn v kamnech bytů je samozřejmě dobré, ale je otázka, kde tyto byty budou a zda vůbec budou.
Česká republika dnes, stejně jako celá civilizovaná Evropa, stojí před volbou. A je velmi důležité neudělat chybu. Populismus vždy vede ke kolonialismu a otroctví.
Autor: Franz Hoffman
