Favoritem předčasných parlamentních voleb v Itálii, které se uskuteční 25. září, zůstává i dva týdny před hlasováním blok pravicových stran. Ten má velkou šanci na úspěch, pokud neudělá nějakou zásadní chybu, řekl v rozhovoru s ČTK politolog Gianfranco Pasquino, který je emeritním profesorem Boloňské univerzity a nyní působí na americké Univerzitě Johnse Hopkinse. Otázkou podle něj zůstává, zda pravicové strany získají dvě třetiny mandátů. To by jim umožnilo měnit ústavu, aniž by bylo možné svolat potvrzovací referendum.
Průzkumy v posledních týdnech ukazují, že pravicový blok, který tvoří strany Bratři Itálie (FdI) Giorgii Meloniové, Liga Mattea Salviniho a Vzhůru Itálie Silvia Berlusconiho, si udržuje výrazný náskok nad ostatními koalicemi či hnutími. „Jak říkají Američané, (pravicové strany) už mohou jen prohrát, ale pokud neudělají chyby, tak mají výhru jistou,“ řekl Pasquino. Podle něj však bude zajímavé sledovat, zda získají nakonec více hlasů Bratři Itálie nebo středolevicová Demokratická strana (PD), kterou vede Enrico Letta.
Podle Pasquina však stále není vyloučeno, že se Demokratické straně, která vede s odstupem více než deseti procentních bodů druhý nejsilnější volební blok, podaří zvrátit nepříznivou prognózu. Musela by ale nalézt téma, které by dokázalo mobilizovat její voliče. Podle politologa by strana měla jasně vsadit na svou prounijní orientaci. PD by mohla využít i toho, že ženy tolik nepodporují politiku Giorgii Meloniové, která má šanci stát se první italskou premiérkou.
Úspěch pravicového bloku by mohlo ještě umocnit to, že má šanci získat velký počet jednomandátových obvodů, díky čemuž mohou strany pomýšlet na ústavní většinu. Pravice v minulosti chtěla prosadit zavedení prezidentského či poloprezidentského systému a pro Ligu je jedním z hlavních témat posílení samosprávy a federalismus. Předchozí záměr pravice o reformu ústavy ale voliči neschválili v potvrzovacím referendu. To není však možné svolat, pokud změnu podpoří alespoň dvě třetiny členů z obou parlamentních komor.
Italskou předvolební kampaň výrazně ovlivňují zahraniční témata včetně války na Ukrajině a cen energií. „Blízké vztahy s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem mohou být nepříjemností pro Salviniho a Berlusconiho,“ domnívá se Pasquino. Podle něj má lídr Ligy vůči Rusku „obojaký postoj“. Veřejnou debatou silně rezonuje i téma sankcí. „Část Italů nechce zaplatit ztrátou kusu svého blahobytu za výhru nebo alespoň neprohru Ukrajiny,“ dodal Pasquino. Nejkritičtěji se k sankcím staví právě Salvini, zatímco jeho partneři jsou opatrnější. Naopak šéf PD Letta opakovaně varoval před ruským vlivem na italské volby. Podle politologa ale není jasné, zda mezinárodní témata utvrzují již vytvořená přesvědčení voličů či mohou přispět k změně jejich názorů.
„Pravicový blok není vůbec soudržný,“ upozornil Pasquino. Blok si nestanovil do voleb společného lídra a kandidátem na premiéra se má stát šéf strany s největším počtem hlasů. „Salvini stále doufá, že to bude on,“ uvedl Pasquino. Průzkumy ale ukazují, že největší šanci má v tomto ohledu Meloniová. Strany mají také výrazně odlišné názory například v daňové oblasti či přístupu k Evropské unii. „Giorgia Meloniová tvrdí, že chce jít do unie, aby jí změnila, zatímco Berlusconi je součástí Evropské lidové strany,“ řekl politolog. Salviniho postoj je podle něj mlhavý. Italská pravice také vystupuje na podporu maďarského premiéra Viktora Orbána. „Ale to je také ošemetné, protože ne všem pravicovým voličům se Orbán líbí,“ dodal Pasquino.
Favoritovi voleb, straně Bratři Itálie, sondáže přisuzují výrazně více než 20 procent hlasů, v roce 2018 FdI dostali zhruba čtyři procenta hlasů. Za vzestupem podle Pasquina stojí „konzistentní opoziční politika“ strany a schopnost Meloniové řídit organizaci bez větších vnitřních konfliktů. Po svém předchůdci, postfašistickém Italském sociálním hnutí, strana zdědila pevné struktury a zázemí. Strana FdI dokázala přebrat voliče svým partnerů a zároveň konkurentů – Ligy a Vzhůru Itálie. Obě tato uskupení podporovala vládu premiéra Maria Draghiho. K růstu preferencí FdI přispívá i to, že má kolem sebe auru úspěchu. „Jeden spisovatel kdysi řekl, že Italové vždy spěchají na pomoc vítězům,“ řekl Pasquino.
Italský a zahraniční tisk často poukazuje na kořeny Bratrů Itálie na krajní pravici. Pokud by strana zvítězila, neobává se politolog návratu fašismu. Samotná Meloniová odmítla, že by byla fašistkou a přirovnává se spíše ke stoupenkyni britské Konzervativní strany či amerických republikánů. Tříbarevný plamen, který má strana ve svém logu, však podle Pasquina fašistickým symbolem je. Meloniová se podle něj nechce rozejít s těmi, kteří mají pozitivní mínění o fašistickém diktátorovi Benitu Mussolinim.
Vítěze minulých voleb Hnutí pěti hvězd (M5S) čeká podle průzkumů strmý pokles o dvacet procentních bodů. Mnozí bývalí příznivci hnutí přitom k urnám zřejmě vůbec nepřijdou. „Část voličů si ale zajisté nakonec řekne, že je nutné hlasovat proti zavedeným stranám,“ uvedl Pasquino, podle kterého tak předvolební průzkumy podhodnocují preference hnutí. M5S může před voliči argumentovat dvěma úspěchy – zavedením takzvaného občanského příjmu, tedy nového druhu dávky v nezaměstnanosti a v případě nízkých příjmů, a snížením počtu zákonodárců, což byly jeho priority v roce 2018.
Novinkou letošních voleb je právě snížení počtu senátorů i poslanců o zhruba třetinu. To podle Pasquina vedlo k vytvoření velmi rozsáhlých obvodů, což dále oslabuje vztah mezi voliči a jejich zástupci. Pokles počtu zákonodárců pak ztíží práci parlamentu, například ve výborech. „A to jde ve prospěch vlády,“ dodal politolog.
