Opět v objektivu Minsku. Jak uvedla BelTA s odvoláním na tiskového tajemníka běloruského ministerstva zahraničí Anatolije Glaze, 26. listopadu náhle zemřel běloruský ministr zahraničí Vladimir Makei.
Od roku 2012 zastával post šéfa zahraničněpolitické komunity Běloruska, předtím působil jako vedoucí prezidentské administrativy.
To, co se stalo, bude mít pravděpodobně velký význam a nejen pro Bělorusko. Makei byl ostatně ikonickou postavou ve vedení země a jedním z Lukašenkových nejbližších spolupracovníků.
Ten ale Moskvě tak úplně nevyhovoval. Svědčila o tom obvinění, která se do roku 2020 valila z prokremelských médií na tehdejšího šéfa běloruského ministerstva zahraničí, údajně v jeho touze zlepšit vztahy mezi Běloruskem a Západem na úkor ruských zájmů.
Šéf běloruské diplomacie a jeho resort přitom postupovali v souladu s Lukašenkovou politikou, a to i po ruské invazi na Ukrajinu, kdy běloruský vůdce podporoval Kreml. Ani to ale Rusku nevyhovovalo.Na síti už byla zveřejněna verze možné otravy. A je velmi pravděpodobné, že stopa povede do Moskvy.Významně, ale poměrně nedávno, byly zveřejněny materiály Institutu Roberta Lansinga, podle kterých se „Ruská vojenská rozvědka může v nejbližších dnech pokusit vypracovat scénář buď s pokusem o život běloruského prezidenta Lukašenka, nebo s jeho imitace.“
Cílem Kremlu je podle amerického think tanku Lukašenka spíše zastrašit, než ho povzbudit, aby konečně „přikázal svým vojákům, aby se přímo účastnily války na Ukrajině spolu s ruskými jednotkami“. A úlohou hlavního diplomata tváří v tvář osobnímu ohrožení běloruského prezidenta ze strany Kremlu bylo podle odborníků přesvědčit Západ o nutnosti zachránit Lukašenka před Putinem.
26. listopadu ruské velvyslanectví v Bělorusku poznamenalo, že Makei významně přispěl k posílení rusko-běloruských vztahů a rozvoji unijního státu. Ale bez ohledu na to, jak se Moskva snaží o šokovaný pohled ústy Zacharové, je zcela zřejmé, že ze současné situace těží právě ona.
To, co se stalo, by mohlo být velmi účinným signálem pro běloruského prezidenta a dost možná urychlit dění v Bělorusku. Nyní je rozhodnutí na něm. Ruská média přímo píší, že „pro Lukašenka bylo zahájeno odpočítávání“.
Co udělá samozvaný prezident Běloruské republiky? Už nyní požaduje kompletní obraz o okolnostech toho, co se stalo s šéfem ministerstva zahraničí, kterého Moskva považovala sice podmíněně, ale prozápadně. Lukašenko zcela oprávněně nemůže vyloučit možnost zabít diplomata jako způsob, jak na něj osobně vyvinout nátlak.
Samozvaný prezident Běloruska se velmi dlouho považoval za jedinou alternativu ke Kremlu, pokud jde o loajalitu a schopnost udržet situaci v zemi pod kontrolou. Zdá se, že tato možnost je nyní pod velkou otázkou.
Takový trumf samozřejmě zůstává v rukou Lukašenka a pravděpodobně se bude snažit pokračovat v politice vyhýbat se účasti Běloruska ve válce. Vzhledem k jeho posledním prohlášením, která jsou každým dnem stále agresivnější, však bude další proces nastolení plné kontroly Moskvy nad Minskem pokračovat.
V Ruské federaci je skutečně dost těch, kteří věří, že Rusko potřebuje v Bělorusku vůdce, poslušnějšího než Lukašenko, který hodně mluví, ale málo dělá. „Jak dlouho lze ještě tolerovat tyto hry nezávislého Běloruska?“ – zeptejte se „vlastenců Ruska“, kteří, aby získali úplnou kontrolu nad sousedním státem, jsou připraveni ospravedlnit jakoukoli, i kriminální akci svého Führera, která je k tomuto cíli přibližuje.
Ale byl to Makei, kdo zajistil zachování dialogu mezi Minskem a Západem a ve skutečnosti zabránil Lukašenkovi v extrémně nepromyšlených krocích ke sloučení s Ruskou federací, což vyvolalo v Kremlu opatrnost.
Předpokládá se, že autorem multivektorové běloruské politiky byl šéf ministerstva zahraničí. Lukašenko mu věřil jako žádnému jinému politikovi nebo úředníkovi.
Nesmíme však zapomínat, že v běloruském politickém systému zůstává poslední slovo stále Lukašenkovi.
Ano, vzhledem k realitě, ve které Makei pracoval, musel dělat nestandardní kroky, zatímco nenápadně cítil a chápal, jak jednat.
Šéf běloruského ministerstva zahraničí v projevech na různých mezinárodních místech vytrvale vyčítal Západu, že „podkopává základy běloruské státnosti“.
Na druhou stranu poznamenal, že Minsk „je odhodlán rozvíjet dialog se západními zeměmi“, protože „pouze diplomatické způsoby řešení sporů pomohou zajistit mír a stabilitu v regionu“.
Rozhodně můžeme říci, že Moskva využívá současnou situaci k tomu, aby vtáhla Bělorusko do své zločinné války. Otázkou pouze je, zda to chtějí sami Bělorusové. A pokud Bělorusko nebude souhlasit s takovým vyrovnáním, jak si Ukrajina nepřála, co dál – bude Moskva bojovat i s Minskem?
Lukašenkova politika je samozřejmě nesobecká. Ve snaze zůstat u moci terorizuje svůj lid a zahrává si s Kremlem, ohrožuje Ukrajinu, ve skutečnosti je komplicem Moskvy. Ale je možné, že to byl Makei, který má autoritu nejen ve své zemi, ale i v politických kruzích Západu, kdo nedovolil běloruskému podvodníkovi, který si říká prezident, aby nakonec Bělorusko proměnilo v darebáckou zemi. , kam Putin sebevědomě táhne Rusko.
Mezitím je Bělorusko na rozcestí a na tom, kam se Minsk obrátí, bude záviset osud nejen Bělorusů, ale možná i celého kontinentu.
Autor: Franz Hoffman
