Borrell: Rusko má u fronty 350 tisíc vojáků, EU musí urychlit podporu Ukrajiny

euneighbours.eu

Ruská armáda chystá u frontové linie 350 tisíc vojáků na klíčové příští týdny války. Evropská unie proto musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, zejména zásobování municí. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož z debaty o společných nákupech zbraní a munice nevzešel žádný konkrétní návrh. Ministři se podle něj shodli na nutnosti rychle schválit desátý balík protiruských sankcí, který bude přijat do pátečního prvního výročí ruského vpádu na Ukrajinu.

Kyjev v očekávání ruské ofenzivy žádá západní spojence o rychlé dodávky zbraní a zejména munice, která armádě napadené země dochází. Podle Borrella je nyní připraven na ofenzivu téměř dvojnásobek ruských vojáků, než byl před rokem na zahájení invaze.

„Musíme reagovat rychle, nejen navýšit podporu, ale udělat to rychle. Rychlost zachrání životy,“ prohlásil Borrell po jednání, na němž se ministři bavili mimo jiné o estonském návrhu na společné nákupy zbraní a munice. Ty mají přesvědčit zbrojní průmysl k navýšení výroby a urychlit zásobování armád včetně té ukrajinské.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se zástupci vlád shodli na pokračování podpory Ukrajiny, žádný konkrétní plán však nepodpořili.

„Pokud víme, že rozšíření výroby munice vyžaduje nějakou širší investici, na kterou je potřeba najít zdroje společně, tak hledejme to společné řešení,“ řekl Lipavský po jednání. Konkrétní rozhodnutí je podle něj spíše na ministrech obrany než zahraničí. Borrell v této souvislosti řekl, že chce připravit návrh společného plánu pro zasedání ministrů obrany plánované na 7. března.

Borrell dodal, že velkou podporu mělo dnes přijetí desátého balíku protiruských sankcí, jehož detaily však musí státy doladit v nejbližších „hodinách a dnech“. EU jej však přijme nejpozději do pátečního výročí ruské invaze, doplnil Borrell.

  První výletní loď se odhodlala do Karibiku. Koronaviru ale neunikla

EU a Londýn rozšířily za potlačování protestů sankce proti Teheránu

Evropská unie dnes o dalších 32 jmen rozšířila seznam íránských činitelů, vůči nimž uplatňuje sankce za tvrdé potlačování protirežimních protestů. Ministři zahraničí unijních zemí se shodli na zařazení dvou ministrů či několika zákonodárců a soudců na seznam, který se od loňského zavedení rozrostl na více než dvě stovky jmen. Britská vláda krátce nato oznámila rozšíření vlastního seznamu o osm jmen včetně tří soudců.

Evropský blok přijal nové protiíránské sankce v reakci na pokračující tvrdé zásahy proti protestům, v jejichž důsledku za poslední měsíce přišly o život stovky lidí a na 20.000 jich bezpečnostní složky v Íránu zatkly. Touto blízkovýchodní zemí od loňského podzimu zmítá jedna z největších vln nepokojů od islámské revoluce z roku 1979. Vyvolala ji smrt mladé ženy jménem Mahsa Amíníová, kterou předtím zadržela mravnostní policie – podle médií kvůli nedostatečně zakrytým vlasům.

Sankce se nově vztahují na íránské ministry kultury a školství. Čelí jim také několik soudců, prokurátorů, zákonodárců a činitelů bezpečnostních úřadů. Na všechny se vztahuje zákaz cest do unie a mají zmrazen majetek na jejím území. Na seznam přibyly i dva subjekty spojené s bezpečnostními složkami.

Unie od podzimního zavedení sankcí proti íránskému režimu rozšířila jejich působnost už čtyřikrát, nyní je na seznamu 205 lidí a 33 subjektů. EU zároveň v říjnu zavedla sankce za íránské dodávky dronů Rusku, těch se ale dnešní rozšíření netýká.

Británie od zářijové smrti Mahsy Amíníové zavedla postihy proti více než 50 íránským občanům, které viní z podílu na porušování lidských práv. Současně s EU rozšířila svůj sankční seznam už minulý měsíc. Dnes na něj přidala tři soudce, „kteří uložili demonstrantům tresty smrti“, a pět členů íránských revolučních gard.

  Bavorsko zavádí v obchodech a MHD povinné respirátory FFP2

Představitelé této vojenské složky jsou terčem také unijních postihů a EU podle nedávného článku v britském listě Financial Times (FT) zvažovala, že gardy zařadí na seznam teroristických organizací kvůli dodávkám dronů Rusku. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková ovšem po dnešním jednání v Bruselu uvedla, že unie zatím nenalezla způsob, jak takový krok právně podložit.

„V tuto chvíli nemáme v EU právní základ k tomu, abychom revoluční gardy mohli označit za teroristickou organizaci,“ citovala ji agentura Reuters.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com