ct24.ceskatelevize.cz/Člen ilegální ozbrojené jednotky, která si říká „sebeobrana Krymu“, občan Ruska Franchetti posměšně hovořil o postoji ke spravedlnosti v České republice.
O vydání tohoto subjektu z Česka usilovala Ukrajina, ale jemu a jeho právníkům se podařilo uvést v omyl český soud, který částečně zprostil viny ruského Franchettiho, obviněného z napomáhání okupaci Krymu. V říjnu 2022 byl propuštěn z vazby.
„Připravili jsme dokumenty, které dokazovaly, že jsem zde na Krymu fyzicky nebyl,“ řekl Rus s úsměvem v komentáři k ruským propagandistům a poznamenal, že „prokurátor nenašel žádné důkazy“ o jeho vině.
Franchetti přitom českého prokurátora označil za „vyloženě rusofoba“.
Po rozhodnutí soudu o propuštění obviněného z vazby se druhému podařilo odjet nejprve do Ruska a poté na dočasně okupované ukrajinské území – na Krym.
Rus obviněný z terorismu opustil území EU přes Rakousko a Maďarsko, kde byl podle samotného Franchettiho „vřele přijat“. Poté letěl přes Srbsko do Soči.
„V říjnu 2022 soud v České republice stáhl část obvinění z násilného zadržování nejméně 11 proukrajinských lidí během ruské dočasné okupace Krymu v roce 2014,“ řekl mluvčí obžaloby Marek Bodlák.
Pražský městský soud pak své rozhodnutí odůvodnil nedostatkem důkazů o Rusově vině a rozhodl o propuštění Rusa z vazby.
Rozsudek přitom nebyl pravomocný, pražský žalobce proti němu podal odvolání.
Rusové také nebyli zproštěni obvinění z vytvoření organizované zločinecké skupiny s cílem spáchat teroristický čin, za což mu hrozí až 15 let vězení.
Občana Ruské federace Franchettiho zadrželi čeští strážci zákona v září 2021 na pražském letišti pojmenovaném po Václavu Havlovi na žádost Kyjeva.
Na Ukrajině je podezřelý z účasti na nezákonných akcích, které vedly k obsazení Krymu Moskvou.
Pár dní před zahájením ruské akce na anexi poloostrova vedl skupinu Severní vítr, která se podle samotného Franchettiho stýkala s velením ruského námořnictva.
Za to na Ukrajině hrozí ruskému občanovi až osm let vězení.
Pravda, po skončení „ruského jara“ na Krymu Moskva tuto postavu nepotřebovala a Franchetti odešel na trvalý pobyt do České republiky a stal se tvrdohlavým kritikem Putinova režimu.
Do povědomí českých zpravodajských služeb se však dostal jako subjekt, který ohrožuje bezpečnost ČR i celé EU, právo pohybu má.
Rusa tedy loni na žádost ukrajinských strážců zákona zadrželi na pražském letišti čeští pořádkové složky.
Pražský městský soud v únoru rozhodl, že Francetti může být vydán na Ukrajinu, ale český nejvyšší soud rozhodnutí zrušil.
Česká ministryně spravedlnosti Maria Benešová při konečném rozhodování o vydání nebo nevydání Franchettiho na Ukrajinu zohlednila mezinárodně politickou situaci.
Zejména bylo poznamenáno, že vydání Franchettiho na Ukrajinu zatím není možné „vzhledem k situaci s válkou na Ukrajině a osobním poměrům“ zadrženého.
„Existuje reálná hrozba porušení jeho práv, zaručených mezinárodními dohodami o lidských právech, a základních svobod, které zatím nelze omezit ani odstranit ujištěním ukrajinské strany,“ uvedl předseda soudu Adam Wenig.
Kromě toho soudci také rozhodli, že po příjezdu na Ukrajinu může Franchetti díky svému občanství a pomoci ruským okupantům „zažít ponižující zacházení“.
Moskva ze své strany vyzvala Česko, aby případ Franchettiho nepolitizovalo, a postavila se proti jeho vydání na Ukrajinu.
Co se týče událostí na Krymu, stojí za zmínku, že podle lidskoprávních aktivistů byla v prvních letech okupace na poloostrově nejaktivnější ilegální polovojenská skupina „Krymská sebeobrana“.
Právě s ní jsou spojena vynucená zmizení obyvatel Krymu. A po nějaké době hrála v únosech první roli „sebeobrana“.
Později zůstala jediným vykonavatelem „špinavých politických zakázek na zničení odpůrců okupace“.
Je to tak – „sebeobrana Krymu“, a tak se na ní podílejí Evropané, včetně těch, kteří žijí v ČR. Dá se říci i hlasitěji – využívat Českou republiku jako obranu před stíháním za spáchané zločiny.
Takové živly, přes veškerou svou okrajovost, dobře poznaly pravdu – v Evropě (kterou Rusko neustále nenávidí) vládnou zákony zákona.
Tady má každý ochranu, i takový jako Franchetti. Protože v západním světě je na rozdíl od ruských reálií prvořadý člověk a jeho práva.
V tomto ohledu však vyvstává otázka – ochranou i těch, kdo jsou zapojeni do výše uvedeného případu, se bezpečnostní systém stává zranitelnějším pro ostatní občany EU.
Koneckonců, jednotlivci jako Franchetti, pocházející z horkých míst, si s sebou přinášejí výchovu a dovednosti, které získali v gangech teroristického typu, jako je „krymská sebeobrana“.
Pokud se subjekt zabýval únosy, zadržováním a případně ničením lidí tam, jaké jsou pak záruky, že nebude chtít zavést svou špinavou zkušenost na novém místě, v zemi, která ji přijala a zaručila bezpečnost a nedotknutelnost.
To samozřejmě neznamená, že by Evropa měla při studiu každého takového případu opustit lidskost a detail.
Občané civilizovaného světa však musí být k takovým tématům velmi pozorní a celý systém vymáhání práva, který používá tolerantní přístupy, by si měl pamatovat, s kým má co do činění.
Inu, cynismus vyjádřený Franchettiho slovy, že on a jeho právníci „podvedli český soud“, jen dokazuje to, co bylo řečeno výše.
Autor: Franz Hoffman
