První setkání v řadách kolegů mezi prezidenty České republiky a Polska se uskutečnilo ve čtvrtek 16. března. Prezident Petr Pavel s manželkou Evou Pavlovou uskutečnil oficiální návštěvu Varšavy.
Mezi tématy, o nichž diskutovali Petr Pavel a Andrzej Duda, byla bilaterální spolupráce: bezpečnostní otázky včetně energetických otázek a téma ekonomické spolupráce.
Polský prezident přiznal, že Pavlovi poděkoval za „velmi dobré podmínky vytvořené pro polskou menšinu v České republice“. Poukázal na možnost kulturního rozvoje a vzdělávání.
„Požádal jsem prezidenta o nějakou záštitu nad těmito záležitostmi, aby ji uplatnil,“ řekl Andrzej Duda.
„Doufám, že v nadcházejících letech, dokud zde zůstanu jako prezident Polské republiky, budeme dobře a úzce spolupracovat, budovat tyto polsko-české vztahy tím nejlepším možným způsobem a naši spolupráci v Iniciativě tří moří, bukurešťské devítce a ve všech formátech, kterých se společně účastníme,“ řekl prezident Duda.
Prezident České republiky také vyjádřil svou vizi bilaterální spolupráce mezi Polskem a Českou republikou.
„Probírali jsme řadu témat. Potenciál vidím především ve výstavbě infrastruktury – její realizace bude vyžadovat sílu, prostředky a někdy i odvahu,“ řekl Pavel.
Samostatným tématem diskuse byla Ukrajina, zejména podpora Kyjeva v jeho přání vstoupit do EU a NATO.
„Nepochybujeme, že by se Ukrajina měla stát součástí Evropské unie. Její vstup do komunity je naším hlavním politickým cílem,“ řekl Andrzej Duda s tím, že obě země provádějí „rozhodnou politiku na podporu Ukrajiny“.
„Nepochybujeme, že Ukrajina – skvělá země s velkými příležitostmi, v zemědělství, s neuvěřitelnými příležitostmi, pokud jde o přírodní a průmyslové zdroje – v EU je v našem zájmu. Účast na obnově Ukrajiny po válce bude velkou příležitostí pro všechny ekonomiky, které se na tom podílejí,“ uvedli prezidenti Polska a České republiky.
„Jde o to, jak dobře dokážeme – nejen mezi našimi zeměmi, ale v celém regionu – spolupracovat na plánu obnovy Ukrajiny. Bude to rekonstrukce válkou zničené země, ale bude to také obrovská příležitost pro všechny ekonomiky, které se na rekonstrukci této země podílejí,“ uvedl prezident Pavel s tím, že je důležité dosáhnout dohody, aby jednotlivé země v této věci spolu nesoutěží.
„Nejen účast na přímé obnově Ukrajiny po škodách způsobených válkou, ale také na jejím budování jako moderního státu z hlediska infrastruktury a také na budování Ukrajiny jako státu, který, jak hluboce věříme, bude členem Evropské unie. A NATO v budoucnu,“ podpořil svého kolegu prezident Duda.
Hlava ČR zvlášť upozornil na význam česko-polského přátelství s tím, že nejde jen o spolupráci prezidentů a vlád, ale i krajských úřadů s občany.
Český lídr dodal, že „v průběhu historie naše vztahy pravděpodobně nebyly tak těsné jako nyní“. Poznamenal, že to souvisí i s pokračující válkou na Ukrajině.
„Všichni jsme velmi vážně pochopili, kde jsou skutečné hodnoty, jaká je hodnota práce s našimi spojenci, s našimi přáteli,“ řekl Peter Pavel.
„Uvědomujeme si také potenciál a zdroje naší části Evropy a možná až nyní, pod rizikem a tlakem války na Ukrajině, jsme si to plně uvědomili,“ řekl s tím, že „obě země získaly zdravé sebevědomí,“ protože státy regionu zareagovaly včas a jsou připraveny Ukrajině pomoci.
„Jsem přesvědčen, že naše země mají v tomto ohledu co nabídnout a získané zkušenosti využijí při rozvoji celého regionu a Ukrajiny,“ řekl prezident Pavlo.
Český diplomat a velvyslanec ČR v Polsku v letech 2008-2013 Jan Zechter v komentáři k výsledkům setkání obou lídrů upozornil na vzájemnou důležitost zemí.
„Polsko je a vždy bylo nesmírně důležitým sousedem naší země, České republiky. Pro mě je to země s fascinující historií, země s ambicemi. Inspirací je i dnešní Polsko,“ podotýká český diplomat
A co je důležité, odkazuje do historie a ukazuje, na čem je založeno polsko-české vzájemné porozumění a jejich touha podporovat Ukrajinu.
„Podobná zkušenost Polska a České republiky se sousedními totalitami – nacismem a komunismem – nás v minulém století velmi sblížila. Výsledkem toho byly tisíce kontaktů, vzájemná inspirace a spontánní pomoc v různých formách boje a odporu proti tlaku totality.
Pražské jaro 1968 na jedné straně a Solidarita v roce 1980 na straně druhé jsou zkušenostmi našich zemí, které jsou dnes základem naší spolupráce jak v bilaterální podobě, tak na mezinárodním poli. Často jsme tahounem visegrádské spolupráce, dobře rozvíjíme euroatlantické vztahy a samozřejmě můžeme být v budoucnu mnohem ambicióznější ve společných projektech s NATO a Evropskou unií,“ podotýká diplomat.
Historická paměť, moudrost dvou národů – českého a polského, jim umožňuje střízlivě nahlédnout na to, co se dnes na Ukrajině děje, vidět skutečnou situaci a pochopit výzvy, kterým evropské země čelí.
A co je nejdůležitější, umožňuje jim to dělat skutečné kroky, které mají podpořit dnešní Ukrajinu, což nám umožňuje budovat mírové zítřky pro celý kontinent.
Autor: Peter Jelen
