Vpřed do minulosti. Moskva zahajuje studenou válku.

Další krok Kremlu. A samozřejmě ne směrem k míru – Ruská federace deklarovala připravenost rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Moskva a Minsk dosáhly v této otázce dohody.

Takovou informaci nesdělil řadový politik, ale osobně vrchní velitel bunkru s tím, že 1. července bude v Bělorusku dokončena výstavba skladu jaderných zbraní. Podle kremelského trpaslíka už Rusko v sousedním státě nasadilo 10 letadel schopných nést taktické hlavice.

Zajímavé je, že důvodem takového kroku Kremlu bylo podle Putina prohlášení VB o dodávkách munice s ochuzeným uranem na Ukrajinu.

Šéf Kremlu navíc poznamenal, že Bělorusko „už dlouho žádá o umístění ruských jaderných zbraní“ a dodal, že „Moskva dělá to, co Spojené státy už deset let“.

Se zvláštním cynismem Putin poznamenal, že Moskva umístí zbraně do Běloruska „aniž by porušila své závazky podle smlouvy START“.

Bunkrový psychopat tedy na toto téma odkazoval – dříve Moskva stanovila Washingtonu podmínku START. Jako vždy to udělal Kreml svým obvyklým způsobem popírajícím ultimátum.

V zásadě, pokud mluvíme o neúctě a hrubosti, pak pižmová vždy měla tento produkt v hojnosti.

A není to poprvé, co z moskevských bažin zaznívají hrozby použití zbraní hromadného ničení. Od začátku globální invaze na Ukrajinu se ruští politici k tomuto tématu neustále vracejí.

Tentýž Medveděv, opět ohrožený jaderným úderem, pokud se Ukrajina pokusí vrátit dočasně okupovaný Krym. Prohlásil, že deokupace poloostrova by byla považována za zásah do existence Ruska.

Takže, a to nejsou jen slova prostého člověka – říká zástupce šéfa Bezpečnostní rady státu. Bez ohledu na to, jak se k němu chováte (periodicky se dostáváte z alkoholového šílenství), ale taková pozice člena kremelské kliky by měla civilizovanou společnost varovat.

Spojené státy tak reagovaly na prohlášení prezidenta Ruské federace o plánech umístit jaderné zbraně na území Běloruska. Pravda, podle agentury Reuters Američané „reagovali opatrně“.

Vysoký představitel Bílého domu řekl, že nic nenasvědčuje tomu, že by Kreml plánoval použít své jaderné zbraně, a poznamenal, že Rusko a Bělorusko jednaly o podobné dohodě loni.

„Nevidíme žádný důvod upravovat naši vlastní strategickou jadernou pozici ani žádný náznak toho, že se Rusko připravuje na použití jaderných zbraní. Zůstáváme oddáni kolektivní obraně aliance NATO,“ uvedl úředník.

Dalším důležitým momentem byla návštěva vůdce Číny v Moskvě, která se uskutečnila před pár dny. Návštěva Si Ťin-pchinga podle Západu výrazně ochladila pravděpodobnost, že Rusko použije jaderné zbraně.

Uvedl to zejména ministr zahraničí EU Josep Borrell a vyjádřil důvěru v mírové řešení problému.

Analytici ISW zároveň považují kroky prezidenta Ruské federace za součást informační kampaně, která má posílit obavy Západu z jaderné eskalace.

Ale tady v Kyjevě věří, že tímto způsobem „Ruská federace vzala Bělorusko jako jaderné rukojmí“. Tuto myšlenku vyjádřil šéf Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny v komentáři k prohlášení ruského diktátora.

„Rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku je krokem k destabilizaci země,“ napsal na svém Twitteru Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

Se slovy ukrajinského politika lze polemizovat (pokud má někdo touhu), ale skutečnost, že Bělorusko je Rusko nasyceno zbraněmi, nemůže zůstat Evropou ignorováno.

Je důležité mít na paměti, že tato 10miliontá země sousedí s Polskem, Lotyšskem a Litvou – členy NATO – a v případě eskalace konfliktu v tomto regionu již aliance nebude schopna „udržovat neutralitu“, jako tomu bylo např. problém s Ukrajinou.

Rozhodnutí Moskvy rozmístit v Bělorusku taktický jaderný potenciál je navíc výzvou pro celou civilizovanou společnost – další výzvou.

Můžete to považovat za bluf kremelské kliky, hru pro veřejnost, snahu vypadat významněji, než ve skutečnosti je.

Pokud však jde o zbraně hromadného ničení, hranice mezi blafováním a ničením civilizace je příliš tenká.

A ať vás neklame terminologie – říká se, že jde jen o taktickou zbraň. Jeho nasazení v Bělorusku destabilizuje nejen tuto zemi, ale zavádí nerovnováhu v celém bezpečnostním systému na kontinentu a dokonce i za jeho hranicemi.

Ve skutečnosti se Moskva tímto krokem nechystá jen eskalovat konflikt v regionu – konečně zmrazí možnost dialogu se Západem, normálního dialogu.

To je studená válka, ze které se zdálo, že se světu před pár desítkami let podařilo vymanit, konečně se jí zbavit, rozpadem SSSR.

S nástupem Putina k moci, který slíbil, že „zvedne zemi z kolen“, dostalo Rusko diktátora, který ho uvrhl do chaosu a izolace.

Ale spolu s tím se kremelská klika snaží udělat totéž s celým světem. Putin svým mnichovským projevem před 15 lety dal jasně najevo, že Evropa má nového diktátora.

Ale pak, v červenci 2007, byl svět příliš lhostejný k „Putinově doktríně“. V důsledku toho agrese Moskvy v celé Evropě, útok na Gruzii v roce 2008, Ukrajinu v roce 2014. Pak to svět vlastně všechno spolkl a dovolil agresorovi představit si vlastní svolnost.

To vyvrcholilo globální invazí na Ukrajinu, která definitivně vyřešila bezpečnostní systém nastolený po druhé světové válce.

Nyní – jaderné zbraně v Bělorusku. To není „další hrozba“ – to je výzva, kterou nelze ignorovat jako dříve. Jestliže Evropa poté, co tehdy mlčela, přijala konvenční válku, nyní mluvíme o transcendentálních věcech.

Světoví lídři se velmi dlouho rozhodovali, zda agresorovi odpovědět, a nestarali se o přiměřenost této odpovědi, ale o to, aby nerozhněvali kremelského psychopata.

Někdo věřil, že diktátora lze uchlácholit tím, že mu předá Ukrajinu. Nyní už se rozhovor netýká Ukrajiny – politika světového společenství usmířit agresora vedla k tomu, čím je.

Ale to už bylo skoro před sto lety. Jak to skončilo – každý si pamatuje. A dnes je zřejmé následující – nadešel čas na adekvátní reakci. Aby studená válka, kterou Moskva opět rozjíždí, neskončila žhavým finále, je potřeba adekvátní reakce na agresora.

Navíc by tato odpověď měla být konsolidovaná a jednoznačná. Polsko a pobaltské země si to dobře uvědomují a rozmístění taktických hlavic na hranicích s nimi dává situaci zvláštní odstín.

Kreml udělal další krok – nyní má slovo civilizovaný svět. Je velmi důležité, aby si politici pamatovali, že rozhodnutí, která dělají dnes, určují budoucnost celých národů. Co to bude, závisí na těchto rozhodnutích.

Autor: Franz Hoffman