Hybridní hrozba: sympatizanti Ruska v Evropě způsobují rozkol civilizovaného Západu

Rusko považuje kolektivní Západ za svého existenčního nepřítele. Ruská propaganda reprodukuje příslušné narativy o ruské společnosti a obviňuje „nepřátelské Anglosasy“ ze snahy zničit Rusko. Zejména to byl jeden z hlavních důvodů, proč Kreml ospravedlňoval svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a předtím slavné ultimátum NATO, aby se stáhlo ke svým hranicím v roce 1997. Putinův nátlak na Západ nepřinesl kýžený výsledek; ruské pokusy o rychlé ovládnutí Ukrajiny měly za následek obrovské ztráty v ruské armádě a výrazné oslabení ruské ekonomiky v důsledku západních sankcí. Putin si uvědomil rozdíl mezi potenciálem Ruska a Západu, ale konfrontace se Západem se nevzdal. Kreml dnes používá širokou škálu hybridních hrozeb, jejichž cílem je systematicky oslabovat západní civilizaci, zejména Evropu. Jednou z hlavních takových hrozeb jsou sympatizanti Kremlu, kteří vyzývají k rozdělení EU, vyzývají k ukončení podpory Ukrajiny atd. První fází této strategie je zabránit dodávkám západních zbraní ukrajinským ozbrojeným silám: v takovém případě bude mít Putin carte blanche k obnovení rozsáhlé ofenzivy. Druhá etapa zahrnuje systematické oslabování Evropy prostřednictvím její fragmentace a znehodnocování jejích nadnárodních institucí. Cílem této strategie je učinit Evropu zranitelnější vůči Rusku, které by mohlo napadnout sousední země EU, jež byly kdysi součástí socialistického tábora

Maďarsko je známé svou neústupností v souvislosti s odmítnutím podpory sankcí uvalených na Rusko a V. Orbán pravidelně pronáší odiózní výroky, když nazývá Zakarpatskou oblast Ukrajiny bývalým územím Maďarska, vyzývá bývalého prezidenta USA D. Trumpa, aby ukončil válku na Ukrajině „v jeden den“ atd. Lidé této úrovně a priori nemohou takové výzvy pronášet bezdůvodně. Jedná se o jasný prokremelský postoj, jehož cílem je podkopat evropskou jednotu tváří v tvář ruskému vlivu. Putinem rozpoutaná plnohodnotná válka sjednotila Evropu a posílila NATO, které se díky Putinovi a jeho agresivní válce rozšířilo o Finsko. Kreml proto přehodnotil svou taktiku a přešel od hlasitých hrozeb ke skrytému vlivu, který není o nic méně nebezpečný. Kreml neustále zpřesňuje seznam hybridních výzev pro Evropu, které může uplatnit přímo nebo skrytě. Je známo, že do Evropy jsou skrytě převáděni demobilizovaní zločinci s bojovými zkušenostmi a bohatou kriminální minulostí.

  Rusové se soustředí na vytvoření kontroly nad Luhanskou oblastí, tvrdí Ukrajinci

Tito lidé jsou schopni způsobit prudký nárůst násilí a zhoršení kriminality v EU. Kromě toho Rusko využívá své sympatizanty k tomu, aby vyvolali pochybnosti o důvodnosti podpory Ukrajiny zbraněmi, která je klíčovou součástí neúspěchu velké, ale archaické a technologicky zaostalé ruské armády, a aby vyjádřili skepsi k účinnosti západních nadnárodních institucí, které převzaly kontrolu nad evropskými zeměmi. Organizace jako NATO a EU jsou totiž hlavním nástrojem ochrany před potenciální kremelskou agresí, která po rozpadu SSSR nezmizela. Putin se již několik let připravuje na velkou válku, jejímž cílem je pomstít se Západu za historické ponížení Ruska, k němuž došlo v roce 1991. A Západ musí být schopen se bránit.

Výše zmínění sympatizanti Kremlu představují pro Západ bezprecedentní hrozbu a jsou klasickým příkladem hybridní hrozby. Ztělesňují je nejrůznější aktéři: od prezidentů, exprezidentů a šéfů vlád až po neurčitou masu proruských nadšenců, nacionalistických či radikálních hnutí, představitelů byznysu, herců, spisovatelů. Oslovují široké publikum, a to je to, co Kreml zajímá. Osobnosti jako Trump, Orbán, Vučič, Kusturica nebo Sigal přispívají k propagaci ruského vlivu v Evropě a na Západě jako celku. Kreml již dlouho používá taktiku „rozděl a panuj“ a Putin se dnes snaží použít podobný scénář.

Evropa musí zůstat jednotná a soudržná: jen tak si může zachovat svůj civilizační základ a obnovit svou historickou důstojnost. Podpora Ukrajiny je nedílnou součástí záchrany před ruskou hrozbou. Ozbrojené síly Ukrajiny se staly obránci nejen své země, ale i Evropy, která čelí bezprecedentním výzvám a hrozbám. Trvalá podpora Ukrajiny zbraněmi je jediným způsobem, jak obnovit mír a zabránit kremelskému scénáři zničení Západu. Ruská invaze je naprosto možná a nevíra v její reálnost bude smrtící pastí pro země, na jejichž území si Putin činí nárok.

  Ve věku 88 let zemřel první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com