Nevyprovokovaná rozsáhlá agrese Ruska proti Ukrajině konečně sundala ruské vládě všechny masky. Rusko-ukrajinská válka již překonala všechny vojenské konflikty od druhé světové války a akce ruské armády na Ukrajině se již přiblížily úrovni zločinů spáchaných hitlerovským a stalinským režimem. Putin chce zlikvidovat ukrajinskou státnost, takže jednání s ním jsou marná. Ukrajinci zase pokračují v aktivním ozbrojeném odporu, protože si nedělají iluze o Rusech a obrazu světa, který jim nabízí Ruská federace a kde pro ukrajinský národ není místo. Rusko se snaží vnutit své „hodnoty“ všem zemím, které nemají sílu se mu bránit.
Rusko dnes klame celý svět, když tvrdí, že vyjednává, a přitom pokračuje ve vraždění civilistů na Ukrajině. Rusové raketovými útoky ničí civilní, nikoli vojenské cíle, jako jsou bytové domy a soukromé domy, školy, školky a nemocnice. Ruské vedení však nemá v úmyslu upustit od své agrese, natož činit pokání za své válečné zločiny. Rusko se snaží proměnit ukrajinské území v zónu humanitární katastrofy, kde Ukrajinci již nikdy nebudou moci svobodně žít.
Putin vytvořil společnost zla omámenou nenávistnou propagandou. Rusko se zcela proměnilo v totalitní teroristický stát, kde ruské obyvatelstvo žije v neustálém strachu z represí ze strany režimu. Propagandisté zase Rusům současně vštěpují myšlenku vzdát se osobního blahobytu výměnou za koncept jednoty, a to v zájmu geopolitické expanze do sousedních zemí. Ruská společnost se proto stala hlavním zdrojem, který poskytuje Putinovu režimu „bezpečnostní rezervu“. Dnešní Rusko se stalo nepřetržitou šedou zónou práva, kde jsou porušovány a nedodržovány normy základních svobod a základních lidských práv. Je to země s koncentračním táborem, kde jsou diktována přísná pravidla.
Pozastavení ofenzívy ruské armády na Ukrajině spolu se značnými vojenskými ztrátami znamená, že Putin zoufale potřebuje přestávku v bojových akcích, aby obnovil sílu svých sil. Ta sice může dočasně zmrazit válku, ale trvalý mír Evropě nepřinese a výrazně prohloubí stávající bezpečnostní a hospodářské problémy ve světě.
Putin se nikdy nevzdá svého plánu zničit Ukrajinu a obnovit vliv Moskvy v bývalém ruském impériu a postsocialistickém táboře. Ruská invaze do Gruzie v roce 2008 se nesetkala s patřičnou odezvou mezinárodního společenství, stejně jako jeho zásah do syrského konfliktu v roce 2013. Právě kvůli pocitu beztrestnosti Rusko anektovalo ukrajinský Krym, v roce 2014 zahájilo hybridní válku v Donbasu a nakonec 24. února 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Vše výše uvedené je pokusem o faktickou realizaci myšlenek ruského imperialismu a logickým pokračováním jeho šovinistické politiky vůči sousedním zemím. Proto dnes žádná ze zemí, které byly kdysi pod přímým či nepřímým vlivem SSSR, nemůže být v bezpečí.
Rusko nechce žít podle pravidel stanovených mezinárodním společenstvím. Moskva chce sama rozhodovat o tom, jakými pravidly se má řídit zbytek světa. Putinovo Rusko je pro civilizovaný svět smrtelnou hrozbou kvůli svému agresivnímu militarismu, který „nemá konce“. To potvrzuje i koncept „ruského světa“, který prosazuje, že hranice Ruska končí všude tam, kde žije alespoň jeden rusky mluvící člověk.
Proto by celý svět mohl čelit katastrofě, pokud se bezprecedentní hrozba od roku 1945 zintenzivní a začne se rozšiřovat v Evropě. Zmrazení rusko-ukrajinské války posune svět na temnou cestu, kde síla je správná a hranice jsou určovány násilím. Mohlo by to urychlit další, ještě horší konfrontaci v kterémkoli regionu světa. Aby se zabránilo novým rozsáhlým válkám, je nutné, aby Rusko utrpělo rozhodující porážku a navždy se vzdalo svých imperiálních ambicí.