Čapí hnízdo nekončí. Odůvodnění rozsudku vyvolává vážné pochybnosti a rozpaky

V relativně krátké době po vynesení rozsudku nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo bylo zveřejněno jeho odůvodnění. I když většina komentátorů soudního řízení oceňovala profesionalitu a úroveň, s níž probíhalo hlavní líčení, je třeba konstatovat, že odůvodnění rozsudku vyvolává vážné pochybnosti a rozpaky.

Soudce Jan Šott v lednu Andreje Babiše a Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo nepravomocně osvobodil. Jeho odůvodnění rozsudku, jež je nyní veřejně k dispozici, však trpí vnitřními rozpory, v části je nelogické.

Ačkoli naprostá většina provedených důkazů svědčí ve prospěch obžaloby, soud založil svůj zprošťující výrok takřka výhradně na jednom důkazu, který údajně svědčil ve prospěch obhajoby.

Nejedná se vlastně o jeden důkaz, ale dokonce o část jednoho důkazu, protože v celku je tento důkaz opět v neprospěch obhajoby. Soud z něj ale vybral části, které obhajobě svědčí, a těmi částmi, které obhajobu vyvracejí, se jednoduše nezabýval.

Zdálo by se, že situace je jasná…

Pro úplnost je třeba uvést, že policie spatřovala podvodnost jednání Andreje Babiše v tom, že naoko převedl akcie mimo holding Agrofert, a. s., aby společnost mohl vydávat za malý podnik a mohl tak získat dotaci. Státní zástupce spatřoval trestnost zejména v tom, že společnost, která byla vlastněna osobami Babišovi blízkými, nebyla nezávislým malým podnikem, a tudíž neměla na dotaci nárok.

Jaké jsou tedy rozpory v odůvodnění zprošťujícího rozsudku? Rozsudek v první řadě uvádí, že jak Ing. Babiš, tak Ing. Nagyová měli již v době vyvedení akcií Farmy Čapí hnízdo, a. s., povědomost o tom, že dotaci získá pouze malý nebo střední podnik, což oba vehementně popírali.

Stejně tak z desítek důkazů, a to jak svědeckých výpovědí, tak i listinných důkazů, vyplývá, že o celém projektu Farma Čapí hnízdo rozhodoval sám Andrej Babiš a že objekt měl být využíván jím nebo zaměstnanci společností holdingu Agrofert.

  Novoroční oběd Zemana a Fialy se uskuteční 2. ledna

Soud rovněž konstatoval, že za převodem akcií na rodinné příslušníky stál právě samotný Andrej Babiš. Stejně tak soud bere za jisté, že Babiš mohl rozhodovat o tom, zda se Farma Čapí hnízdo prodá, či nikoli.

Zdálo by se tedy, že důkazní situace je celkem jasná. Soud však zprošťující rozsudek založil na části výpovědi jednoho ze svědků, který uvedl, že současná manželka Ing. Babiše měla reálný zájem o podnikání na Farmě, který spočíval v návrzích některých interiérů. Z tohoto důvodu je podle soudu vyloučeno, aby byla tzv. „bílým koněm“.

Účast Moniky Babišové na tvorbě interiérů Farmy Čapí hnízdo byla samotnou paní Babišovou veřejně prezentována a není důvod o ní pochybovat. Jaká je ale souvislost tohoto faktu s tím, že převod akcií společnosti nebyl pouze simulovaný za účelem získání dotace, ví pouze soud, který nám však tuto souvislost nesděluje.

Jejím koníčkem byli koně

Dalším důvodem zprošťujícího rozsudku je to, že zájem o podnikání na Farmě Čapí hnízdo měla i Babišova dcera. Její zájem o podnikání nebyl nikdy více konkretizován s výjimkou toho, že jejím koníčkem byli koně. Na okraj je třeba uvést, že se jednalo o údajný záměr, nikdy nerealizovaný.

Souvislost tohoto platonického zájmu dcery Ing. Babiše s reálností převodu akcií společnosti je opět tajemná.

Důvodem zproštění obžaloby bylo i to, že bratr Moniky Babišové i Ing. Nagyová na Farmě aktivně působili. Ani tato skutečnost není příliš překvapivá vzhledem k tomu, že oba byli členy orgánů společnosti. Jak to však podporuje verzi obhajoby o reálnosti převodu akcií, je záhadou.

Stejně podivně působí argument pro zproštění obžaloby spočívající v tom, že Ing. Babiš chtěl pokračovat v projektu Čapí hnízdo, i kdyby dotaci nezískal. To dává asi takovou logiku, jako kdyby bylo vyloučeno, že se někdo může dopustit krádeže věci, protože měl v úmyslu, kdyby mu krádež nevyšla, věc si koupit.

  Babiš podal návrh na zastavení svého stíhání v kauze Čapí hnízdo

Svědek, na části jehož výpovědi je vystavěna argumentace soudu pro zproštění, měl za svoji práci pro Farmu Čapí hnízdo od Ing. Babiše slíbenou provizi. Když se o ni u Babiše přihlásil, ten mu ji odmítl vyplatit a odkázal ho na člena představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo, a. s. I to soud považuje za argument svědčící obhajobě.

Zcela bizarní jsou pak vývody soudu týkající se nabytí akcií Andrejem Babišem mladším. Soud nemá pochyb o tom, že Andrej Babiš smlouvu, na základě které měl akcie nabýt, nepodepsal, protože podpis na ní je padělaný a v době údajného podpisu smlouvy Andrej Babiš mladší ani nebyl v České republice.

Andreji Babišovi mladšímu nikdo účast ve společnosti Farma Čapí hnízdo nenabídl a on o ni ani neměl zájem. Podle soudu bratr Moniky Babišové navíc lhal v tom, že by existovala dohoda s Babišem mladším, že nabude akcie Farmy Čapí hnízdo.

Soud však přesto uzavřel jednání s tím, že jako logické se mu zdá vysvětlení, že Ing. Babiš se snažil falšováním smlouvy rozdělit vlastnictví rodinného podniku spravedlivě mezi členy své rodiny, včetně syna.

Logika je to více než kuriózní. Spočívá na úvaze, že pokud máte potomka, který nemá zájem o získání nějakého vašeho majetku, je podle soudu logické, že ho o možnosti získání tohoto majetku neinformujete a zfalšujete nebo necháte zfalšovat smlouvu, na základě které by měl tento majetek nabýt.

Takový je podle soudu postup při snaze zajistit spravedlivé rozdělení vlastnictví rodinného podniku mezi členy rodiny.

Za zakladatele logiky bývá považován Aristoteles. Tento řecký učenec by se zřejmě nestačil divit tomu, co dnes soudy označují za logické.

Slepá ulička státního zástupce

Na okraj je ještě třeba uvést, že soud tvrdí, že k převodu akcií Andreje Babiše mladšího došlo, protože došlo k jejich předání, tedy tzv. „tradici“ (byť soud neví, komu byly vlastně předány). Tato konstrukce soudu je však zásadním nepochopením toho, jak bylo možno v době údajného převodu akcie převádět.

  Česko má 383 nakažených koronavirem. Kolona na hranicích má 24 kilometrů

Soudem zmiňovaná „tradice“ neboli předání je totiž pouze způsobem převodu. K převodu samotnému je však zapotřebí ještě tzv. titul převodu, kterým měla být v tomto případě smlouva. Jestliže však byla smlouva neplatná z toho důvodu, že podpis na ní byl zfalšovaný, nemohl být perfektní ani způsob převodu, tedy ona soudem zmiňovaná „tradice“ neboli předání.

Soud podrobil kritice práci státního zastupitelství, že trestnost jednání Ing. Babiše a Ing. Nagyové spatřovalo v tom, že Farma Čapí hnízdo nebyla nezávislým malým podnikem, a tudíž nemohla získat dotaci, protože nepůsobila na trzích, na kterých působí jiné společnosti ze skupiny Agrofert.

Je pravda, že tato ulička, kterou se vydalo státní zastupitelství, byla uličkou zcela slepou. Je otázka, zda se jednalo o záměrně vytvořený falešný cíl, nebo státní zastupitelství jen špatně interpretovalo příslušné normy.

Na rozhodování soudu ale tato chyba státního zastupitelství nemohla mít žádný vliv, protože se jednalo pouze o právní názor státního zastupitelství, kterým není soud vázán. Skutek samotný byl ale ve sdělení obvinění i obžalobě popsán dostatečně, aby bylo možno rozhodnout o tom, zda se nejednalo o simulovaný, a tudíž neplatný převod akcií za účelem získání dotace.

Závěrem je třeba konstatovat, že odůvodnění rozsudku v jedné z nejsledovanějších kauz posledních let působí mimořádně nepřesvědčivě. Podezření, že převod akcií na rodinné příslušníky Andreje Babiše byl pouze simulovaný za účelem získání dotace, a tudíž neplatný, se mu rozhodně nepodařilo rozptýlit.

Vyšlo na webu Hlídacípes.org.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com