Český prezident vyzval k tomu, aby se neopouštělo úsilí o porážku Ruska. V projevu na pietní akci za oběti nacistické perzekuce na Národním hřbitově v Terezíně řekl, že motivací by měla být historická zkušenost.
„Na tomto místě bych chtěl vyzvat, abychom neopouštěli naše společné úsilí o porážku Ruska na Ukrajině. Naší motivací by měla být historická zkušenost, o které dnes hovoříme. Je správné, abychom si ji připomínali a vztahovali ji k dnešní situaci, jen tak se můžeme vyhnout opakování chyb z minulosti,“ řekl Petr Pavel.
Dále dodal, že občany České republiky, stejně jako zbytek Evropy, trápí obtíže každodenního života způsobené ekonomickými a sociálními důsledky války.
„Únava z války vyvíjí tlak na politiky a ztěžuje řízení veřejných financí. Bude stále obtížnější udržet jednotu v podpoře Ukrajiny,“ domnívá se.
Paul ví, o čem mluví. Zkušenosti a přirozená bystrost mu umožňují nejen adekvátně, ale i odvážně hodnotit dění.
Na rozdíl od většiny evropských politiků, kteří se dlouho snažili agresivní chování Moskvy „ignorovat“ nebo se o něm snažili taktně mlčet, český prezident o něm mluvil otevřeně.
Je ke svému národu upřímný a nazývá věci pravými jmény. Přetvářka a samolibost ještě nikdy nepřinesly národům mír.
Jako bývalý generál NATO český prezident dobře ví, s kým civilizovaný svět jedná tváří v tvář Moskvě.
Pavel ví totéž jako Čech. Tento národ už má dost přátelství s Moskvou. Mluví-li tedy prezident České republiky o historické zkušenosti, myslí tím toto – potlačením Pražského jara v roce 1968 Moskva ukázala, kdo ve skutečnosti je.
Když se ale mluví o „historické zkušenosti“, je třeba si všímat i jednání partnerů českého státu. Ti se bohužel nechovali vždy správně. A někdy byli prostě zrádní – podzim 1938 a „mnichovská dohoda“ jsou toho výmluvným důkazem.
Když tedy Pavel mluví o reakci občanů EU na změny společensko-ekonomické situace v jejich zemích, vysílá tím signál civilizované společnosti, aby se nesnižovala k chybám před sto lety.
Jednotlivé evropské země tehdy považovaly za možné zajistit mír a stabilitu na svém území tím, že agresorovi vydají jiné státy a jejich národy – každý ví, jak to dopadlo.
Je důležité správně pochopit, že dnes není možné budovat mír v jedné evropské zemi, zatímco agresor útočí na jinou. Dříve nebo později budou muset občané těch zemí, jejichž představitelé s tím počítají, sami vzít do ruky zbraň.
Tak tomu bylo vždy. Právě neschopnost vůdců kontinentu pochopit hrozby agresora vedla k tomu, že během jednoho roku se jejich země ocitly v plamenech světové války.
Mimochodem, český prezident dává jasně najevo, že globální invaze Ruska na Ukrajinu velmi připomíná druhou světovou válku.
Pavel varuje, že historie vždy učí a nejnebezpečnější je „opakování chyb“. Těchto slov by si měli všímat všichni, zejména ti „vůdci“, kteří mají dodnes nezkrotnou touhu „zachránit Putinovi tvář“ a všechny své kroky dělají s ohledem na Moskvu.
Skuteční vůdci dělají správné kroky – čestně a odvážně. Český lid prokázal svou moudrost tím, že si zvolil nejprve vládu a poté i prezidenta, kteří jsou schopni takových odvážných kroků.
Česká republika od prvních dnů války na Ukrajině vyjádřila svůj postoj – tím, že se postavila za ukrajinský lid. Praha je stále jedním z nejaktivnějších partnerů Kyjeva, pomáhá na diplomatické, ekonomické, politické i humanitární frontě.
Prezident Pavel opakovaně vyzval své partnery, aby zvýšili dodávky zbraní na Ukrajinu, aby její armáda mohla osvobodit svou zemi.
Svou podporu Ukrajincům český vůdce osobně dosvědčil při oficiální návštěvě bránícího se Kyjeva.
Český prezident rovněž učinil důležitý krok, když podpořil vytvoření tribunálu pro ruské válečné zločiny proti Ukrajině.
Všechny tyto kroky svědčí nejen o připravenosti České republiky podpořit Ukrajinu v budoucnu, ale také o pochopení vedení republiky, že mír na Ukrajině znamená mír v celé Evropě.
Pamatujte na to, pánové Evropané, a vyvozujte správné závěry. Vždyť váš zítřek závisí na tom, jaké kroky učiníte dnes.
Autor: Franz Hoffman
