Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) na příští rok očekává dvojnásobek práce a žádá o zvýšení svého rozpočtu. Unijní fondy obnovy a odolnosti, v Česku vyplácené prostřednictvím Národního fondu obnovy, nezajímají jen státy, ale i zločince a mafii, říká šéfka evropských žalobců Laura Kövesiová. V rozhovoru s ČTK v Praze hovořila mimo jiné o skepticismu lidí i českých úředníků vůči svému úřadu, který podle ní může státům ušetřit miliardy ročně, a už tak činí nyní.
„Minulý rok jsme u soudů vyjednali zmrazení majetků spojených se zločinnou činností v objemu 359 milionů eur (asi 8,5 miliardy korun), což je sedminásobek našeho rozpočtu. Jednoduše dáte do EPPO jedno euro a vrátí se vám sedm. Ukažte mi lepší investici,“ uvedla s nadsázkou Kövesiová.
Úřad evropského veřejného žalobce zahájil činnost v roce 2021 jako nezávislý orgán EU, který má nyní kanceláře ve 41 unijních městech, z toho pět v Česku, a funguje ve 22 zemích unie. Po začátku fungování v tuzemsku převzal úřad na 60 případů datujících se do roku 2017, včetně případu údajného dotačního podvodu expremiéra Andreje Babiše (ANO).
Nahlásit podezření na zločin k EPPO může každý občan i instituce; evropští prokurátoři se zaměřují na podvody s evropskými financemi zahrnující více než 10.000 eur (asi 2,35 milionu korun), přeshraniční daňové podvody zahrnující škody přes deset milionů eur (asi 235 milionů korun) a řeší také korupci a praní špinavých peněz.
Českých prokurátorů EPPO je deset. Žalobci formálně spadají pod úřad v Lucemburku, kde EPPO sídlí, ale spolupracují s českou policií a případy žalují u českých soudů.
„Ale bez odhalení zločinu není vyšetřování, bez vyšetřování není soud a bez rozsudku není ani navrácení odcizených peněz do státních rozpočtů,“ říká Kövesiová, která dnes v Praze jednala se zástupci ministerstva spravedlnosti a vnitra. „Měli jsme velmi konstruktivní jednání…ale u některých pozoruji jistou skepsi. Skepse je jedna věc, ale ignorování reality je věc úplně jiná,“ poznamenala šéfka evropských žalobců.
Kövesiová kritizuje především neochotu některých evropských politiků uznat význam EPPO a otevřít více postů žalobce, protože si myslí, že jejich vlastní národní systémy se s hospodářskými zločiny vypořádají dostatečně.
„Dám vám příklad. Při našem doposud největším vyšetřování jsme po 18 měsících odhalili ohromný karuselový (kolotočový) podvod pěti organizovaných kriminálních skupin, do něhož bylo zapojeno na 9000 společností, 600 lidí, a škody, které způsobil, jsou 2,2 miliardy eur (asi 52 miliard korun). A nejzajímavější na tom je, že zločiny byly spáchány na území všech 27 členských států EU a několika dalších,“ uvedla Kövesiová.
Skupiny páchající tento typ hospodářské kriminality v dnešní době podle šéfky EPPO svoji činnost diverzifikují. „Řeší, v jakém státě bude nejlepší mít sídlo, v jakém státě vytvoří článek takzvaného chybějícího obchodníka, v jakém státě nejsnáze zneužijí finanční systém…tahle kriminalita už není jen národní,“ řekla Kövesiová. „Nebo jednoduše, když budete mít člověka, co se nechá uplatit v České republice, neinvestuje pak v tuzemsku. Raději si koupí pěkný dům na jihu Španělska,“ dodala
Výhoda žalobců sdružených v EPPO podle Kövesiové mimo jiné je, že mezi sebou mohou rychle sdílet informace a mají navzájem přístup k datům.
V Česku v roce 2022, za první rok plného provozu, zahájil EPPO 36 vyšetřování za celkové možné škody 200 milionů eur (asi 4,7 miliardy korun), vyplývá z výroční zprávy úřadu.
