zpravy.aktualne.czZasedání Severoatlantické aliance plánované na polovinu července je očekáváno s napětím. To není tautologie, ale velmi reálné hodnocení situace.
Očekává se z nějakého důvodu, ale s touhou slyšet nějakou jistotu. Zejména Ukrajina na tento summit čeká a očekává, že se jí dostane nějaké jasné definice, zda ji Aliance chce vidět ve svém týmu. A nejde jen o signál, který už je na stole, ale o konkrétní návrh s jasnými formulacemi. A nyní přišel signál z Bruselu – Jens Stoltenberg řekl, že věří v budoucnost Ukrajiny.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO, ale nyní je pro Ukrajinu prioritou etablovat se jako suverénní a nezávislý stát – jinak nemá smysl o členství jednat,“ řekl generální tajemník Aliance. Kyjev pravděpodobně očekává něco konkrétnějšího než jen slova podpory. Souhlasím, Ukrajinci si zaslouží právo očekávat alespoň konkrétní definice. Zasloužili si je potem a krví.
Místo toho NATO na letním summitu ve Vilniusu slibuje přijmout balíček dlouhodobé pomoci Ukrajině, jak oznámil i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. V komentáři k postoji organizace uvedl, že NATO přijme balíček pomoci, „který má Ukrajinu během několika let přivést ke standardům NATO“. A to podle Stoltenbergova názoru „přiblíží Ukrajinu Alianci“.
Stoltenberg dodal, že „po skončení války by měla být přijata bezpečnostní opatření pro Ukrajinu, aby Rusko nemohlo časem znovu zbrojit a útočit“. To je v podstatě vše. Závěrem: „Všichni jsme se rozhodli, že budeme pokračovat ve své činnosti. To je vlastně to, že se Ukrajincům dostane dalšího plamenného ujištění o podpoře, které už Ukrajina slyšela hodně. Zde však vyvstává otázka – co dál a co se ještě musí stát, aby si NATO (jako garant světové bezpečnosti) uvědomilo, že jeho kordony jsou již za Ukrajinou. Brání strach z Putina vedení a vlastně i členům Aliance v realistickém pohledu na věc a v pochopení toho, co Evropu čeká především v případě, že ukrajinské tažení bude pro Kreml úspěšné.
Agresora lze zastavit pouze silou, to, zdá se, pochopili i ti, kteří to nechtěli pochopit. A pokud státy NATO nechtějí jít do války s Ruskem, lze se jí vyhnout tím, že se tam dostane Ukrajina.
Někomu to může znít paradoxně, ale tak se věci mají. Jedině silná Ukrajina, která dnes chrání Evropu (a také země NATO) před ruským světem, se může stát odstrašujícím prostředkem, který zabrání tomu, aby se bacil rasismu usadil na celém kontinentu.
To si uvědomují i v USA. CNN proto s odvoláním na informované zdroje uvedla, že prezident Biden je připraven odstranit jednu z překážek vstupu Ukrajiny do NATO. Pokud lze věřit zprávám médií, chce americký vůdce umožnit Kyjevu vzdát se akčního plánu členství v NATO (MAP) přijatého v roce 2008, programu, kterým musí projít všichni kandidáti před vstupem do aliance.
Tento dokument předpokládá, že pro každého nového člena budou individuálně vypracovány rady a praktická pomoc.
Mohlo by to naznačovat, že se postoj USA změní? USA a Německo dosud brzdily ukrajinské aspirace a nepřekročily rámec slibů, že Kyjev jednou do aliance vstoupí, které jsou proklamovány od roku 2014. Zároveň země NATO ve východní Evropě prosazují jasný plán, jak by Ukrajina mohla členství získat. Je to pochopitelné – Polsko a pobaltské státy chápou, že po Ukrajině to budou ony. A otázka „co dělat“ v této situaci není vůbec řečnická.
Zda mají současní představitelé Evropy (a NATO jako celku) odvahu dívat se na věc realisticky, se ukáže v polovině června. Již dnes je však jasné, že to nikdo nepřečká, historie to opakovaně prokázala. Pamatujte na to, evropští občané, a vězte, že váš zítřek je ve vašich rukou.
Autor: Franz Hoffman
