Evropská unie je připravena podílet se na „bezpečnostních závazcích“ pro Ukrajinu, shodli se dnes lídři členských zemí na summitu v Bruselu. Konkrétní návrhy do společného prohlášení nezařadili a uvedli, že rychle zváží různé možnosti. Novinářům to potvrdil diplomatický zdroj obeznámený s průběhem jednání, zatímco se čekalo na konečné oznámení závěrů summitu.
Zařazení formulace o podpoře dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny do závěrů podle webu Politico prosazovala především Francie. Členské státy ovšem nejsou v této věci jednotné a zatímco některé volají po rychlém přijetí Ukrajiny do NATO, země jako Rakousko a Irsko, které součástí aliance nejsou, se k poskytování záruk Kyjevu staví skepticky.
Text přijatý na zasedání Evropské rady nakonec uvádí, že EU je připravena společně s partnery přispět k „budoucím bezpečnostním závazkům“ pro Ukrajinu. Tato opatření mají „pomoci Ukrajině bránit se“ a „odrazovat akty agrese a odolávat snahám o destabilizaci“. Zároveň musí respektovat bezpečnostní politiku „některých členských zemí“.
Podle informací listu Financial Times by unijní plány mohly zahrnovat kromě dodatečných dodávek zbraní také rozšíření výcviku ukrajinských vojáků. Jsou tedy daleko od závazku společné obrany spojeného s členstvím v NATO, cílem je však poskytnout Kyjevu další ujištění o pevnosti západní podpory.
Debaty na toto téma budou pokračovat i na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, pozvání Ukrajiny do aliance se tam však nečeká. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes v Bruselu řekl, že spojenci v litevské metropoli schválí plán dlouhodobé podpory Kyjeva.
S prezidenty a premiéry zemí EU dnes mluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se znovu do jednání Evropské rady zapojil na dálku. Předseda Evropské rady Charles Michel na twitteru uvedl, že summit probral „nejnovější vývoj v terénu na Ukrajině“. Ukrajinci aktuálně vedou na východě a na jihu své země útočné operace ve snaze získat zpět území okupovaná Rusy v některých případech už od roku 2014.
Dalším zásadním prvkem aktuálních diskusí o ruské válce je víkendová vzpoura ruského oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho žoldnéřů z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny, která podle představitelů EU otřásla vedením ruského státu. Unijní činitel pod podmínkou zachování anonymity novinářům sdělil, že mnozí lídři toto téma vznesli, přičemž podle něj zmínili i rizika, která vývoj přinesl v souvislosti s jadernými zbraněmi.
