Schodek rozpočtu byl v pololetí 215,4 mld. Kč, proti květnu se snížil

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo dnes ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun. Vláda červnový pokles schodku očekávala, zůstává ale obezřetná, uvedl premiér Fiala.

Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta. Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 16,8 procenta.

Vláda červnový pokles schodku očekávala, zůstává nicméně obezřetná. V reakci na schodek státního rozpočtu to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Jeho vyjádření ČTK poskytl tiskový odbor vlády. Podle ministerského předsedy se nic nemění na potřebě šetřit a hlídat všechny výdaje.

„Pokles schodku o 56 miliard je bezesporu dobrou zprávou. Pokles schodku jsme očekávali, nicméně vláda zůstává dál obezřetná. A nic se nemění ani na potřebě šetřit a hlídat všechny výdaje,“ uvedl Fiala. Cílem kabinetu podle něj je, aby se na konci roku deficit co nejméně odchýlil od schváleného rozpočtu. Ten počítá se schodkem 295 miliard korun. „Přispět by k tomu měly i příjmy z windfall tax a z dividendy ČEZ,“ dodal premiér.

„S premiérem (Petrem) Fialou (ODS) jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.

Stanjura upozornil na to, že příjmy rozpočtu se nevyvíjejí lineárně. Podobně jako červnové saldo pozitivně ovlivnily příjmy z EU a z korporátní daně, se v srpnu v rozpočtu projeví dividenda energetické společnosti ČEZ a v září splatnost záloh daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) za první tři čtvrtletí, uvedl ministr.

  Pražská burza prudce klesá, koalice chce mimořádné zdanění i za letošek

Podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Frančeho přinesl červen jednorázové zlepšení ve špatně se vyvíjejícím rozpočtu, dodržení plánovaného schodku ale přesto neočekává. „Díky dobrému červnu a díky rekordní, ale také nejspíš poslední dividendě od ČEZ, která dorazí v srpnu, bude moci vláda stlačit deficit k 350 miliardám korun, ale plánovaných 295 miliard korun dosaženo nebude,“ uvedl.

Předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO a bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová míní, že bez triků není možné na letošek schválený rozpočet dodržet.

Schillerová uvedla, že deficit v polovině roku dosáhl 73 procent plánu, což je nejhorší výsledek v novodobé české historii. Na příjmové straně rozpočtu podle ní přetrvávají problémy s výběrem daní, na výdajové s čerpáním prostředků z končícího programového období EU. Vládě vyčítá nezapočítání prostředků na mimořádnou valorizaci důchodů, špatně nastavenou windfall tax, chybějící peníze ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) či nemožnost získat prostředky z Modernizačního fondu.

K výraznému zvýšení rozpočtových příjmů v červnu přispěly příjmy z Evropské unie 47,3 miliardy korun. Z toho 44,5 miliardy korun tvořily prostředky z Národního plánu obnovy. Na příjmové straně se projevila také úhrada čtvrtletních a pololetních záloh daně z příjmu právnických osob, která v červnu dosáhla 67,9 miliardy korun. Celkové inkaso rozpočtu z této daně činilo za pololetí 108,5 miliardy korun, meziročně narostlo o 23,8 procenta.

Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet činil 172,5 miliardy korun, inkaso meziročně vzrostlo o 6,1 procenta. Daň z příjmu fyzických osob do rozpočtu přinesla 66,3 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni. Ze spotřební daně stát získal 68,1 miliardy korun, meziročně o 7,6 procenta méně. U této daně se mimo jiné projevuje loňské rozhodnutí o snížení spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr. Výběr povinného pojistného přispěl do rozpočtu částkou 339,2 miliardy korun, je to o 9,4 procenta víc než loni.

  Podporu loni dostávalo 35 % nezaměstnaných, průměrně měli 8534 Kč

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky. Stát na nich vyplatil 435,4 miliardy korun, z toho 342,2 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se jejich objem zvýšil o 19,8 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které meziročně vzrostly o 128,2 procenta na 77,8 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Stát na pomoc s vysokými cenami vyplatil 44,4 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 63,2 procenta na 37,6 miliardy korun.

Kapitálové výdaje dosáhly v pololetí 79 miliard korun, meziročně se zvýšily o 16,1 procenta. Na financování dopravní infrastruktury šlo 25,5 miliardy korun, na zajištění programu Nová zelená úsporám 8,9 miliardy korun.

Hospodaření státu v milionech korun:

leden-červen 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
saldo -68.259 -75.662 -62.856 -71.722 -31.518 1453 22.646 40.645 4620 -5879 -20.683 -195.240 -265.050 -182.960 -215.350

Zdroj: Ministerstvo financí

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com