Podle českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly činí celková výše aktiv ruských občanů, na které se vztahují sankce, zablokovaných v České republice 347,36 milionu eur.
Diplomat poznamenal, že české orgány činné v trestním řízení aktivně monitorují informace o občanech agresorské země, kteří podléhají sankcím.
Velvyslanec rovněž poznamenal, že česká a ukrajinská strana hodlají rozvíjet spolupráci s cílem navázat součinnost mezi ARMA (Národní agentura Ukrajiny pro odhalování, vyhledávání a správu majetku pocházejícího z korupce a jiných trestných činů) a obdobnými orgány České republiky v oblasti odhalování, vyhledávání a správy majetku.
Takovou práci již česká strana úspěšně vykonává, o čemž svědčí zmrazení majetku ruských občanů a firem podléhajících sankcím EU v hodnotě stovek milionů korun.
Navíc kroky Prahy v této věci nejsou abstraktní, ale velmi konkrétní.
A tak zatímco Evropská unie tvrdí, že nemůže „legálně zabavit zmrazená ruská aktiva v EU“, a Evropská komise neúspěšně hledá „nové mechanismy“ pro využití právě těchto „zmrazených aktiv“, Česká republika jasně ukazuje, jak s prostředky představitelů agresorské země nakládat.
V červenci tak bylo oznámeno, že český Finanční analytický úřad zablokoval bankovní účty a zmrazil majetek ruského oligarchy Vladimira Jevtušenkova, který má úzké vazby na Putina.
Výše zmíněný Rašista je doposud nejznámějším ruským podnikatelem, proti němuž Praha zavedla sankce (na český sankční seznam byl zařazen v červnu).
Podle České televize vlastní oligarcha v zemi významný majetek. Patří mezi ně zejména luxusní komplex v hodnotě přes 500 milionů korun, který se skládá z pěti vil „Savoy Westend“, a také sousední vila „Shakespeare“, která se nachází v Karlových Varech.
Jedná se o systémovou akci českých úřadů, které již v listopadu 2022 oznámily záměr uvalit vlastní sankce na osoby podporující Putinův režim.
Rozhodné kroky v tomto směru však česká vláda podniká již od prvních dnů ruské globální invaze na Ukrajinu.
Například již loni v březnu premiér Petr Fiala v České televizi oznámil, že Praha zmrazila majetek sankcionovaných Rusů a firem v hodnotě stovek milionů korun.
„Jsme rozhodní, zmrazili jsme majetek ruských oligarchů v hodnotě stovek milionů korun… A budeme v tom pokračovat,“ řekl Fiala.
Příznačné je i to, že i tehdejší prezident Miloš Zeman, který byl až do 24. února 2022 odpůrcem sankčního tlaku na Moskvu, se po ruském útoku na Ukrajinu vyslovil pro co nejtvrdší opatření vůči Kremlu.
Důležité je, že Česká republika hraje v otázce sankcí v Evropské unii vůdčí roli. Praha tak společně s Varšavou a Lublaní připravila seznam deseti kroků, které by EU měla podniknout k ukončení války na Ukrajině.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdých sankcí na celé podnikatelské prostředí spojené s ruskými oligarchy.
Je příznačné, že to byl právě Peter Finala, kdo spolu se svými polskými a slovinskými kolegy přijel do Kyjeva loni v březnu, tedy několik dní po začátku války. Tím demonstroval podporu ukrajinského lidu.
„Byl to jeden z nejtěžších okamžiků války. V době, kdy mezi vůdci mnoha zemí ještě nebyla důvěra v jejich bezpečnost, jsme měli velmi statečný tým,“ řekl tehdy ukrajinský prezident Zelenskyj.
„Co budeme dělat, když Putin příště sáhne po Kišiněvě, hlavním městě Moldavska? Nebo pokud zaútočí na Vilnius a Varšavu? Co když bude chtít obsadit Helsinky? Začneme tuto hrozbu brát vážně, až když pošle tanky do Berlína? Je třeba udělat tlustou čáru, a to hned,“ řekl tehdy polský premiér Morawiecki.
A otázka byla položena velmi přesně a včas – dokud má Evropa ještě čas situaci skutečně vyhodnotit a zastavit rašínství na Ukrajině, aniž by ho nechala zajít dál.
Těm, kteří si stále myslí, že „válka je daleko“, lze doporučit, aby si poslechli prohlášení ukrajinské pošty v Polsku, která na základě faktů konstatovala, že agrese Ruska proti Polsku nebo jiné zemi EU je možná kdykoli.
Generál Wesley Clark, bývalý velitel společných sil NATO v Evropě, se domnívá, že prezident Putin by mohl Polsko zasáhnout taktickými jadernými zbraněmi.
A takových argumentů je celá řada. Otázkou je, zda by měly být vyslyšeny. Agresivní Moskvu dnes můžeme a musíme zastavit.
Toho lze dosáhnout na Ukrajině, pomoci ukrajinskému lidu bránit svou zemi a chránit tak Evropu.
A sankce uvalené na představitele (zejména finančníky) Putinova režimu jsou velmi správnou a účinnou metodou boje proti globálnímu terorismu, který v současnosti vede Kreml.
Česká republika se v tomto ohledu ozvala hlasitě a účinně. Otázkou je, jak jsou na to připraveni ostatní členové EU. A na tom bude záležet, zda bude Evropa v budoucnu bezpečná.
A nezapomeňte, pánové Evropané, že každý váš dnešní krok je ukázkou toho, jaký bude váš zítřek.
Autor: Franz Hoffman
