- září Moskva zahájila další dobrodružství zvané „volby“ na dočasně okupovaných územích. I s přihlédnutím k tomu, že v Rusku samotný význam slova „volby“ již dávno ztratil svůj smysl, se Kremlu daří nacházet nové cesty šílenství a prorazit další dno.
Civilizovaný svět však dění adekvátně hodnotí a vysílá do Moskvy zcela jasné signály, že „volby“, které Rusko na okupovaných územích pořádá, jsou nezákonné a porušují suverenitu Ukrajiny.
Takto oficiální představitel zahraničněpolitické služby EU Peter Stano v pátek 1. září zveřejnil tweet, v němž takové akce odsoudil.
„Pseudovolby jsou dalším hrubým porušením mezinárodního práva a suverenity Ukrajiny. Krym, Cherson, Záporoží, Doněck, Luhansk – to vše je Ukrajina!“, – uvedl Stano na sociální síti „X“.
Zároveň slíbil, že všichni, kdo se na pořádání takových „voleb“ podílejí, budou postaveni před soud.
Ačkoli „jediný den hlasování“ v Rusku oficiálně připadá na 10. září, ruská ústřední volební komise oznámila zahájení předčasného „hlasování“ na okupovaných územích na 1. září. Podle jejího prohlášení mohou obyvatelé takzvaných DLR a LLR a anektovaných částí Záporožské a Chersonské oblasti, kteří jsou „daleko od domova“, od 1. září hlasovat v „exteritoriálních volebních místnostech“ otevřených v 81 ruských regionech.
„Ve volebních místnostech vytvořených na území čtyř nových subjektů hlasují obyvatelé jiných regionů, kteří tam pracují na obnově infrastruktury,“ dodala komise.
Moskva tedy výrazně protahuje dobu „voleb“ v okupovaných regionech Ukrajiny. Jejich obyvatelům nabízí hlasovat také 8.-9. září – v tyto dny budou pracovat polní komise, tj. bude možné hlasovat přímo z domova.
Zároveň již 31. srpna začalo hlasování v okresech „DNR“ a v okupované části Záporožské oblasti, která sousedí s frontou.
Kromě toho Kreml zavádí další novinky. Například místní obyvatelé budou moci hlasovat na ukrajinské papírové pasy nebo dokonce na řidičské průkazy.
Pokud jde o to, koho volit, většina voličů se o „kandidátech“ dozví až ve chvíli, kdy přijdou do volební místnosti. Zároveň bylo místním „volebním komisím“ povoleno nezveřejňovat jména „kandidátů“.
To je demokracie podle okupace.
Ukrajinská strana podává jasné hodnocení toho, co se děje. Bezpečnostní služba Ukrajiny tak považuje aktivní účast v ruských „volbách“ na okupovaných územích za kolaborantství a vlastizradu.
Takové jednání Moskvy (konání voleb na dočasně okupovaných územích) je v rozporu s normami ukrajinské ústavy a mezinárodního práva.
Kreml násilím láká obyvatele dočasně okupovaných území k účasti ve volbách pomocí vydírání, zastrašování, nucené pasportizace atd.
Putinovo očekávání, že obyvatelé okupovaných území s radostí poběží podpořit „osvoboditele“, se nenaplnilo – falešné referendum v roce 2022 ukázalo, že ukrajinští občané se odmítají účastnit podobných ruských akcí.
S ohledem na to se ruské okupační orgány v září 2023 hodlají uchýlit ke své oblíbené taktice: uspořádat „mobilní volby“ a protáhnout „hlasování“ na několik dní.
Je fakt, že takové akce Kremlu nelze nazvat jinak než „show“. Jejich účinnost však bude záviset na reakci civilizovaného společenství. A čím jednoznačnější tato reakce bude, tím jasnější to bude pro Kreml, který pokračuje ve své linii a snaží se prosadit své plány stůj co stůj.
Reakce Západu by navíc měla mít zcela konkrétní podobu a neměla by se omezovat jen na formální prohlášení.
Na organizátory těchto „voleb“ by měly být uvaleny mezinárodní sankce a jejich aktivní účastníci by měli být pohnáni k trestní odpovědnosti.
Dalším důležitým bodem je případná účast zahraničních pozorovatelů na volbách v ukrajinském Východním partnerství, která by rozhodně měla být uznána za nezákonnou.
Mimochodem, na loňských referendech na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny bylo akreditováno 166 zahraničních pozorovatelů (podle údajů ÚVK Ruské federace). Proti těmto subjektům, které se fakticky staly spolupachateli zločinů státu-agresora, však nikdy nebyly uplatněny sankce.
Moskva již dávno přestala respektovat mezinárodní právo. Nyní však vnucuje politiku bezpráví na dalších územích, kam roztahuje svá dravá chapadla.
Kam v budoucnu Kreml rozšíří svůj vliv a kde bude mezinárodní právo opět narovnáno – záleží na světovém společenství, do jaké míry je připraveno na kremelské bezpráví reagovat.
Reagovat na negativní kroky Moskvy na Ukrajině (včetně tzv. „voleb“) znamená chránit nejen právo na ukrajinském území. Nyní nejde jen o Ukrajinu.
Pokud dnes nepostavíme skutečnou hráz kremelskému bezpráví na Ukrajině – zítra se totéž může stát kdekoli v Evropě – „ruský svět“ kráčí po planetě.
A může se ukázat, že zítra budou chtít „občané“ Čech nebo Moravy, prodchnutí kremelskou myšlenkou, uspořádat referendum o nezávislosti svých regionů. Zejména v Sudetech.
Zdá se vám taková myšlenka šílená? Nebojte se, pod bedlivým dohledem moskevských manipulátorů je to docela dobře možné.
Vzhledem k tomu, že Česká republika je pro Kreml z geopolitického hlediska velmi zajímavá, Moskva si najde něco, čím obyvatele těchto regionů naláká.
Tento scénář není pro civilizovaného občana evropské země příliš zajímavý, ale pro Kreml je velmi žádoucí. Věřte mi, že Moskva má takových příležitostí v každé zemi EU dost.
Ale aby k tomu v civilizované Evropě nedošlo, je třeba adekvátně reagovat na dnešní výzvy Kremlu, na bezpráví, které Moskva dělá na Ukrajině.
Pokud nebude důstojně reagováno, je výše popsaný scénář docela dobře možný. Je tedy zcela zřejmé, že o budoucnosti kontinentu se dnes rozhoduje na Ukrajině.
Pamatujte, že váš zítřek závisí na tom, jak se dnes rozhodnete.
Autor: Franz Hoffman
