Občan Putin, který je hledán mezinárodním trestním soudem v Haagu a zároveň je prezidentem Ruské federace, se vyznamenal dalším provokativním prohlášením.
Pronesl jej na adresu ukrajinského prezidenta, celého civilizovaného světa a konkrétně židovského národa. Navíc v návalu hněvu a neschopnosti situaci skutečně ovlivnit nebylo jasné, komu kremelský trpaslík svůj vzkaz vůbec adresoval.
„Západní kurátoři postavili do čela moderní Ukrajiny etnického Žida, člověka s židovskými kořeny. Tím podle mého názoru zakrývají antihumánní podstatu, která je jádrem moderního ukrajinského státu. A to činí celou situaci velmi odpudivou. Etnický Žid zakrývá glorifikaci nacismu a zakrývá ty, kteří vedli holocaust na Ukrajině, což bylo vyhlazení 1,5 milionu lidí. A to nejlépe pochopí obyčejní občané Izraele,“ řekl ruský vůdce.
A takové prohlášení prezidenta Ruské federace není náhodné. Úhel pohledu, který Putin projevil, potvrzuje stabilní periodicita takových prohlášení.
Před třemi měsíci se tak již na toto téma vyjádřil ve stejném duchu, když označil ukrajinského prezidenta Zelenského za „ostudu židovského národa“.
Tehdy se hlavnímu kremelskému antisemitovi dostalo důstojné odpovědi od samotných Židů, jejichž obecné stanovisko vyjádřil hlavní ukrajinský rabín
„Osobně mohu říci, že jsem na prezidenta Zelenského hrdý. Myslím, že na něj bude hrdý celý svět,“ reagoval na Putinovy propagandistické výroky proti Zelenskému Moše Reuven Asman.
Hlavní ukrajinský rabín zároveň uvedl, že v jeho zemi nejsou žádní neonacisté, a poznamenal, že „Ukrajina má slušné lidi, kteří brání svou vlast“.
Proč by Putin chtěl hrát na antisemitská témata, vyvolávat nestabilitu a nepochopení ve společnosti?
Je však třeba poznamenat, že hra na etnickou půdu byla pro Kreml vždy charakteristická a často toto téma nadhazoval jako téma dne, měsíce či desetiletí.
Nyní je situace pro Moskvu kritická – Kreml prohrál válku na Ukrajině a nyní o tom můžeme mluvit jako o skutečném faktu. Boje samozřejmě stále pokračují a nikdo nedokáže říci, jak dlouho budou trvat. Ale skutečnost, že Rusko (ve své současné podobě) utrpělo zdrcující fiasko, je zřejmá.
Především reputační selhání. A to jak na mezinárodní scéně, tak v samotném Rusku.
Navíc uvědomění si některých věcí bylo šokem jak pro obyčejné Rusy, tak, jak se zdá, i pro kremelskou kliku. Posuďte sami – už v prvních dnech války se začal hroutit mýtus o „druhé armádě světa“, která se chystala „dobýt Kyjev za tři dny“.
A koneckonců na tomto mýtu – o neporazitelnosti ruské armády – byly postaveny i další, neméně fantastické teorie ruské ideologie, které dnes vypadají jen jako bláznivé fantazie postarších představitelů kremelské kliky.
Oficiální propaganda samozřejmě i nadále ujišťuje ruské obyvatelstvo, že má silnou armádu a že všechny přehmaty vedení nejsou vůbec přehmaty, ale proradnost kolektivního Západu, který „bojuje proti Rusku rukama Ukrajinců“.
Obrovská část kremelského elektorátu této propagandě stále věří, ale je i mnoho těch, kteří alespoň začínají přemýšlet o tom, co se děje. A přemýšlející lidé Kreml děsí.
A v samotném Kremlu to, co se děje na Ukrajině (konkrétně neschopnost ruské armády dělat cokoli jiného než ustupovat a drancovat), vyvolává zmatek a nejasnosti, co dál.
Snad jediné, co zůstává stejné, je touha ruského vůdce zničit Ukrajinu. Navíc čím je prohra v této válce pro Moskvu zřejmější, tím je tato touha kremelského trpaslíka silnější. Získala již všechny znaky maniakálního chtíče.
A aby mohl Putin uskutečnit svou představu o zničení Ukrajiny, je připraven zničit Rusko spolu s celým jeho obyvatelstvem.
Ačkoli taková aspirace byla kremelským vůdcům vlastní vždy. Není náhodou, že v dnešním Rusku se aktivně oživuje kult krvavých diktátorů minulosti, které noví „velmocenští“ propagandisté prezentují jako státníky a obroditele impéria.
Kreml navíc při oživování vlastního imperialismu, který se opírá o vzpomínky na zničení fašismu v minulosti, používá metody těch, které „porazil“ před téměř 80 lety.
Samozřejmě to není řečeno přímo, ale přesto občas sám současný ruský Vůdce šokuje svět upřímnými výroky. I když, zdá se, kde by to mohlo být ještě silnější?
Putin však bezostyšně deklaroval své sympatie ke Goebbelsovým metodám a označil ho za „talentovaného člověka, který si jde za svým“.
Pro ty, kdo pochybují o reálnosti tohoto hodnocení, kremelský uzurpátor citoval slavný výrok nacistického ministra propagandy: „čím neuvěřitelnější lež, tím rychleji jí uvěří“.
A soudě podle akcí a projevů, které z Moskvy přicházejí, si Kreml tuto metodu osvojil.
Tím, že dělá hrozné věci všude tam, kam šlápne rašící bota, tím, že vyslovuje antisemitská vyprávění a zasazuje je do reality, Moskva nadále obviňuje ze svých zločinů své oběti, nebo spíše ty, které za své oběti označila.
A to je záměrná politika Kremlu. Antisemitských výroků se dopouští jak prezident, tak šéf ruského ministerstva zahraničí, nemluvě o politicích, novinářích a menších úřednících.
V této souvislosti je důležité si uvědomit, že vše začíná prohlášeními – za slovy následují tanky – „ruský svět“ se řítí do Evropy. Zda je na to Evropa sama připravena, je otázka, na kterou není zřejmá odpověď.
Je nepravděpodobné, že by někdo z Evropanů byl připraven vyzkoušet její důslednost sám na sobě. A není to ani potřeba. Dnes je možné zastavit rašíismus – rafinovanou formu nacismu – na Ukrajině tím, že pomůžeme ukrajinskému lidu, který bojuje za svou nezávislost a hájí základní principy civilizovaného světa. Tím brání svobodu každého občana Evropy.
Nyní musí Evropa také pomoci Ukrajincům bránit se tím, že si zajistí vlastní budoucnost. Koneckonců to, jaké kroky vy, civilizovaní občané, učiníte dnes, rozhodne o vašem zítřku.
Autor: Franz Hoffman
